Spotřebitelské ceny v České republice v dubnu meziročně vzrostly o 2,5 %, čímž inflace zrychlila z březnových 1,9 %. Dubnová inflace v Česku zrychlila na 2,5 % Hlavním důvodem byly dražší pohonné hmoty a energie Potraviny v dubnu meziročně dál zlevňovaly ČNB zatím pravděpodobně sazby nezvýší Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. V meziměsíčním srovnání byly ceny vyšší o 0,5 %. Definitivní hodnotu inflace statistici zveřejní za týden. Dubnová data ukazují výraznou změnu oproti předchozím měsícům, kdy se inflace držela pod dvouprocentním cílem Česká národní banka. Nejnižší letošní hodnota přišla v únoru, kdy inflace dosáhla pouze 1,4 %. Za aktuálním zrychlením cenového růstu stojí především energie a pohonné hmoty. Situace na energetických trzích se v posledních týdnech výrazně zhoršila kvůli konfliktu v Íránu a pokračujícím problémům kolem Hormuzského průlivu, který představuje jednu z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy a dalších energetických surovin z Perského zálivu. Energie a pohonné hmoty změnily směr vývoje Významnou změnou oproti březnu bylo zastavení předchozího poklesu cen energií. Zatímco ještě v březnu ceny energií meziročně klesaly o 1,7 %, v dubnu už naopak vzrostly o 1,5 %. Právě návrat růstu cen energií se stal jedním z hlavních faktorů, které inflaci vytlačily výše. Největší tlak přitom vytvářely pohonné hmoty, jejichž ceny meziročně výrazně vzrostly. Dražší ropa a komplikace v globálních dodávkách energií se postupně promítají do nákladů domácností i firem. Růst cen pohonných hmot byl podle ekonomů natolik výrazný, že nižší spotřební daň z nafty jeho dopad dokázala zmírnit jen velmi omezeně. Vyšší ceny paliv se navíc často do ekonomiky promítají postupně, protože zdražují dopravu, logistiku i výrobní náklady podniků. To znamená, že současný růst cen energií nemusí být jednorázový problém pouze pro čerpací stanice. Dražší energie se totiž se zpožděním obvykle přelévají také do cen služeb, potravin nebo průmyslového zboží. Situace kolem Hormuzského průlivu zůstává nadále velmi napjatá. Omezení dopravy v této oblasti zvyšuje obavy z nedostatku energetických surovin na světových trzích. Pokud by problémy přetrvávaly delší dobu, mohl by tlak na růst cen energií pokračovat i v dalších měsících. Nejrychleji zdražoval alkohol a tabák Nejvyšší meziroční růst cen zaznamenala v dubnu kategorie alkoholických nápojů a tabáku, kde inflace dosáhla 5,2 %. Výrazně rychleji než celková inflace pokračoval také růst cen služeb. Ceny služeb meziročně vzrostly o 4,8 %, zatímco ceny zboží stouply o 1,1 %. Rozdíl mezi vývojem služeb a zboží přitom zůstává výrazný už delší dobu. Služby jsou více ovlivněné domácí poptávkou, růstem mezd a vyššími provozními náklady. Naopak potraviny v dubnu opět meziročně zlevnily, konkrétně o 1,3 %. Pokračující pokles cen potravin tak alespoň částečně zmírnil tlak způsobený dražšími energiemi a pohonnými hmotami. Přesto ekonomové upozorňují, že současné geopolitické napětí může situaci změnit. Vyšší ceny energií totiž obvykle ovlivňují celý dodavatelský řetězec a postupně se přelévají i do cen běžného spotřebního zboží. To se týká například výroby, dopravy nebo skladování potravin. Pokud by ceny ropy zůstaly delší dobu vysoko, mohlo by se to časem projevit i v kategoriích, které zatím inflaci spíše tlumily. ČNB zatím pravděpodobně sazby nezvýší Navzdory rychlejšímu růstu inflace ekonomové zatím neočekávají, že by Česká národní banka na nejbližším zasedání zvýšila úrokové sazby. Současný růst cen je totiž podle většiny ekonomů do značné míry způsoben externím nákladovým šokem, zejména dražšími energiemi a situací na globálním trhu s ropou. Centrální banka proto pravděpodobně nebude reagovat okamžitě. Ekonomové ale zároveň upozorňují, že kombinace dražších energií, rostoucí domácí poptávky a uvolněnější fiskální politiky představuje pro další vývoj inflace riziko. Pokud by se růst cen rozšířil do širší části ekonomiky, mohla by být centrální banka nucena držet úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu. V prvních měsících letošního roku přitom inflace výrazně zpomalovala také díky tomu, že stát převzal platby za obnovitelné zdroje energie, které dříve hradili spotřebitelé. Tento faktor pomohl krátkodobě snížit cenové tlaky. Dubnová data však ukazují, že situace se začíná měnit. Vývoj cen energií a geopolitické napětí na Blízkém východě se stávají hlavním tématem nejen pro centrální banky, ale i pro domácnosti a firmy, které čelí rostoucím nákladům. Další měsíce tak budou klíčové především z pohledu cen energií a vývoje konfliktu kolem Hormuzského průlivu. Právě ten může rozhodnout o tom, zda se inflace udrží poblíž současných hodnot, nebo začne opět výrazněji růst.