Globální armádní rozpočty dosáhly v roce 2025 ohromujících 2,89 bilionu dolarů, přičemž hlavním motorem růstu byla masivně zbrojící Evropa. Spojené státy zaznamenaly dočasný pokles výdajů, nicméně asijští spojenci v čele s Japonskem a Tchaj-wanem dramaticky navyšují své obranné kapacity. Extrémní nárůst poptávky po vojenské technice bezprecedentně katapultoval akcie předních evropských a asijských zbrojařských gigantů.   Evropa přebírá iniciativu a přepisuje historické tabulky Starý kontinent v roce 2025 radikálně zintenzivnil své zbrojní programy, čímž konečně vyslyšel dlouhodobý tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tento masivní evropský posun pomohl vyhnat globální obranné výdaje na závratných 2,89 bilionu dolarů. Podle nejnovější zprávy Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) tak světové armádní rozpočty rostly již jedenáctým rokem v řadě. Zásadním hybatelem tohoto bezprecedentního růstu je všudypřítomná geopolitická nejistota. Analytici ze SIPRI zdůrazňují, že za eskalací stojí další rok plný válečných konfliktů a rozsáhlých zbrojních kampaní. Podíl globálních vojenských výdajů na HDP se vyšplhal na 2,5 procenta, což představuje absolutně nejvyšší zaznamenanou úroveň od krizového roku 2009. Samotná Evropa se stala nezpochybnitelným motorem tohoto globálního trendu, když její výdaje vyskočily o úctyhodných 14 procent na 864 miliard dolarů. Pokud odmyslíme Rusko, největším armádním investorem regionu se stalo Německo. Jeho rozpočet po schválení historické dluhové reformy explodoval o 24 procent na 114 miliard dolarů. Berlín tak poprvé od roku 1990 překonal dvouprocentní alianční závazek a dosáhl úrovně 2,3 procenta HDP. Stranou nezůstalo ani Španělsko, jehož vojenské výdaje zaznamenaly šokující padesátiprocentní skok na 40,2 miliardy dolarů. Madrid se díky tomu poprvé od roku 1994 přehoupl přes hranici dvou procent HDP. Ostatní členské státy NATO, s výjimkou právě Španělska, si navíc v červnu 2025 vytyčily extrémně ambiciózní dlouhodobý cíl vyčlenit na obranu až 5 procent svého HDP do roku 2025. Americká pauza a dramatická asijská eskalace Ačkoliv celosvětové obranné rozpočty nadále bobtnaly, tempo jejich růstu v roce 2025 zpomalilo na 2,9 procenta ve srovnání s téměř desetiprocentním skokem v předchozím roce. Za touto decelerací stojí především pokles amerických vojenských výdajů o 7,5 procenta. Tento propad byl způsoben primárně tím, že Washington během roku neschválil žádný nový balíček finanční pomoci pro bránící se Ukrajinu. Spojené státy si nicméně s částkou 954 miliard dolarů suverénně udržely pozici největšího světového armádního sponzora. Očekává se navíc, že tento americký útlum bude mít pouze jepičí život. Pentagon již požádal o astronomických 1,5 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, což by představovalo historicky největší rozpočtový požadavek vůbec. Na druhé straně Pacifiku mezitím probíhá masivní militarizace. Výdaje v Asii a Oceánii vzrostly o 8,1 procenta na 681 miliard dolarů, což je nejprudší roční nárůst od roku 2009. Druhá největší mocnost, Čína, oficiálně navýšila výdaje o 7,4 procenta na odhadovaných 336 miliard dolarů. Experti však varují, že skutečná čísla mohou být výrazně vyšší, jelikož Peking svá data tradičně zamlžuje. Tento čínský tlak nutí k akci americké spojence v regionu. Tchaj-wan v reakci na agresivní kroky Lidové osvobozenecké armády zvedl svůj rozpočet o 14 procent na 18,2 miliardy dolarů. Ostrov čelil v roce 2025 dvěma obřím vojenským cvičením a rekordním 5 709 narušením vzdušného prostoru. Japonsko nezůstalo pozadu a navýšilo výdaje o téměř deset procent na 62,2 miliardy dolarů, což reflektuje širší posun v bezpečnostní doktríně Tokia. Zlatá éra zbrojařů a raketový růst akciových trhů Bezprecedentní zbrojní boom se okamžitě přelil na kapitálové trhy a doslova katapultoval akcie obranných společností napříč Asií i Evropou. Jihokorejský lídr, společnost Hanwha Aerospace (012450.KS) , zaznamenal v roce 2025 ohromující nárůst hodnoty o 193 procent. Tento gigant těží především z globálního hladu po svých samohybných houfnicích K9, které patří k nejexportovanějším systémům na světě. Na vlně armádních zakázek se svezly i další asijské průmyslové kolosy. Akcie výrobce bojových tanků K2, firmy Hyundai Rotem (064350.KS) , vystřelily o neuvěřitelných 278 procent. Pozadu nezůstal ani specialista na protivzdušnou obranu LIG Nex1 (079550.KS) s růstem o 91 procent. V Japonsku pak zrušení embarga na vývoz smrtících zbraní a nové vládní závazky přinesly masivní zisky celému sektoru. Tradiční japonský konglomerát Mitsubishi Heavy Industries (7011.T) , který nedávno podepsal lukrativní kontrakt na stavbu tří fregat pro australské námořnictvo, posílil o 72,7 procenta. Konkurenční Kawasaki Heavy Industries (7012.T) si připsala 42,6 procenta a akcie IHI Corp (7013.T) během roku vylétly o více než 107 procent. Evropské burzy zažily neméně dramatickou rally, podpořenou plánem Evropské unie mobilizovat do roku 2030 až 800 miliard eur na regionální bezpečnost. Německý gigant Rheinmetall (RHM.DE) , známý výrobou bojových vozidel pěchoty a velkorážních děl, zhodnotil o 154 procent. Námořní specialista ThyssenKrupp (TKA.DE) si připsal dokonce 215 procent. V Británii pak zbrojovka BAE Systems (BA.L) vzrostla o téměř 50 procent díky vládním slibům o trvalém navyšování národní obrany.