Ceny zlata ve čtvrtek ztratily část ranních zisků a během obchodování se pohybovaly téměř beze změny. Zlato po ranním růstu stagnovalo kvůli posílení amerického dolaru Konflikt na Blízkém východě podporuje poptávku po bezpečných aktivech Vyšší ceny energií mohou zvyšovat inflační očekávání Investoři sledují také nominaci Kevina Warshe do čela Fedu Investoři sledují kombinaci dvou protichůdných faktorů – na jedné straně rostoucí geopolitické napětí na Blízkém východě, které podporuje poptávku po bezpečných aktivech, na druhé straně posilující americký dolar, jenž růst ceny zlata brzdí. Spotová cena zlata se v ranních hodinách obchodovala přibližně na úrovni 5 142 dolarů za unci. Během dne přitom kov krátce posílil téměř o jedno procento a dostal se až k hranici 5 195 dolarů za unci. Americké futures na zlato zaznamenaly mírný růst a obchodovaly se kolem 5 149 dolarů za unci. Zlato v předchozí obchodní seanci přidalo přibližně jedno procento. Tento růst následoval po výrazném poklesu na začátku týdne, kdy ceny kovu spadly téměř o pět procent. Hlavním důvodem tehdejšího propadu byl silnější americký dolar, který zvyšuje cenu zlata pro investory držící jiné měny a tím snižuje poptávku. Geopolitické napětí však zůstává významným podpůrným faktorem. Situace na Blízkém východě se dále vyostřila poté, co americké síly potopily íránskou válečnou loď v mezinárodních vodách. Írán následně pokračoval v raketových útocích v regionu a podle dostupných informací se zaměřil také na kritickou energetickou infrastrukturu. Tyto události zvyšují obavy z možné dlouhodobější regionální války. Investoři proto začali omezovat expozici vůči rizikovějším aktivům, jako jsou akcie nebo průmyslové komodity, a část kapitálu přesouvají do tradičních bezpečných přístavů. Zlato je dlouhodobě vnímáno jako ochrana proti geopolitickému napětí, inflaci a turbulencím na finančních trzích. Další nejistotu přinesla i diplomatická rovina konfliktu. Teherán odmítl informace, podle nichž měl kontaktovat Washington s cílem zahájit jednání o ukončení bojů. Íránské úřady tyto zprávy označily za nepravdivé. Pro investory to znamená, že rychlé diplomatické řešení konfliktu zatím není pravděpodobné. Analytici upozorňují, že současná situace může mít i širší ekonomické důsledky. Konflikt na Blízkém východě totiž zvyšuje ceny energií, což může podporovat inflační tlaky v globální ekonomice. Pokud by inflace zůstala delší dobu zvýšená, centrální banky by mohly držet úrokové sazby na vyšších úrovních po delší období. Vyšší úrokové sazby však obvykle působí negativně na cenu zlata. Drahý kov totiž nenese žádný pravidelný výnos a v prostředí vysokých úrokových sazeb se tak stává méně atraktivní ve srovnání s úročenými aktivy, například dluhopisy. Analytici z banky ING upozorňují, že právě tento faktor může v současnosti růst zlata omezovat. Podle nich by inflační dopady konfliktu, zejména prostřednictvím vyšších cen energií, mohly posílit očekávání dlouhodobě vyšších úrokových sazeb. To by mohlo působit jako protiváha k růstu ceny zlata. Na druhé straně však analytici připomínají, že geopolitická rizika vytvářejí na trzích takzvanou rizikovou prémii. Ta může cenu zlata podporovat i v prostředí vyšších úrokových sazeb, protože investoři hledají aktiva, která mohou ochránit hodnotu kapitálu v nejistých dobách. Významnou roli v posledních dnech hraje také vývoj amerického dolaru. Index americké měny během asijské obchodní seance posílil přibližně o 0,4 procenta poté, co v předchozích hodinách mírně oslabil. Silnější dolar obecně zdražuje zlato pro investory mimo Spojené státy, a tím může tlumit jeho růst. Pozornost investorů přitahují také změny ve vedení americké centrální banky. Prezident Donald Trump oficiálně nominoval Kevina Warshe na pozici příštího předsedy Federálního rezervního systému. Trhy tento krok interpretují jako potenciální signál budoucího uvolnění měnové politiky a možného snížení úrokových sazeb. Kromě zlata se během dne pohybovaly i další drahé kovy. Cena stříbra klesla přibližně o dvě procenta a obchodovala se kolem 81,97 dolaru za unci. Platina oslabila zhruba o 1,2 procenta na přibližně 2 137 dolarů za unci. Oba kovy přitom na začátku obchodní seance krátce posilovaly. Pokles zaznamenaly také průmyslové kovy. Futures na měď na Londýnské burze kovů oslabily přibližně o jedno procento a obchodovaly se kolem 12 941 dolarů za tunu. Podobný vývoj byl patrný i u amerických futures na měď, které klesly na zhruba 5,84 dolaru za libru. Pro investory tak zůstává zlato jedním z hlavních barometrů geopolitického napětí. Jeho cena se v současnosti pohybuje mezi tlakem silnějšího dolaru a podporou, kterou vytváří rostoucí nejistota na globálních trzích.