Hugo Barra se po pěti letech vrací do Mety, aby posílil vývoj umělé inteligence a pomohl dohnat náskok konkurenčních technologických gigantů. Společnost letos plánuje masivní kapitálové výdaje ve výši až 135 miliard dolarů, přičemž těžištěm investic se stávají autonomní AI agenti. Divize Reality Labs prochází personálními škrty a útlumem, což definitivně potvrzuje strategický odklon od virtuální reality k AI technologiím.   Strategický obrat a masivní investice do infrastruktury Během svého prvního působení ve společnosti Meta Platforms (META) , tehdy ještě známé pod názvem Facebook, zastával Hugo Barra pozici jednoho z nejvyšších manažerů v divizi virtuální reality. Za téměř pět let, co stál mimo struktury firmy, se však vnitřní dynamika a hlavní obsese technologického giganta radikálně proměnily. Fokus se nekompromisně přesunul od virtuální reality k nejnovějšímu průmyslovému šílenství, kterým je umělá inteligence. Návrat Barry v tomto týdnu je tak přímou součástí širší snahy podniku masivně posílit své kapacity v oblasti AI a vyhnout se hrozbě, že zaostane za dravými rivaly, jako je Google (GOOG) či tvůrci z OpenAI. Barra se do firmy nevrací sám. Přichází společně se svými kolegy ze startupu Dreamer, který v roce 2024 spoluzaložil. Vedení tohoto nového týmu zahrnuje i další těžké váhy technologického sektoru, jmenovitě generálního ředitele Davida Singletona, jenž dříve působil jako technologický šéf ve firmě Stripe, a spoluzakladatele Nicholase Jitkoffa, bývalého seniorního ředitele designu ve společnosti Figma. Nové působiště Huga Barry se bude nacházet přímo v srdci inovačního centra, konkrétně v laboratořích Superintelligence Labs. Tyto laboratoře vede bývalý šéf Scale AI Alexandr Wang. Ten se k Metě připojil v loňském roce v rámci gigantické investice ve výši 14,3 miliardy dolarů do Scale AI, jež následovala bezprostředně po tržním zklamání z vydání rodiny AI modelů Llama 4. Finanční plány Mety pro letošní rok jsou přitom bezprecedentní. Společnost počítá s kapitálovými výdaji sahajícími až k hranici 135 miliard dolarů. Tyto prostředky jsou z drtivé většiny vázány na budování nezbytné AI infrastruktury. Navzdory tomuto astronomickému rozpočtu však firma stále hledá pevnou strategii, jak efektivně konkurovat tvůrcům předních modelů, kterými jsou OpenAI, Anthropic a Google. Nový operační systém a ofenziva na poli AI agentů Cestou k úspěchu by se mohla stát sázka na vysoce perspektivní segment AI agentů, na který se dlouhodobě zaměřoval právě startup Dreamer. Před měsícem tento tým představil beta verzi svého klíčového produktu, který Barra ambiciózně popsal jako zcela nový operační systém určený pro AI agenty a autonomní aplikace. Ve svém únorovém příspěvku na profesní síti LinkedIn Barra, který v minulosti strávil více než pět let v Googlu, zdůraznil, že tento krok vyžaduje kompletní přehodnocení současných výpočetních platforem. Při vývoji se proto jeho tým inspiroval svými předchozími zkušenostmi s mobilními operačními systémy Symbian a Android, platformou ChromeOS a softwarem pohánějícím náhlavní soupravy Oculus VR, dnes známé pod značkou Quest. Nejnovější posun v technologických platformách se točí právě kolem AI agentů. V posledních měsících vývojáři hromadně přecházejí k novému virálnímu nástroji s názvem OpenClaw, který umožňuje plynulou správu těchto agentů napříč aplikacemi pro zasílání zpráv i domácími počítači. Meta do technologií spojených s AI agenty proniká velmi agresivně. Na konci prosince společnost utratila 2 miliardy dolarů za singapurskou firmu Manus. Ta byla původně založena v Číně a úzce se specializuje na pomoc podnikům při vytváření vlastních AI agentů. Následně v březnu proběhla akvizice sociální platformy Moltbook, která se na AI agenty rovněž zaměřuje. Každá z těchto entit řeší jinou část trhu. Zatímco Dreamer cílí primárně na běžné spotřebitele, Manus se soustředí na korporátní klientelu a Moltbook funguje jako digitální adresář pro všechny tyto chytré asistenty. Zajímavostí je, že podobně jako u Scale AI, Meta nekupuje Dreamer napřímo. Místo toho najala jeho zaměstnance v rámci komplexní licenční smlouvy na AI technologie, jejíž finanční podmínky odmítla komentovat. Soumrak virtuální reality a nová vize budoucnosti Zatímco investice do umělé inteligence dosahují historických maxim, dříve protěžované snahy v oblasti virtuální reality ustupují do pozadí. V lednu společnost přistoupila k propuštění 10 % pracovníků ve své divizi Reality Labs. Většina těchto škrtů tvrdě zasáhla iniciativy spojené s VR, jako jsou náhlavní soupravy Quest a aplikace Horizon Worlds. Uvnitř samotné divize Reality Labs tak dochází k zásadnímu přesunu pozornosti. Zdroje se nyní přelévají od tradiční virtuální reality směrem k chytrým AI brýlím a s nimi související nositelné elektronice. Je proto mimořádně symbolické, že se Barra vrací do Mety právě v době jejího odklonu od VR, u jehož zrodu ve firmě sám stál. Když Barra v roce 2017 do Mety poprvé nastoupil, aby vedl vývoj virtuální reality nedlouho po akvizici Oculusu za 2 miliardy dolarů, generální ředitel Mark Zuckerberg tehdy hrdě prohlašoval, že oba sdílejí pevnou víru ve VR a rozšířenou realitu jakožto další hlavní výpočetní platformu. Barra měl pro tento úkol ideální předpoklady, neboť předtím působil jako viceprezident produktového managementu Androidu a strávil i několik let u čínského giganta Xiaomi. Dnes je však situace diametrálně odlišná. Barra bude úzce spolupracovat s Alexandrem Wangem na maximálním urychlení pokroku v oblasti umělé inteligence. Jak uvedl David Singleton na síti LinkedIn, Wang byl pro jejich tým od začátku obrovskou oporou. Když zástupci Dreameru začátkem tohoto roku prezentovali své revoluční technologie Zuckerbergovi, bylo okamžitě jasné, že obě strany sdílejí naprosto totožnou vizi budoucnosti. Tato nová budoucnost je podle Singletona definována světem, kde budou mít miliardy lidí do rukou svěřenu moc vytvářet software, který od základů zlepší jejich každodenní život.