Cena žlutého kovu se po předchozím ostrém propadu stabilizovala nad hranicí 4 700 dolarů v reakci na zprávy o novém íránském návrhu. Plánované americko-íránské rozhovory v Pákistánu o víkendu zkolabovaly, Teherán však nabízí otevření Hormuzského průlivu výměnou za odklad jaderných diskusí. Trhy napjatě vyhlížejí poslední zasedání Fedu pod vedením Jeroma Powella, kterého by měl nahradit překvapivě méně holubičí Kevin Warsh.   Zlato hledá pevnou půdu pod nohama uprostřed geopolitické šachové partie Cenové kotace drahých kovů vstoupily do nového obchodního týdne ve velmi úzkém rozpětí. Zlato (GC=F) se během pondělní seance pohybovalo spíše do strany, zatímco trhy vstřebávaly smíšené geopolitické signály. K této stabilizaci došlo poté, co investiční slitky zaznamenaly v průběhu minulého týdne poměrně ostrý cenový propad. Návrat nákupních příkazů podnítily víkendové zprávy, které přinesly jiskru naděje na možnou deeskalaci napjatých vztahů mezi Spojenými státy a Íránem. Na spotovém trhu se cena žlutého kovu držela na neutrální úrovni 4 711,0 dolarů za unci. Termínové kontrakty na zlato mezitím zaznamenaly mírný pokles o 0,3 procenta a propadly se na hodnotu 4 725,94 dolarů za unci. Podobně nevýraznou dynamiku vykazovaly také další klíčové drahé kovy. Stříbro (SI=F) na spotovém trhu stagnovalo na ceně 75,6975 dolarů za unci, zatímco Platina (PL=F) si dokázala připsat mírný zisk 0,5 procenta a posílila na 2 023,54 dolarů za unci. Klíčovým faktorem, který v současnosti brzdí výraznější pohyby na trhu s drahými kovy, je Americký dolar (DX-Y.NYB) . Ten v pondělí ztratil svůj dosavadní směr a začal na trzích přešlapovat. Investoři totiž balancují mezi opatrným optimismem ohledně možného uvolnění blízkovýchodního napětí a hlubokou nervozitou před blížícím se klíčovým zasedáním americké centrální banky. Bezúročná aktiva, mezi která drahé kovy tradičně patří, tak zůstávají uvězněna v kleštích makroekonomické nejistoty. Překvapivý diplomatický manévr a paralýza klíčové námořní tepny Víkendové diplomatické úsilí přineslo na trhy značnou volatilitu v očekáváních. Plány na další kolo americko-íránských rozhovorů definitivně zkolabovaly poté, co íránští představitelé narychlo opustili Pákistán. Washington v přímé reakci na tento krok okamžitě zrušil plány na vyslání své vlastní delegace do Islámábádu. Donald Trump následně prohlásil, že Teherán může kdykoliv zatelefonovat, pokud má skutečný zájem o dialog. Trump zároveň nekompromisně zopakoval svůj dlouhodobý postoj, že Írán v žádném případě nesmí získat jadernou zbraň. Právě tento bod je dlouhodobě citován jako hlavní motivátor probíhajícího válečného konfliktu. Jiskru naděje však zažehl exkluzivní report serveru Axios, podle kterého Írán předložil Spojeným státům zcela nový návrh. Ten údajně obsahuje plán na ukončení války a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Klíčovým a vysoce kontroverzním bodem tohoto nového íránského návrhu je však požadavek na odložení veškerých diskusí o jaderných aktivitách Teheránu na pozdější dobu. Očekává se, že právě tento ústupek narazí ve Washingtonu na tvrdý odpor. Navzdory diplomatickým snahám tak americko-íránské napětí nadále dominuje tržnímu sentimentu. Americká námořní blokáda Íránu zůstává plně v platnosti a Teherán nadále udržuje Hormuzský průliv z velké části uzavřený. Tato fyzická paralýza klíčové námořní tepny má drtivý dopad na globální energetické trhy. Ropa (CL=F) v reakci na uzavření průlivu prudce zdražila. Tento cenový šok okamžitě oživil obavy z takzvané lepivé globální inflace, což následně nutí centrální banky k udržování jestřábího postoje. Právě tento mechanismus v minulých týdnech posiloval dolar a naopak tvrdě srážel hodnotu zlata a dalších bezúročných aktiv. Konec jedné éry v čele Fedu a nekompromisní postoj nového vedení Pozornost globálních investorů se nyní plně přesouvá ke klíčovému zasedání Federálního rezervního systému, které proběhne koncem tohoto týdne. Trhy všeobecně očekávají, že centrální banka ponechá úrokové sazby na současných úrovních. Hlavní ohnisko zájmu se proto soustředí na aktualizovaný ekonomický výhled Fedu, a to zejména ve světle zvýšené globální nejistoty pramenící z probíhající války s Íránem. Toto zasedání nese obrovský symbolický i praktický význam, neboť se očekává, že půjde o vůbec poslední setkání pod vedením současného guvernéra Jeroma Powella. Jeho funkční období oficiálně vyprší 15. května. Proces předání moci v čele nejmocnější centrální banky světa přitom provázely bezprecedentní turbulence. Americké ministerstvo spravedlnosti nedávno stáhlo své vyšetřování Powella, které čelilo široké kritice jakožto pokus o nezákonný nátlak na centrální banku za účelem snížení sazeb. Trumpův nominant na Powellovo místo, Kevin Warsh, minulý týden vystoupil se zásadním svědectvím před americkým Kongresem. Během slyšení jasně deklaroval, že nepřijal žádné závazky ohledně budoucího snižování úrokových sazeb. Trhy nyní vnímají Warshe jako podstatně méně holubičí volbu, než se původně předpokládalo. Jeho nekompromisní postoj naznačuje, že éra levných peněz se v dohledné době s největší pravděpodobností nevrátí. Cesta k Warshovu definitivnímu potvrzení do funkce guvernéra Fedu se navíc v posledních dnech výrazně uvolnila. Stalo se tak poté, co republikánský senátor Thom Tillis oficiálně stáhl svou dosavadní opozici vůči jeho nominaci. Trhy tak nyní musí do svých modelů zakomponovat nejen přetrvávající geopolitická rizika na Blízkém východě, ale také perspektivu nového, potenciálně přísnějšího vedení americké centrální banky.