Akcie společnosti Zhipu po zveřejnění první výsledkové zprávy od vstupu na burzu vyskočily až o 35 % díky masivnímu růstu tržeb. Firma vykázala tržby 724 milionů jüanů, což je nárůst o 132 %, avšak kvůli obřím investicím do výzkumu prohloubila ztrátu na 3,18 miliardy jüanů. Zhipu urychluje přechod na domácí čínské čipy, aby uspokojila rostoucí výpočetní poptávku a obešla přísná exportní omezení Spojených států.   Raketový nástup na burzu a historický milník Čínská technologická scéna zažívá moment, který bedlivě sledují investoři po celém světě. Akcie společnosti Knowledge Atlas Technology JSC, která je na globálních trzích známá spíše pod zkráceným názvem Zhipu, zaznamenaly během středečního obchodování naprosto fenomenální nárůst. Bezprostředně po zveřejnění vůbec první hospodářské zprávy od svého vstupu na burzu vystřelily akcie tohoto asijského giganta až o úctyhodných 35 procent. Ačkoliv firma v průběhu odpoledního obchodování část svých masivních zisků odevzdala, stále si udržela mimořádně silný růst pohybující se zhruba na hranici 30 procent. Tento tržní optimismus není náhodný a odráží historický kontext nedávného vývoje společnosti. Zhipu vstoupila na hongkongskou burzu letos v lednu prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO), která trhu vynesla 558 milionů dolarů. Tímto krokem se pekingská společnost zapsala do historie. Stala se totiž vůbec první významnou společností v Číně, a pravděpodobně i v celosvětovém měřítku, která se zaměřuje výhradně na vývoj čistých modelů umělé inteligence a úspěšně vstoupila na veřejné trhy. Tento úspěch navíc zafungoval jako silný katalyzátor pro celý sektor. Konkurenční čínská AI společnost MiniMax, která rovněž debutovala na hongkongské burze letos v lednu, se svezla na vlně technologického optimismu a její akcie během středečního obchodování posílily o solidních 16 procent. Extrémní růst tržeb vykoupený miliardovými ztrátami Základním kamenem aktuální tržní euforie jsou bezpochyby reportovaná finanční čísla, která ukazují obrovskou dynamiku růstu. Zhipu ve své úterní výsledkové zprávě oznámila, že její tržby v roce 2025 meziročně vzrostly o ohromujících 132 procent. Celkový objem tržeb tak dosáhl úrovně 724 milionů jüanů. Přestože jde o masivní expanzi, tento výsledek mírně zaostal za průměrným odhadem analytiků. Ti podle průzkumu společnosti Thomson Reuters Corporation (TRI) očekávali tržby ve výši 760 milionů jüanů. Rychlá expanze v oblasti umělé inteligence si však vybírá svou daň v podobě enormní finanční náročnosti. Firma vykázala očištěnou čistou ztrátu ve výši 3,18 miliardy jüanů, což představuje meziroční prohloubení o 29,1 procenta. Tento nárůst ztráty je přímým důsledkem masivního zvyšování výdajů na výzkum a vývoj. V prostředí globálních závodů o technologickou dominanci je spalování obrovského množství kapitálu nezbytným předpokladem pro udržení kroku se špičkou. Společnost, kterou v roce 2019 založila skupina výzkumníků z prestižní univerzity Tsinghua, tyto investice okamžitě přetavuje do reálných produktů. Zhipu nedávno představila svůj nejnovější jazykový model GLM-5, o kterém sebevědomě tvrdí, že v několika klíčových výkonnostních metrikách plně dorovnává své největší americké konkurenty. Geopolitické napětí a sázka na domácí čipy Zhipu není jen obyčejným technologickým startupem, ale strategickým hráčem s obrovským významem. Firma se těší silné podpoře ze strany Pekingu a je považována za jednoho z takzvaných čínských „AI tygrů“. Tato elitní skupina startupů buduje rozsáhlé jazykové modely s jasným cílem – přímo konkurovat západním lídrům, jako jsou OpenAI a Anthropic. Díky svému postavení tak Zhipu funguje jako naprosto klíčový barometr pro hodnocení celkového stavu a kondice čínského prostoru umělé inteligence. Během hovoru k hospodářským výsledkům zazněla z úst generálního ředitele Zhanga Penga zásadní informace. Uvedl, že společnost v současnosti dramaticky urychluje využívání domácích čínských čipů. Tento krok je reakcí na významný nárůst poptávky po výpočetním výkonu, který firma zaznamenává od února. Tato strategie navíc dokonale rezonuje s dlouhodobým tlakem Pekingu na rozvoj a osamostatnění domácího polovodičového průmyslu. Komentáře generálního ředitele mají hluboký geopolitický podtext. Schopnost firmy trénovat své pokročilé AI modely byla totiž v minulosti tvrdě omezena americkými exportními restrikcemi, které jí odřízly přístup k nejmodernějším polovodičovým technologiím a západnímu know-how. Situace vyvrcholila loni v lednu, kdy americké ministerstvo obchodu zařadilo Zhipu na svůj sankční seznam (Entity List). Důvodem tohoto radikálního kroku byly údajné vazby společnosti na čínskou armádu, což firmu donutilo k definitivnímu přehodnocení své technologické infrastruktury.