​ Cena ruské exportní ropy vzrostla z prosincových méně než 40 USD na přibližně 62 USD za barel, čímž překonala hranici 59 USD stanovenou v ruském rozpočtovém plánu pro rok 2026. Referenční ropa Brent posílila nad 82 USD z předchozích 72,87 USD v reakci na narušení dopravy v Hormuzském průlivu, který zajišťuje 20 % celosvětové spotřeby ropy. Zvýšené ceny energií přímo posilují ruskou fiskální stabilitu, jelikož daňové příjmy z ropy a zemního plynu generují až 30 % federálního rozpočtu. Logistické výpadky dodávek z Blízkého východu vytvářejí silné ekonomické pobídky pro Čínu a Indii k prohloubení závislosti na ruské ropě.   Narušení dodávek ropy ​ a plynu z Blízkého východu v důsledku íránského konfliktu a s tím spojený prudký nárůst cen mají nezamýšleného beneficienta. Současná situace na trzích výrazně posiluje schopnost Ruska profitovat z energetického exportu, což zůstává klíčovým pilířem kremelského rozpočtu a hlavním zdrojem pro financování pokračující války na Ukrajině. Vývozní ceny ruské ropy zaznamenaly dramatický obrat. Zatímco ještě v prosinci se pohybovaly pod hranicí 40 dolarů za barel, nyní vzrostly na přibližně 62 dolarů za barel. Tento skok byl zpočátku tažen obavami z vypuknutí války a následně přerušením téměř veškeré tankerové dopravy přes Hormuzský průliv, který je kritickou tepnou pro přibližně 20 % celosvětové spotřeby ropy. Vývoj cen a rozpočtové dopady I když se ruská ropa stále obchoduje s výrazným diskontem oproti mezinárodnímu benchmarku Brent – který po pátečním uzavření na 72,87 dolaru v předvečer útoku USA a Izraele na Írán vyskočil nad 82 dolarů –, pro Moskvu je tento vývoj pozitivní. Hodnota ruské ropy se totiž dostala nad úroveň 59 dolarů za barel, s níž počítal plán ruského ministerstva financí pro rok 2026. Daňové příjmy z ropy a plynu přitom tvoří až 30 % ruského federálního rozpočtu. K napětí na trzích přispívá i situace v oblasti zkapalněného zemního plynu (LNG). Zastavení produkce ze strany Kataru, klíčového dodavatele lodního LNG, ostře zvýší globální konkurenci o dostupné náklady, což zahrnuje i dodávky pocházející z Ruska. Oživení po rekordním propadu Tento obrat přichází v kritickou chvíli. Podle údajů ministerstva financí Rusko v lednu zaznamenalo pokles státních příjmů z ropy a plynu na čtyřleté minimum 393 miliard rublů (5 miliard dolarů). Rozpočtový schodek za tento měsíc dosáhl rekordních 1,7 bilionu rublů (21,8 miliardy dolarů). Dřívější nižší příjmy byly způsobeny slabšími globálními cenami a hlubokými slevami, které si vynutily sankce USA a EU zaměřené na ruskou „stínovou flotilu“ tankerů s nejasným vlastnictvím. Tyto lodě slouží k prodeji ropy největším zákazníkům, Číně a Indii, v rozporu se západními cenovými stropy a sankcemi uvalenými na ruské ropné giganty Lukoil a Rosneft. Ekonomický růst v zemi stagnuje, zatímco masivní vojenské výdaje se ustálily na vysoké úrovni. Prezident Vladimir Putin se v pátém roce války musel uchýlit ke zvyšování daní a zvýšenému zadlužování u domácích bank, aby udržel státní finance v rovnováze. Geopolitický výhled Analytici varují, že současné turbulence hrají Moskvě do karet. Simone Tagliapietra, energetický expert z bruselského institutu Bruegel, uvedl, že Rusko je velkým vítězem energetického chaosu spojeného s válkou, neboť vyšší ceny ropy znamenají vyšší vládní příjmy a silnější schopnost financovat boje na Ukrajině. Podobný názor zastává i Amena Bakr, vedoucí oddělení pro Blízký východ a OPEC+ ve společnosti Kpler. Podle ní logistické problémy na Blízkém východě vytvářejí pro Indii a Čínu silnou motivaci k prohloubení závislosti na ruských dodávkách, což může dále podkopat snahy Západu o izolaci ruské ekonomiky.