Akcie odepisovaného výrobce čipů zaznamenaly od svého vyřazení z prestižního indexu masivní růst o 377 %, čímž drtivě překonaly zisky favorizované Nvidie. Úspěšná transformace a překvapivě silná poptávka po procesorech pro AI inferenci vrací technologického veterána zpět na výsluní. Nvidia si své místo v indexu nadále obhajuje, enormní posílení jejího konkurenta však otevírá debatu o nahrazení jiných technologických titulů.   Pád technologické ikony a neúprosná logika indexu Když byla společnost Intel (INTC) v listopadu roku 1999 zařazena do indexu Dow Jones Industrial Average (^DJI) , trh to vnímal jako jasný důkaz rostoucího významu technologického sektoru pro celou americkou ekonomiku. Společně s firmou Microsoft (MSFT) se tehdy jednalo o vůbec první zástupce technologicky orientované burzy Nasdaq, kterým se podařilo proniknout do tohoto tradičního burzovního barometru. O čtvrt století později, v listopadu 2024, však přišel trpký konec. Dlouholetého lídra trhu nahradila v indexu dravá Nvidia (NVDA) . V době svého vyřazení měl za sebou kdysi nedotknutelný gigant ztrátu nejen dominantního tržního podílu a prestiže, ale především odmazání 65 % své tržní hodnoty v porovnání s historickými maximy z dob splasknutí takzvané dot-com bubliny v roce 2000. Za tímto strmým pádem stála neschopnost udržet inovační tempo, které je pro setrvání v elitní třicítce naprosto klíčové. Původní konkurenční výhoda v podobě vertikálně integrovaného modelu, kdy si firma čipy sama navrhuje i vyrábí, se postupně proměnila v těžkou přítěž. Společnost začala drasticky ztrácet půdu pod nohama na úkor takzvaných "fabless" konkurentů, jako jsou Advanced Micro Devices (AMD) . Ti dosahují vysokých marží právě díky tomu, že nákladnou výrobu outsourcují. Na samotné výrobní frontě pak firmu převálcovaly asijské slévárny v čele se společností Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSM) a jihokorejským gigantem Samsung Electronics. Z technologického průkopníka se stala stagnující instituce, jejíž klesající zisky a tenčící se marže nakonec vedly k nevyhnutelnému kroku. V roce 2023 došlo k výraznému omezení dividendy a v roce 2024 k jejímu úplnému pozastavení. Zásadní hřebíček do rakve však představovala samotná mechanika prestižního indexu. Na rozdíl od širšího benchmarku S&P 500 (^GSPC) je Dow cenově vážený. To znamená, že společnosti s vyšší nominální cenou akcie, jako například Goldman Sachs (GS) nebo Caterpillar (CAT) , mají v indexu největší váhu bez ohledu na jejich celkovou tržní kapitalizaci. Ta přitom může být o celé řády nižší než u gigantů typu Nvidie, Microsoftu nebo společnosti Apple (AAPL) . Cena akcií Intelu před jeho vyřazením nedosahovala ani pěti procent hodnoty akcií banky Goldman Sachs, což vytvářelo enormní tlak na jeho nahrazení. Fenomenální obrat a nová role v éře umělé inteligence Od svého potupného odchodu z elitního výběru však firma dokázala šokovat celou Wall Street a přesvědčivě vyvrátit argumenty všech skeptiků. Akcie od začátku roku vzrostly o více než 240 % a od momentu svého vyřazení z indexu Dow si připsaly závratných 377 %. Tímto masivním růstem společnost hravě překonala svá předchozí historická maxima a ukázala trhu svou nezdolnost. Při současných cenách se tržní kapitalizace přehoupla přes úctyhodnou hranici 640 miliard dolarů, což z firmy činí patnáctou nejhodnotnější korporaci v rámci celého indexu S&P 500. Pro srovnání, favorizovaná Nvidia od svého velkolepého vstupu do indexu Dow posílila o pouhých 46 %, což za znovuzrozeným konkurentem propastně zaostává. Za tímto fenomenálním obratem stojí drastické snižování nákladů, hluboká restrukturalizace, čerstvý vítr v managementu a agresivní expanze slévárenských služeb. Tyto strategické kroky zcela rozbily dosavadní narativ, že tradiční výrobce procesorů nemá v nadcházející éře umělé inteligence šanci na přežití. Nejnovější hospodářské výsledky naopak prokazují solidní růst v segmentu datových center, který je tažen nečekaně silnou poptávkou po centrálních procesorových jednotkách (CPU). Trh s umělou inteligencí totiž prochází nenápadnou, ale zcela zásadní transformací. Pozornost technologických hráčů se přesouvá od samotného trénování masivních jazykových modelů směrem k takzvané inferenci a agentní AI. Tento strategický posun generuje obrovskou poptávku nejen po grafických procesorech (GPU), které jsou dlouhodobě doménou Nvidie, ale právě po klasických procesorech, paměťových čipech a specializovaných akcelerátorech. Na tento nový trend intenzivně reaguje celý polovodičový sektor. Společnost Broadcom (AVGO) úzce spolupracuje s provozovateli obřích datových center, jako je Alphabet (GOOG) , na vývoji oddělených čipů pro trénink a inferenci. Stejně tak akcie paměťových gigantů, jako je Micron Technology (MU) nebo společnost Sandisk, letos zaznamenaly několikanásobný růst díky neukojitelné poptávce po úložných řešeních pro AI infrastrukturu. Má Nvidia v prestižním výběru stále své opodstatnění? Díky masivnímu nástupu AI inference si tradiční čipový veterán našel v novém ekosystému mnohem jasněji definovanou roli. Jeho dominantní podíl na trhu serverových procesorů a vývoj vlastních AI akcelerátorů mu pomáhají získávat vysoce lukrativní kontrakty. Zářným příkladem je víceletá strategická spolupráce se společností Alphabet na nasazení procesorů Xeon, které budou pohánět obří cloudovou infrastrukturu Googlu pro umělou inteligenci i obecné výpočetní úlohy. Analytici nyní sebevědomě předpovídají, že zisk na akcii by mohl do fiskálního roku 2027 raketově vzrůst na 1,53 dolaru, což by představovalo více než čtyřicetiprocentní skok oproti průměrným odhadům pro rok 2026. S tímto jasným výhledem na růst zisků s vysokou marží však přichází i mnohem napjatější valuace. Akcie se aktuálně obchodují na 115násobku očekávaných zisků, zatímco Nvidia se pyšní mnohem střízlivějším poměrem 25,8.