Akcie technologického giganta oslabily v prodlouženém obchodování o sedm procent kvůli nečekanému poklesu počtu aktivních uživatelů, který způsobily internetové restrikce v Íránu a Rusku. Tržby sice meziročně vzrostly o třiatřicet procent na více než šestapadesát miliard dolarů, investory však znepokojilo razantní navýšení odhadovaných ročních kapitálových výdajů. Firma chystá další masivní redukci stavů, která zasáhne zhruba deset procent stávající pracovní síly, přičemž současně ruší tisíce dosud neobsazených pozic.   Geopolitické otřesy a nečekaný úbytek uživatelů Společnost Meta Platforms (META) zažila během středečního prodlouženého obchodování prudký propad, když její akcie odepsaly zhruba sedm procent hodnoty. Reakce trhu následovala bezprostředně po zveřejnění hospodářských výsledků, které odhalily nižší než očekávané kapitálové výdaje za první kvartál, ale především citelné zklamání v oblasti růstu uživatelské základny. Vedení technologického giganta připsalo mezikvartální úbytek uživatelů z velké části na vrub výpadkům internetového připojení v Íránu. K těmto problémům se navíc přidala přísná omezení přístupu ke komunikační platformě WhatsApp na území Ruska. Tyto geopolitické faktory se ukázaly jako zásadní brzda v jinak vysoce stabilním ekosystému firmy. Ukazatel denně aktivních uživatelů (DAP) dosáhl v prvním čtvrtletí hodnoty 3,56 miliardy. Ačkoliv to představuje čtyřprocentní nárůst oproti stejnému období loňského roku, ve srovnání s předchozím kvartálem jde o více než pětiprocentní propad. Analytici z Wall Street přitom sebevědomě projektovali, že se tento klíčový ukazatel vyšplhá až na úroveň 3,62 miliardy. Firma se svými výsledky vystoupila ve stejný den jako další giganti z oblasti cloudových služeb a hyperscalingu. Své reporty představily také společnosti Alphabet (GOOGL) , Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT) . Investoři tak získali první ucelený obrázek o stavu technologického sektoru od konce února, kdy Spojené státy zahájily bojové operace v Íránu. Rekordní růst tržeb ve stínu masivních výdajů Navzdory uživatelskému úbytku dokázala firma vygenerovat impozantní finanční čísla. Tržby se vyšplhaly na 56,31 miliardy dolarů, čímž překonaly analytické odhady stanovené na 55,45 miliardy. Oproti loňským 42,3 miliardy dolarů jde o třiatřicetiprocentní skok, což představuje vůbec nejrychlejší tempo růstu od roku 2021. Upravený zisk na akcii dosáhl 7,31 dolaru, čímž rovněž pokořil konsenzus trhu ve výši 6,79 dolaru. Tento raketový vzestup jasně reflektuje strategii generálního ředitele Marka Zuckerberga, který masivně investuje do umělé inteligence. Ačkoliv tyto inovace zatím negenerují zcela nové zdroje příjmů, prokazatelně posilují klíčový reklamní byznys společnosti. Průměrný příjem na uživatele dosáhl v prvním čtvrtletí 15,66 dolaru, čímž pohodlně překonal odhady trhu, ačkoliv zaostal za silným čtvrtým kvartálem, kdy činil 16,56 dolaru. Čistý zisk zaznamenal doslova explozi, když meziročně vyletěl z 16,6 miliardy na 26,8 miliardy dolarů. Je však nutné podotknout, že tento skok zahrnoval daňové zvýhodnění ve výši 8,03 miliardy dolarů, spojené s úpravami daňového a výdajového balíčku z éry Trumpovy administrativy. Bez tohoto jednorázového benefitu by byl zisk na akcii o 3,13 dolaru nižší. Zatímco kapitálové výdaje v prvním čtvrtletí činily pouze 19,84 miliardy dolarů a zaostaly za očekáváním, výhled na celý rok trhy znervóznil. Vedení razantně zvýšilo odhad ročních kapitálových výdajů do pásma 125 až 145 miliard dolarů. Tento krok odůvodňuje očekávaným růstem cen komponentů a nutností pokrýt dodatečné náklady na datová centra pro podporu budoucích výpočetních kapacit. Wall Street přitom do technologického sektoru nadále masivně pumpuje kapitál. Ignoruje tak obavy, že rostoucí ceny ropy a narušení dodavatelských řetězců kvůli válce v Íránu prodraží infrastrukturu pro umělou inteligenci. Technologický index Nasdaq (^IXIC) si do středečního závěru připsal čtrnáct procent a míří k nejlepšímu měsíci od dubna 2020, tedy od počátků pandemie covidu-19. Pozitivní sentiment podporuje i výhled tržeb pro druhé čtvrtletí, který se pohybuje mezi 58 a 61 miliardami dolarů, což plně odpovídá očekáváním trhu. Personální rošády a sázka na superinteligenci Uvnitř technologického impéria mezitím probíhá drastická restrukturalizace. Ačkoliv celkový počet zaměstnanců ke konci března meziročně mírně vzrostl na 77 986, firma se nyní snaží celkovou pracovní sílu zredukovat, aby dokázala vykompenzovat bobtnající kapitálové výdaje a udržela vysokou marži. Společnost minulý týden oznámila, že propustí zhruba deset procent svých zaměstnanců, což představuje přibližně osm tisíc lidí. Současně s tím definitivně ruší nábor na šest tisíc dosud neobsazených pozic. Tyto radikální škrty navazují na lednové propouštění tisícovky lidí v divizi Reality Labs a březnovou vlnu, která zasáhla stovky pracovníků napříč globálními operacemi a prodejem. Zuckerberg se v uplynulých měsících plně soustředil na hlubší integraci umělé inteligence do struktury podniku. Tento strategický posun zahájil již v červnu obří investicí ve výši 14,3 miliardy dolarů do společnosti Scale AI a angažováním jejího šéfa Alexandra Wanga. Výsledkem této technologické ofenzivy je i nedávné představení prvního vlastního fundamentálního modelu Muse Spark. Investoři nyní netrpělivě čekají, až vedení představí jasnější a hmatatelnější strategii, jak tyto masivní inovace zpeněžit. Zuckerberg nicméně zůstává optimistický a v oficiálním prohlášení zdůraznil silné momentum napříč všemi firemními aplikacemi. Podle jeho slov je firma na nejlepší cestě k tomu, aby dokázala doručit osobní superinteligenci miliardám lidí po celém světě. Nad slibnou budoucností se však vznáší i vážné právní hrozby. Vedení otevřeně varovalo, že probíhající soudní spory týkající se bezpečnosti mládeže mohou nakonec vést k materiálním finančním ztrátám. Společnost už v březnu prohrála dva důležité soudní procesy, v nichž čelila obvinění, že klamala spotřebitele o reálné škodlivosti svých produktů.