Sam Altman před federálním soudem odmítl obvinění z krádeže charity a prohlásil, že Elon Musk projekt v kritické chvíli opustil. Svědectví odhalilo Muskovy pokusy o získání absolutní kontroly nad OpenAI i jeho návrh na fúzi s automobilkou Tesla. Navzdory Muskovým predikcím o nulové šanci na úspěch dosáhla hodnota komerční divize OpenAI podle investorů hranice 850 miliard dolarů.   Existenční boj o integritu a miliardové dědictví Soudní síň ve federálním Oaklandu se v úterý stala dějištěm jednoho z nejdůležitějších technologických sporů současnosti. Generální ředitel OpenAI Sam Altman vystoupil jako klíčový svědek v procesu Musk versus Altman, aby před porotou hájil transformaci společnosti, která definovala éru generativní umělé inteligence. Altman, oděný v modrém obleku, během čtyřhodinového výslechu vykreslil obraz mladého startupu, který byl po odchodu Elona Muska v roce 2018 ponechán v troskách a bez jasné budoucnosti. Hlavní argumentační linie žalobce, kterým je Elon Musk, se opírá o tvrzení, že Altman a prezident společnosti Greg Brockman zradili původní slib zachovat OpenAI jako neziskovou organizaci. Musk tvrdí, že jeho dary ve výši přibližně 38 milionů dolarů byly zneužity pro neoprávněné komerční účely. Altman však toto narativní schéma rázně odmítl s tím, že Musk své sliby nedodržel a v momentě největší nejistoty firmu jednoduše opustil, čímž ji fakticky odsoudil k zániku. Byli jsme v podstatě ponecháni napospas osudu, vypověděl Altman před porotou. Podle jeho slov se Muskův odchod neobešel bez emocí a obav zaměstnanců z možné pomsty ze strany miliardáře. Přesto Altman poznamenal, že pro část výzkumného týmu byl Muskův konec v představenstvu paradoxně vzpruhou pro morálku, neboť mnozí byli demotivováni jeho specifickými manažerskými taktikami. Altman nešetřil kritikou, když prohlásil, že Musk podle něj nikdy nerozuměl tomu, jak efektivně řídit špičkovou výzkumnou laboratoř. Střet vizí a boj o absolutní kontrolu Jádrem celého sporu jsou události z let 2017 a 2018, kdy vedení OpenAI intenzivně řešilo otázku financování extrémně nákladných výpočetních zdrojů. Altman potvrdil, že probíhala jednání o různých korporátních strukturách, včetně ziskových variant, které by umožnily získat potřebný kapitál. Tato jednání však ztroskotala na Muskově požadavku na absolutní moc. Podle Altmana chtěl Musk nad OpenAI úplnou kontrolu, protože nedůvěřoval úsudku ostatních a byl zvyklý pracovat pouze v entitách, které plně ovládá. Součástí Muskovy strategie byl i kontroverzní návrh na fúzi se společností Tesla (TSLA) , kterou Musk vnímá jako technologický pilíř svých aktivit. Altman však tento krok zablokoval s argumentem, že mise výrobce elektromobilů se neslučuje s posláním OpenAI. Obával se, že by takové spojení efektivně zničilo neziskovou podstatu organizace. Musk se snažil Altmana přesvědčit i nabídkou křesla v představenstvu automobilky, ale neúspěšně, což vedlo k definitivnímu rozkolu. Zpětně se jako fascinující jeví Muskův tehdejší pesimismus. V e-mailu z prosince 2018 Musk odhadoval pravděpodobnost, že OpenAI bude schopna konkurovat divizi DeepMind společnosti Alphabet Inc. (GOOGL) , na rovných nula procent. Tvrdil, že bez okamžitých miliardových investic nemá projekt šanci uspět. Tato slova se Altmanovi podle jeho výpovědi nesmazatelně vryla do paměti, zejména v kontextu dnešní situace, kdy má komerční větev OpenAI hodnotu přesahující 850 miliard dolarů. Zkouška důvěryhodnosti pod palbou právníků Závěrečná část úterního stání se soustředila na Altmanovu osobní integritu. Muskův právní zástupce Steven Molo se pokusil vykreslit šéfa OpenAI jako nespolehlivého a nečestného lídra. Křížový výslech začal provokativní otázkou, zda se Altman považuje za zcela důvěryhodného člověka. Po krátkém zaváhání a úpravě odpovědi Altman potvrdil, že ano. Molo však kontroval připomínkou řady osobností, které v minulosti vyjádřily pochybnosti o jeho chování, včetně zakladatele konkurenční společnosti Anthropic Daria Amodeie. Diskuse se nevyhnula ani dramatickým událostem z roku 2023, kdy byl Altman nakrátko odvolán tehdejším představenstvem OpenAI. Tehdejší oficiální zdůvodnění uvádělo, že Altman nebyl ve své komunikaci s radou konzistentně upřímný. Altman u soudu popsal toto období jako chaotické a emocionálně vyčerpávající. Uvedl, že byl rozhodnutím rady zcela zaskočen a cítil se ublížený, protože sledoval, jak se dílo, kterému obětoval roky života, ocitlo na pokraji destrukce. Nyní je osud tohoto miliardového sporu v rukou soudkyně Yvonne Gonzalez Rogers. Ačkoliv je v procesu přítomna devítičlenná porota, její role je v tomto případě pouze poradní. Konečný verdikt, který může zásadně ovlivnit budoucí směřování vývoje AI a právní rámec neziskových organizací s komerčními odnožemi, vynese samotná soudkyně. Závěrečné řeči jsou naplánovány na čtvrtek, čímž se uzavře jedna z nejsledovanějších kapitol historie Silicon Valley, která ukazuje, že za oponou technologického pokroku často stojí především boj o moc a ego.