Podnikatelská nálada oslabila téměř ve všech hlavních sektorech. Důvěra v českou ekonomiku v květnu oslabila Největší pokles nálady zaznamenal průmysl a obchod Spotřebitelé omezují plány na větší nákupy Stavebnictví zůstává nejsilnějším sektorem ekonomiky Důvěra v českou ekonomiku během května znovu oslabila. Souhrnný indikátor důvěry podle dat Českého statistického úřadu klesl meziměsíčně o 1,6 bodu na hodnotu 99,7 bodu. Horší nálada se projevila jak mezi podnikateli, tak mezi spotřebiteli. Podnikatelský indikátor důvěry se snížil o 1,4 bodu na 99 bodů. Pokles zasáhl většinu hlavních odvětví ekonomiky, výjimkou bylo pouze stavebnictví, kde se nálada firem naopak zlepšila. Nejvýraznější zhoršení zaznamenal průmysl, kde důvěra oproti dubnu klesla o 2,6 bodu na 94,5 bodu. Firmy v tomto sektoru byly opatrnější především v očekávání budoucí výrobní aktivity. Slabší optimismus se projevil také v obchodě, kde se indikátor snížil o 2,2 bodu na 92,8 bodu. Ve vybraných službách byl pokles mírnější. Důvěra zde oslabila o 0,5 bodu na 102,4 bodu. Přesto i tento vývoj naznačuje, že podniky začínají být opatrnější při hodnocení budoucího ekonomického vývoje. Naopak stavebnictví pokračovalo v pozitivnějším trendu. Důvěra v tomto odvětví vzrostla o 2,4 bodu na 117,9 bodu, což představuje nejvyšší hodnotu mezi hlavními sledovanými segmenty ekonomiky. Celkově data ukazují, že firmy v řadě sektorů začínají citlivěji reagovat na nejistotu kolem budoucího ekonomického růstu, vývoje poptávky i celkové situace v české ekonomice. Spotřebitelé jsou opatrnější druhý měsíc po sobě Slabší nálada se neprojevila pouze mezi firmami, ale také u domácností. Důvěra spotřebitelů v květnu klesla podruhé za sebou. Spotřebitelský indikátor se meziměsíčně snížil o 2,6 bodu na 103,4 bodu. Podle dat ČSÚ mezi lidmi nadále přetrvávají obavy ze zhoršení celkové hospodářské situace. Zhoršilo se také hodnocení současné finanční situace domácností. Podíl spotřebitelů, kteří očekávají v příštích 12 měsících zhoršení ekonomické situace v Česku, zůstal po dubnovém růstu prakticky beze změny. Výrazněji ale vzrostl počet lidí, kteří svou současnou finanční situaci hodnotí hůře než před rokem. Současně mírně ubylo domácností očekávajících zlepšení vlastních financí v příštím roce. Opatrnost spotřebitelů se navíc začíná promítat i do jejich nákupního chování. Více respondentů uvedlo, že v následujících 12 měsících neplánují pořizovat větší nákupy. Tento vývoj může být důležitým signálem pro maloobchod i další části ekonomiky, protože spotřebitelská poptávka zůstává jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Pokles ochoty utrácet často souvisí s nejistotou ohledně budoucích příjmů, inflace nebo celkové ekonomické stability. Domácnosti tak zůstávají obezřetné i přes postupné zpomalování růstu cen oproti předchozím letům. Meziroční srovnání ukazuje rozdílný vývoj firem a domácností Ve srovnání s květnem minulého roku se celková důvěra v české hospodářství snížila o 1,3 bodu. Vývoj ale nebyl stejný u podnikatelů a spotřebitelů. Podnikatelská důvěra meziročně oslabila o 2,1 bodu. Firmy tak letos hodnotí ekonomickou situaci opatrněji než před rokem. Důvodem může být slabší průmyslová aktivita, nejistota ohledně zahraniční poptávky i pokračující tlak na náklady. Naopak spotřebitelská důvěra byla meziročně vyšší o 2,8 bodu. Přestože domácnosti v posledních měsících znovu vykazují větší opatrnost, jejich nálada zůstává v porovnání s loňským obdobím stále relativně lepší. Vývoj zároveň ukazuje, že česká ekonomika se pohybuje v prostředí smíšených signálů. Některé sektory, například stavebnictví, si udržují silnější optimismus, zatímco průmysl nebo obchod čelí větší nejistotě. Rozdílný vývoj jednotlivých částí ekonomiky je patrný i z hodnot samotných indikátorů. Zatímco stavebnictví se pohybuje výrazně nad hranicí 100 bodů, průmysl i obchod zůstávají pod touto úrovní. Opatrnost domácností může ovlivnit další ekonomický vývoj Pokračující zhoršování nálady spotřebitelů může být důležité i pro další měsíce. Pokud domácnosti začnou výrazněji omezovat větší výdaje, může to postupně zpomalit růst spotřeby a následně i celé ekonomiky. Spotřebitelská důvěra přitom bývá jedním z důležitých ukazatelů budoucí ekonomické aktivity. Domácnosti často mění své chování ještě předtím, než se změny plně projeví v tvrdých ekonomických datech. Zvýšená opatrnost se může projevit nižší poptávkou po dražším zboží, omezením investic domácností nebo vyšší snahou vytvářet finanční rezervy. To může dopadnout především na maloobchod, služby nebo sektor spotřebního zboží. Současně ale nelze přehlédnout, že důvěra spotřebitelů zůstává nad hranicí 100 bodů, což stále naznačuje relativně stabilní náladu ve společnosti. Vývoj proto zatím neukazuje na prudké zhoršení ekonomické situace, ale spíše na postupný nárůst opatrnosti mezi firmami i domácnostmi. Květnová data tak potvrzují, že česká ekonomika zůstává citlivá na nejistotu a slabší očekávání budoucího vývoje. Firmy i spotřebitelé jsou při hodnocení dalších měsíců zdrženlivější než na začátku roku.