Benzin i nafta od pátku výrazně zlevní. Maximální ceny benzinu a nafty od pátku výrazně klesnou Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat také v červnu Stát ponechal nižší spotřební daň pouze u nafty Ceny ropy ovlivňuje pokračující konflikt na Blízkém východě Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot v Česku se od pátku opět sníží. Ministerstvo financí oznámilo, že maximální ceny benzinu i nafty klesnou oproti současnému stavu o více než půl koruny za litr. Stát tak pokračuje v regulaci cen paliv, kterou zavedl na jaře kvůli prudkému růstu cen ropy na světových trzích. Litr benzinu Natural 95 bude možné od pátku prodávat maximálně za 43,58 koruny, což představuje pokles o 58 haléřů. U motorové nafty bude nový cenový strop činit 40,26 koruny za litr, tedy o 59 haléřů méně než dosud. Vyplývá to z cenového věstníku zveřejněného ministerstvem financí. Přestože stát stanovuje maximální cenu, skutečné ceny u čerpacích stanic se mohou lišit. Podle aktuálních údajů společnosti CCS se nyní litr nejprodávanějšího benzinu v Česku prodává průměrně za 43 korun. Oproti minulému týdnu tak benzin zdražil o 16 haléřů. Nafta naopak pokračovala ve zlevňování a během posledního týdne klesla o 56 haléřů na průměrných 40,40 koruny za litr. Vývoj ukazuje, že ceny pohonných hmot zůstávají výrazně citlivé na situaci na globálních trzích i na kroky české vlády. Regulace cen má podle kabinetu pomoci stabilizovat situaci pro domácnosti i firmy, které se s vyššími náklady na dopravu potýkají už několik měsíců. Vláda prodloužila regulaci cen i na červen Kabinet rozhodl, že regulace cen pohonných hmot bude pokračovat také během června. O prodloužení opatření vláda rozhodla už v pondělí. Česká republika přitom k dennímu stanovování maximálních cen benzinu a nafty přistoupila už v první polovině dubna. Důvodem byly výrazně rostoucí ceny ropy po eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Právě geopolitické napětí se stalo hlavním faktorem, který během jarních měsíců tlačil ceny pohonných hmot vzhůru nejen v Evropě, ale i na dalších trzích. Původně měla regulace platit pouze do konce dubna. Vláda ji však následně prodloužila nejprve na květen a nyní také na červen. Podle kabinetu je cílem zabránit dalšímu prudkému zdražování a ochránit spotřebitele před výraznými cenovými výkyvy. Ministerstvo financí stanovuje maximální ceny na základě klouzavého třídenního průměru velkoobchodních cen pohonných hmot. Provozovatelé čerpacích stanic zároveň mohou uplatnit maximální marži ve výši tří korun na litr paliva. Stát tímto mechanismem kombinuje kontrolu nad konečnými cenami s určitým prostorem pro obchodníky. Regulace se přitom týká pouze cenového stropu, nikoli pevně stanovené ceny. Čerpací stanice tedy mohou prodávat pohonné hmoty i levněji. Spotřební daň pomáhá hlavně naftě Vedle cenových stropů vláda už v dubnu rozhodla také o dočasném snížení spotřební daně na naftu. Opatření mělo zmírnit dopady prudkého růstu cen zejména na dopravce, logistické firmy a podnikatele závislé na nákladní dopravě. Spotřební daň na naftu byla snížena z původních 9,95 koruny na 8,011 koruny za litr. U benzinu ke změně nedošlo a sazba zůstává na úrovni 12,84 koruny za litr. Právě nižší zdanění pomáhá držet ceny nafty pod úrovní benzinu. Rozdíl mezi oběma palivy je patrný i v aktuálních maximálních cenách stanovených ministerstvem financí. Vývoj cen zároveň ukazuje rozdílný trend posledních týdnů. Zatímco benzin mírně zdražoval, nafta postupně zlevňovala. Důvodem může být kombinace nižší spotřební daně a vývoje velkoobchodních cen. Pro řidiče i firmy však zůstává klíčové, že ceny pohonných hmot jsou stále výrazně vyšší než před vypuknutím současné geopolitické krize. Náklady na dopravu tak nadále představují významnou položku pro domácnosti i podniky. Konflikt na Blízkém východě dál ovlivňuje ceny ropy Současná situace na trhu s pohonnými hmotami úzce souvisí s vývojem cen ropy na světových trzích. Ty začaly prudce růst po vojenské eskalaci mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem. Napětí výrazně zesílilo poté, co Izrael a USA 28. února zaútočily na Írán. Ten následně podnikl odvetné útoky proti okolním zemím. Obavy investorů z možného narušení dodávek ropy vedly k rychlému růstu cen suroviny na světových trzích. Vyšší ceny ropy se následně promítly také do cen benzinu a nafty v Evropě včetně Česka. Právě tato situace přiměla českou vládu k zavedení cenových stropů. Změnila se také právní forma regulace. Zatímco dříve se cenové stropy opíraly o opatření obecné povahy, nyní jsou nově vydávány na základě vládního nařízení. To má podle kabinetu vyšší právní sílu a umožňuje stabilnější fungování celého systému.Další vývoj cen pohonných hmot bude záviset především na situaci na ropném trhu a na pokračování konfliktu na Blízkém východě. Prozatím však stát pokračuje v aktivní regulaci a snaží se zmírnit dopady vysokých cen na české spotřebitele.