Sněmovní hospodářský výbor dnes podpořil rozsáhlou novelu stavebního zákona z roku 2021.. Novela vrací centralizovanou státní stavební správu Návrh obsahuje téměř 1100 stran změn Výbor podpořil prodloužení platnosti stanoviska EIA Poslanci varují před nedostatkem odborníků ve stavebnictví Doporučil její schválení prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu, který po jednáních s odbornými organizacemi, samosprávami a dalšími institucemi připravilo ministerstvo průmyslu. Novela zároveň obsahuje řadu dalších změn týkajících se energetiky, posuzování vlivů na životní prostředí nebo organizace státní stavební správy. Rozsah návrhu vyvolal mezi poslanci výrazné debaty. Nový komplexní pozměňovací návrh má v elektronické podobě téměř 1100 stran a patří mezi nejobsáhlejší legislativní úpravy posledních let. Novela vrací centralizovanou stavební správu Jednou z hlavních změn je návrat centralizované státní stavební správy. Novela počítá s tím, že stavební řízení bude řídit Úřad rozvoje území společně se sítí krajských úřadů. Právě centralizovaný model byl součástí původního stavebního zákona schváleného v roce 2021, následně ale došlo k jeho omezení. Minulá vládní koalice tehdy zachovala síť obecních stavebních úřadů pod správou obcí a zároveň vytvořila Dopravní a energetický stavební úřad pro velké infrastrukturní projekty. Současná novela se nyní snaží systém znovu upravit a sjednotit. Cílem změn je především zrychlení povolovacích procesů a efektivnější fungování stavební správy. Výbor podpořil i změny v oblasti EIA a energetiky Hospodářský výbor současně doporučil několik dalších úprav. Podpořil například prodloužení platnosti stanovisek EIA, tedy posuzování vlivů staveb na životní prostředí. Platnost stanoviska by se měla prodloužit ze sedmi na deset let. Současně se prodlužuje i možnost následného prodloužení tohoto stanoviska, a to z pěti na sedm let. Podle zastánců změny je současná sedmiletá lhůta nedostatečná především u rozsáhlých infrastrukturních projektů. Výbor zároveň podpořil návrh zavádějící zvláštní pravidla pro přípravu jaderných zdrojů a souvisejících staveb. Další schválenou úpravou je doporučení snížit počet radních Energetického regulačního úřadu z pěti na tři. Rozsah návrhu vyvolal kritiku části poslanců Velkou pozornost během jednání vzbudil především samotný rozsah novely. Komplexní pozměňovací návrh má téměř 1100 stran, zatímco původní verze novely předložená loni obsahovala 854 stran. Část poslanců upozorňovala, že tak rozsáhlý dokument prakticky není možné detailně prostudovat během krátké doby. Objevily se také výzvy k přepracování návrhu nebo k jeho opětovnému projednání v širším meziresortním řízení. Kritici varovali především před rizikem chyb, nejasností a komplikací při zavádění nového systému do praxe. Obavy panují hlavně kolem personálního zajištění Výrazným tématem debaty byly také obavy z personálního zajištění nové stavební správy. Část poslanců upozorňuje, že přechod na nový model nemusí být plynulý a hrozí odchod zkušených pracovníků ze současných stavebních úřadů. Současně existují pochybnosti, zda se podaří získat dostatek nových odborníků pro fungování centralizovaného systému. Někteří poslanci zároveň upozorňovali, že samotný náběh nového zákona může přinést řadu praktických problémů a komplikací při schvalování staveb. Právě nedostatek kvalifikovaných odborníků je dlouhodobě jedním z hlavních problémů českého stavebního systému. Novela může výrazně ovlivnit budoucí výstavbu v Česku Připravovaná úprava stavebního zákona patří mezi nejdůležitější legislativní změny v oblasti výstavby za poslední roky. Zákon má zásadní dopad na fungování stavebních úřadů, povolování infrastrukturních projektů, energetických staveb i bytové výstavby. Podpora hospodářského výboru představuje důležitý krok pro další projednávání ve Sněmovně, debata kolem novely ale pravděpodobně zůstane velmi intenzivní i v dalších čteních. Právě rozsah změn a jejich praktická realizace budou jedním z klíčových témat následujících měsíců. Další významnou oblastí, kterou novela ovlivní, je digitalizace stavebního řízení. Právě modernizace a zrychlení procesů patřily mezi hlavní důvody, proč se stavební zákon v minulých letech opakovaně upravoval. Elektronické podávání žádostí, sdílení dokumentace mezi úřady nebo jednotné digitální systémy mají podle zastánců novely výrazně zkrátit dobu povolování staveb a snížit administrativní zátěž pro investory i občany. Velkou roli bude hrát také spolupráce mezi státem, obcemi a kraji. Právě samosprávy v minulosti často upozorňovaly, že příliš centralizovaný model může oslabit jejich vliv na rozvoj území a plánování výstavby. Současná podoba návrhu se proto snaží hledat kompromis mezi centralizací řízení a zachováním části pravomocí na regionální úrovni. Debata o tom, jak efektivně systém nastavit, ale pravděpodobně zůstane součástí dalších politických jednání. Důležitým tématem zůstává také rychlost povolování strategických staveb. Česká republika dlouhodobě čelí kritice kvůli pomalé přípravě dopravní infrastruktury, energetických projektů nebo bytové výstavby. Právě složitost povolovacích procesů bývá označována za jednu z hlavních překážek rychlejší výstavby. Novela má podle ministerstva vytvořit stabilnější a předvídatelnější prostředí pro investory i veřejný sektor. Význam zákona navíc přesahuje samotné stavebnictví. Fungování stavebního řízení má přímý dopad na ekonomický růst, rozvoj infrastruktury, dostupnost bydlení i energetickou bezpečnost země. Každé zpoždění velkých projektů totiž znamená nejen vyšší náklady, ale často také komplikace pro firmy, domácnosti i veřejné rozpočty. Právě proto bude další vývoj novely sledovat nejen stavební sektor, ale i širší podnikatelská a investiční veřejnost.