Washington varuje evropské i asijské spojence před výrazným zpožděním dodávek raketových systémů kvůli tenčícím se zásobám. Akutní nedostatek munice ohrožuje nejen obranyschopnost Ukrajiny, ale i strategické odstrašení Číny v indopacifickém regionu. Zbrojní giganti čelí obrovskému tlaku na navýšení produkce, avšak stabilizace dodavatelských řetězců potrvá minimálně další dva roky.   Vyčerpané arzenály a paralýza evropských spojenců Washington vyslal svým evropským partnerům mimořádně znepokojivou zprávu, která odhaluje zranitelnost současných dodavatelských řetězců. Spojenci včetně Velké Británie, Polska, Litvy a Estonska se musí připravit na dlouhodobé zpoždění dodávek klíčových amerických zbraní. Důvodem je masivní spotřeba vojenského materiálu v probíhajícím konfliktu s Íránem, která drasticky vyčerpala strategické zásoby Spojených států. Pentagon již tyto země oficiálně informoval, že musí počítat s vážnými průtahy u několika pokročilých raketových systémů. Tato situace vyvolává napříč starým kontinentem akutní poplach, přičemž největší obavy panují ohledně dalšího vývoje na Ukrajině. Po čtyřech letech vyčerpávající války od rozsáhlé ruské invaze představují opožděné dodávky pro Kyjev kritickou hrozbu pro udržení obranných linií. Vysoký ukrajinský představitel potvrdil, že dodávky amerických zbraní narážejí na zpoždění již od samého počátku íránského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce upozornil, že pozdní příjezdy materiálu občas zanechaly odpalovací zařízení systémů Patriot zcela prázdná přímo během masivních ruských raketových útoků. Zpoždění se primárně dotkne munice pro vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy Himars, protiletadlové komplexy Nasams a další strategické zbraně. Systémy Himars, které se na ukrajinské frontě ukázaly jako naprosto klíčové, vyrábí společnost Lockheed Martin (LMT) . Pokročilé systémy protivzdušné obrany středního dosahu Nasams jsou pak výsledkem společné produkce amerického giganta Raytheon (RTX) a norské zbrojovky Kongsberg. Pentagon v této souvislosti uvedl, že pečlivě vyhodnocuje nové žádosti o vybavení od partnerů, aby zajistil soulad s aktuálními operačními potřebami, avšak konkrétní detaily z důvodu citlivosti operací odmítl poskytnout. Indopacifický region v ohrožení a hrozba z Číny Válka s Íránem však nezasahuje pouze Evropu, ale prohlubuje také strategické obavy ohledně americké vojenské přítomnosti v Asii. Zásadní otázkou zůstává, zda mají Spojené státy dostatečné zásoby zbraní k odstrašení Pekingu nebo k případné porážce Číny v jakémkoli budoucím konfliktu o Tchaj-wan. Americká armáda již byla pod tlakem okolností donucena přesunout zbraně z jiných regionů, včetně strategicky klíčového Indopacifiku, aby dokázala kompenzovat aktuální výpadky a udržela bojeschopnost na Blízkém východě. Bezpečnostní experti varují, že asijští spojenci USA by se měli okamžitě připravit na nevyhnutelná zpoždění. Země jako Japonsko a Jižní Korea jsou pro svou národní obranu kriticky závislé na amerických zbraňových systémech, včetně záchytných raket Patriot. Podle Christophera Johnstonea, bývalého vysoce postaveného úředníka Pentagonu, spojenci v Asii pravděpodobně podceňují dopad amerického nedostatku munice a dobu, po kterou budou tyto negativní efekty globálně přetrvávat. Japonsko již dříve vyjadřovalo hlubokou frustraci ze zpoždění dodávek systémů, za které již zaplatilo, a to včetně střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Tato tvrdá realita podle expertů donutí asijské partnery, aby se intenzivněji zaměřili na domácí a neamerické alternativy, a to i v oblastech, kde je americké vybavení technologicky zjevně nadřazené. Situaci navíc dramaticky komplikuje i fakt, že USA připravují rekordní balíček prodeje zbraní pro Tchaj-wan v odhadované hodnotě šesti miliard dolarů, který má zahrnovat právě nedostatkové systémy Nasams a záchytné rakety Patriot. Průmyslová kapacita na hraně a politické napětí Americké zbrojařské firmy v současnosti svádějí závod s časem a snaží se dramaticky navýšit produkci kritických zbraní. Prezident Donald Trump sice nedávno prohlásil, že společnosti souhlasily se čtyřnásobným zvýšením výroby těchto exkluzivních systémů, avšak zásoby zůstanou v dohledné době extrémně napjaté. Dodací lhůty totiž již nyní běžně trvají několik let a nelze je zkrátit ze dne na den. Admirál Samuel Paparo, velitel pro indopacifickou oblast, jasně upozornil, že velkým dodavatelům obranných technologií potrvá až dva roky, než zvýší produkci na úroveň potřebnou k vyřešení současného nedostatku. Celá situace navíc přichází ve velmi napjatém momentu pro transatlantické vztahy. Donald Trump ostře zkritizoval spojence za to, že nedělají více pro podporu americké kampaně proti Íránu, a zároveň bagatelizoval obavy z tenčících se zásob tvrzením, že USA mají vybavení po celém světě a mohou si ho v případě potřeby jednoduše vzít. Zdroje obeznámené se situací však zdůrazňují, že zpoždění dodávek není primárně namířeno na potrestání Evropy, ale odráží hluboké a reálné obavy Washingtonu o stav vlastních vojenských kapacit tváří v tvář vícero frontám. Tom Wright, bývalý úředník administrativy prezidenta Joea Bidena, situaci analyzuje s tím, že Pentagon možná bude muset vést dlouhou válku na Blízkém východě a současně se zoufale snaží posílit odstrašení v Indopacifiku. Pro dosažení těchto cílů je Washington podle něj ochoten obětovat plynulost evropských dodávek. Toto nejnovější varování je považováno za mnohem vážnější než dřívější dočasná pozastavení pomoci, a to především kvůli bezprecedentnímu rozsahu celého problému. Evropa tak stojí před tvrdou realitou a musí podle expertů začít budovat svou vlastní obrannou průmyslovou základnu doslova nadzvukovou rychlostí.