Technologičtí giganti intenzivně jednají o vybudování sítě orbitálních datových center, která by vyřešila extrémní energetickou náročnost umělé inteligence. Zatímco SpaceX plánuje vynést až milion satelitů s AI čipy, Google volí opatrnější přístup prostřednictvím pilotního programu s Planet Labs. Případná veřejná nabídka akcií SpaceX s cílenou valuací dvou bilionů dolarů by mohla hodnotu dosavadního podílu Googlu katapultovat nad sto miliard dolarů.   Útěk před pozemskou energetickou krizí Rozmach umělé inteligence naráží na Zemi na své fyzikální a infrastrukturní limity, což nutí přední technologické hráče hledat řešení doslova mimo tento svět. Technologický gigant Google, spadající pod mateřskou společnost Alphabet Inc. (GOOG) a obchodovaný také pod sesterskou třídou akcií Alphabet Inc. (GOOGL) , podle informací deníku Wall Street Journal v současnosti vede intenzivní jednání s raketovou společností SpaceX. Cílem těchto strategických rozhovorů je prohloubení již tak silných obchodních vazeb a prozkoumání možností, jak umístit masivní datová centra přímo do vesmíru. Vedení obou společností totiž spatřuje obrovský potenciál v myšlence pohánět pozemské modely umělé inteligence pomocí rozsáhlých konstelací satelitů. Tyto družice by byly doslova napěchované specializovanými AI čipy a energii by čerpaly výhradně z neomezených solárních zdrojů na oběžné dráze. Tento radikální krok by elegantně vyřešil jeden z nejpalčivějších problémů současného technologického sektoru. Na rozdíl od masivních datových center budovaných na Zemi by Google ani SpaceX nemusely čelit odporu místních obyvatel, kteří se proti podobným energeticky náročným a hlučným projektům stále častěji bouří. Elon Musk již v únoru rezolutně prohlásil, že globální poptávku po elektřině pro umělou inteligenci jednoduše nelze uspokojit pozemskými řešeními, aniž by to přineslo strádání místním komunitám a životnímu prostředí. Podle Muskova vizionářského pohledu je vesmírná infrastruktura v dlouhodobém horizontu naprosto jedinou schůdnou cestou, jak zajistit udržitelné škálování výpočetního výkonu. Ačkoliv jsou orbitální datová centra v současnosti nepoměrně dražší než ta pozemská a inženýři musí překonat kritické překážky v podobě kosmického záření, dynamika celého odvětví jasně naznačuje, že se tento futuristický koncept začíná měnit v reálný byznys plán. Rozdílné strategie v závodě o oběžnou dráhu Zatímco cíl zůstává stejný, přístupy jednotlivých společností k dobývání vesmírného výpočetního prostoru se diametrálně liší. SpaceX zvolila vysoce agresivní strategii a již letos v únoru oficiálně požádala o povolení k vynesení až jednoho milionu satelitů, které by fungovaly jako plnohodnotná datová centra. Pro podporu tohoto gigantického plánu dokonce společnost odstartovala vlastní projekt vývoje a výroby čipů ve spolupráci s automobilkou Tesla Inc. (TSLA) . Naproti tomu Google postupuje mnohem obezřetněji a dává přednost postupnému testování technologií. V současnosti se soustředí na pilotní program nazvaný Project Suncatcher, na kterém spolupracuje se společností Planet Labs PBC (PL) . Konečnou vizí tohoto umírněnějšího přístupu je vybudování funkčního klastru jedenaosmdesáti satelitů, který by měl v praxi ověřit životaschopnost celého konceptu. Zájem o přesun výpočetních kapacit mimo zemskou atmosféru však zdaleka neprojevují jen tyto dvě firmy. Otevřeně o potenciálu orbitálních datových center hovoří i Jensen Huang, výkonný ředitel společnosti Nvidia Corporation (NVDA) . Vlastní plány v této oblasti spřádá také vesmírná společnost Blue Origin, za kterou stojí zakladatel e-commerce gigantu Amazon.com, Inc. (AMZN) Jeff Bezos. Stranou nezůstává ani společnost Meta Platforms, Inc. (META) , která minulý měsíc podepsala průkopnickou dohodu s jedním ze startupů o nákupu energie přenášené z oběžné dráhy přímo do pozemské sítě. Ukazuje se tak, že myšlenka vesmírné infrastruktury pro umělou inteligenci rychle rezonuje napříč celým spektrem nejvlivnějších hráčů v Silicon Valley. Miliardové investice a zrození nového ekosystému Slibný potenciál vesmírné výpočetní techniky přitahuje pozornost nejen zavedených korporací, ale také dravého venture kapitálu. Začátkem týdne oznámila společnost Cowboy Space Corp., za jejímž zrodem stojí Baiju Bhatt, spoluzakladatel brokerské platformy Robinhood Markets, Inc. (HOOD) , že úspěšně získala financování ve výši 275 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny výhradně na vývoj technologií pro provozování AI výpočtů na oběžné dráze. Nezávisle na tom potvrdil další startup, Star Catcher, zisk investice ve výši 65 milionů dolarů na vybudování takzvané vesmírné energetické sítě, která má částečně sloužit právě k napájení budoucích orbitálních datových center. Podle partnera fondu Index Ventures, Jana Hammera, přicházejí tyto projekty přesně v pravý okamžik, kdy exponenciální poptávka po výpočetním výkonu začíná nebezpečně převyšovat kapacity, jež dokáže unést pozemská infrastruktura. Pokud se strategické spojenectví mezi Googlem a SpaceX skutečně podaří dotáhnout do konce, půjde o další zásadní prohloubení jejich vzájemných finančních vazeb. Google totiž do Muskovy vesmírné firmy investoval již v roce 2015 a podle aktuálních dokumentů v ní drží zhruba šestiprocentní podíl. Tato investice by se brzy mohla ukázat jako jedna z nejlukrativnějších v historii technologického sektoru. SpaceX se totiž podle dostupných zpráv připravuje na červnový vstup na burzu, přičemž cílí na získání 75 miliard dolarů při naprosto astronomické valuaci dosahující až dvou bilionů dolarů. Při dosažení této mety by hodnota podílu Googlu mohla snadno překročit hranici 100 miliard dolarů. Celý ekosystém se navíc dále propojuje, což dokazuje i nedávná dohoda SpaceX s AI laboratoří Anthropic, do níž Google rovněž masivně investoval. Tvůrce jazykového modelu Claude plánuje využít veškerou kapacitu pozemského datového centra Colossus 1 v Tennessee a již otevřeně vyjádřil zájem o partnerství se SpaceX na vývoji několika gigawattů budoucí orbitální výpočetní kapacity.