​ Cena ropy Brent prudce vzrostla z přibližně 72 USD na téměř 120 USD za barel v důsledku válečného konfliktu a faktického uzavření Hormuzského průlivu. Zprávy o možném koordinovaném zásahu zemí G-7 iniciovaly částečnou cenovou korekci, přičemž tržní cena ropy Brent následně klesla zpět k úrovni 107 USD za barel. Američtí představitelé zvažují uvolnění objemu v rozmezí 300 až 400 milionů barelů ropy, což by představovalo zhruba 25 až 30 % z celkových 1,2 miliardy barelů strategických rezerv. Případné uvolnění strategických zásob by představovalo teprve šestou koordinovanou intervenci tohoto druhu v historii trhu, přičemž k předchozím dvěma případům došlo v roce 2022.   Ministři financí skupiny G-7 se v pondělí chystají projednat možnost společného uvolnění nouzových zásob ropy ​. Naše redakce situaci pozorně sleduje, jelikož válka na Blízkém východě vážně narušuje plynulost dodávek z tohoto klíčového regionu a žene ceny na komoditních trzích strmě vzhůru. Iniciativu k uspořádání telekonference, která je naplánována na zhruba 1:30 p.m. CET, převzala Francie, jež v současnosti drží předsednictví v rámci G-7. Francouzská vláda v oficiálním prohlášení potvrdila, že se využití strategických rezerv aktivně zvažuje. Podle deníku Financial Times tuto myšlenku plně podporují i Spojené státy. Jakékoli případné kroky by měly být úzce koordinovány s Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), přestože zdroje z oboru varují, že žádné definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Historické precedenty a tržní reakce Ke koordinovanému čerpání strategických zásob došlo v novodobé historii pouze pětkrát. Dvakrát se tak stalo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Předtím k tomuto kroku státy přistoupily pouze během kritických výpadků dodávek v Libyi, po ničivém hurikánu Katrina a během první války v Zálivu. Geopolitické napětí se okamžitě promítlo do obchodování. Cena ropy Brent v pondělí vystřelila na téměř $120 za barel, přičemž těsně před vypuknutím konfliktu se pohybovala v klidnějších vodách kolem $72. Za tímto dramatickým cenovým skokem stojí faktické uzavření Hormuzského průlivu, které uvěznilo export producentů z Perského zálivu. Významní těžaři, jako jsou Spojené arabské emiráty a Irák, již byli nuceni omezit produkci kvůli nedostatku skladovacích kapacit. Saúdská Arábie se mezitím urychleně snaží přesměrovat své náklady alternativní trasou do Rudého moře. Samotná zpráva o možném uvolnění rezerv však pomohla trhům částečně zchladit hlavu a smazat část zisků. K 9:45 a.m. CET cena ropy Brent klesla a vrátila se směrem k úrovni $107 za barel. Geopolitické obavy a zvažovaný rozsah intervence Situace má však i širší politický přesah. Některé evropské státy vyjadřují znepokojení nad tím, že by Spojené státy mohly tlačit na zmírnění sankcí uvalených na ruskou ropu, a to právě ve chvíli, kdy moskevská ekonomika vykazuje známky vážného napětí. Trumpova administrativa již udělila výjimku umožňující Indii nakupovat ruskou ropu drženou na moři a naznačila, že by mohlo dojít ke zrušení dalších sankcí. Bílý dům zatím v posledních dnech nedal evropským spojencům jasně najevo, jaké má v této oblasti další úmysly. Co se týče samotného rozsahu případné tržní intervence, někteří američtí představitelé se podle dostupných informací domnívají, že by bylo vhodné společně uvolnit objem v rozmezí 300 milionů až 400 milionů barelů. To by představovalo zhruba 25 % až 30 % z celkových 1.2 miliardy barelů, které jsou aktuálně v rezervách k dispozici. Podle vyjádření zástupce IEA zůstávají v tuto chvíli na stole všechny dostupné možnosti řešení.