Americký prezident hodlá během setkání se Si Ťin-pchingem důrazně požadovat omezení dodávek strategických komponentů do Íránu a Ruska. Washington těsně před summitem uvalil cílené sankce na čínské satelitní a obchodní společnosti za vojenskou asistenci Teheránu. Bilaterální jednání zahrnou i citlivou otázku Tchaj-wanu, nákupy amerických letadel a regulaci pokročilých modelů umělé inteligence.   Geopolitický tlak a sankční ofenziva Americký prezident Donald Trump se připravuje na zásadní diplomatický střet. Během svého nadcházejícího setkání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které se uskuteční tento týden v Pekingu, plánuje vyvinout maximální tlak na omezení čínské podpory Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného amerického představitele se očekává, že šéf Bílého domu bude v této otázce postupovat velmi nekompromisně. Půjde již o druhý summit obou lídrů během Trumpova druhého funkčního období. Americká delegace dorazí do čínské metropole ve středu, přičemž hlavní bilaterální jednání jsou naplánována na čtvrtek. Součástí pečlivě připraveného programu bude také prohlídka historického Chrámu nebes a večerní státní banket. Celá návštěva vyvrcholí pátečním pracovním obědem před odletem zpět do Spojených států. Těžištěm rozhovorů se stane navázání na předchozí diskuze o čínské vojenské a technologické asistenci poskytované Íránu a Rusku. Washington dlouhodobě znepokojují především dodávky takzvaných komponentů dvojího užití a potenciální export zbraní. Americká administrativa dává jasně najevo, že toto téma zůstává absolutní prioritou národní bezpečnosti. Jako důkaz odhodlání přistoupily Spojené státy k rázné akci již několik dní před samotným summitem. Ministerstvo zahraničí v pátek uvalilo tvrdé sankce na tři čínské satelitní společnosti. Tyto firmy podle vyšetřovatelů poskytovaly Íránu klíčové obrazové materiály a další služby, které Teheránu přímo pomohly při provádění vojenských úderů proti americkým silám na Blízkém východě. Sankční ofenzivu podpořilo také americké ministerstvo financí, které zacílilo na společnost Yushita Shanghai International Trade. Tento subjekt byl potrestán za to, že aktivně pomáhal Íránu s importem přenosných systémů protivzdušné obrany (známých pod zkratkou MANPADS) přímo z čínského území. Tyto kroky podle amerických činitelů nepochybně zformují atmosféru blížících se jednání. Obchodní diplomacie a strategické investice Kromě bezpečnostních otázek se lídři zaměří na formování budoucích ekonomických vztahů. Zástupkyně tiskového mluvčího Bílého domu Anna Kelly potvrdila, že na stole budou rozsáhlé obchodní dohody v oblastech letectví, zemědělství a energetiky. Obě strany již delší dobu intenzivně diskutují o možných čínských nákupech amerických zemědělských komodit, zejména sójových bobů. Významným bodem agendy je také potenciální obří zakázka pro letecký průmysl. Společnost Boeing (BA) by mohla z těchto jednání výrazně těžit, neboť se aktivně řeší masivní nákupy jejích letadel čínskou stranou. Administrativa rovněž pracuje na vytvoření specializované Obchodní rady, která by měla za úkol efektivně řídit obchod s necitlivými produkty. Paralelně s tím probíhají přípravy na založení Investiční rady. Ta by měla sloužit jako formální platforma pro diskuzi o bilaterálních kapitálových tocích. Někteří američtí úředníci však mírní přehnaná očekávání ohledně okamžitých výsledků. Podle jednoho z představitelů v současné době neexistuje žádný konkrétní návrh na masivní investiční balíček. Zřízení zmíněné obchodní rady si navíc vyžádá, aby obě velmoci nejprve vytvořily funkční provozní rámec. Zdroje z administrativy rovněž naznačují, že finální potvrzení nákupů v leteckém a zemědělském sektoru nemusí přijít přímo během pekingského summitu, ale pravděpodobně až krátce po jeho skončení. Setkání se odehrává přesně půl roku poté, co obě země na summitu v Jižní Koreji dosáhly ročního příměří v probíhající obchodní válce. Zda dojde k prodloužení tohoto klíčového moratoria přímo v Pekingu, nebo až později, zůstává podle amerických činitelů zatím otevřené. Washington nicméně vyjadřuje důvěru, že případné prodloužení bude oznámeno ve správný čas. Tchajwanská otázka a technologická bezpečnost Atmosféru před summitem tradičně zahušťuje otázka Tchaj-wanu. Čínští diplomaté dlouhodobě naléhají na Spojené státy, aby radikálně změnily svou politiku vůči ostrovu. Peking požaduje, aby Trump explicitně prohlásil, že USA „jsou proti“ tchajwanské nezávislosti, čímž by nahradil dosavadní, mnohem neutrálnější diplomatický jazyk. Tento tlak vyvolává značnou nervozitu jak mezi představiteli v Tchaj-peji, tak u části politické reprezentace ve Washingtonu, kteří se obávají, že by prezident mohl na tuto rétorickou změnu přistoupit. Američtí představitelé však tyto obavy rezolutně mírní a zdůrazňují, že v americké politice vůči Tchaj-wanu se neočekávají naprosto žádné změny. Důkazem pokračující podpory je fakt, že Trumpova administrativa v prosinci schválila rekordní balíček prodeje zbraní Tchaj-wanu v ohromující hodnotě 11,1 miliardy dolarů. V současnosti se navíc připravuje další masivní zbrojní balíček, který by mohl přesáhnout hranici 14 miliard dolarů. Jeho oficiální oznámení Kongresu však bylo záměrně odloženo, aby nenarušilo průběh nadcházejícího summitu. Zdroje z Bílého domu připomínají, že současný prezident již nyní souhlasil s poskytnutím většího množství zbraní Tchaj-wanu, než kolik schválil jeho předchůdce Joe Biden za celé své funkční období. Americká strana nicméně neskrývá zklamání nad nedávným vývojem přímo na ostrově, kde opozicí kontrolovaný parlament schválil obranný rozpočet, který nedosahuje výše požadované prezidentem Laj Čching-tem pro posílení odstrašení vůči Číně. Zcela novou, ale kriticky důležitou dimenzí rozhovorů se stane umělá inteligence. Očekává se, že oba lídři otevřou diskuzi o překotném vývoji AI, a to zejména v kontextu obav z bezprecedentních schopností nejnovějších systémů, jako je například pokročilý model Mythos od společnosti Anthropic. Cílem Washingtonu je využít setkání k navázání stabilního komunikačního kanálu, jehož přesná podoba se bude teprve formovat.