Více než 400 amerických zpracovatelů hovězího masa ztratilo během uplynulého roku oprávnění k exportu na klíčový čínský trh. Producenti spoléhají na nadcházející summit mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem, který by mohl odblokovat zamrzlé obchodní vztahy. Případná obnova licencí naráží na tvrdou realitu v podobě vysokých cel, čínských dovozních kvót a sílící lokální i australské konkurence.   Ztracené pozice na lukrativním asijském trhu Američtí producenti a zpracovatelé červeného masa se v současnosti nacházejí ve vysoce složité situaci, která je přímým důsledkem přetrvávajícího geopolitického napětí. Klíčový asijský trh, který ještě nedávno představoval obrovský růstový potenciál, se pro ně stal prakticky nedobytnou pevností. Tato nepříznivá situace je primárně způsobena masivním vypršením platnosti exportních registrací, k němuž Peking přistoupil v průběhu loňského roku. Komoditní trhy, na kterých se obchoduje Hovězí maso (LE=F) , tak bedlivě sledují každý diplomatický krok, který by mohl tento nepříznivý trend zvrátit. Podle detailních údajů čínských celních úřadů ztratilo během uplynulého roku způsobilost k vývozu více než 400 amerických závodů na zpracování masa. Jedná se o naprosto zásadní ránu pro celý sektor, neboť toto číslo představuje zhruba 65 procent všech dříve registrovaných provozů. Tato povolení, která Peking původně plošně udělil v období od března 2020 do dubna 2021, byla ponechána bez prodloužení. Zástupci amerického masného průmyslu navíc varují, že negativní trend nadále pokračuje. Podle informací Americké federace pro export masa má v červnu vypršet přístup na čínský trh pro další tři významné zpracovatelské závody. Celý tento vývoj je hořkým mementem pokračující obchodní války mezi Pekingem a Washingtonem. Zatímco ještě v roce 2022 dosáhl americký export hovězího masa do Číny historického maxima v hodnotě 1,7 miliardy dolarů, současná realita je diametrálně odlišná. Joe Schuele, mluvčí zmíněné obchodní asociace, v této souvislosti ostře upozornil, že Čína dosud nijak nevysvětlila, proč nechala tyto klíčové registrace propadnout. Tento jednostranný krok je přitom podle zástupců průmyslu v přímém rozporu s takzvanou první fází obchodní dohody, kterou obě globální supervelmoci slavnostně podepsaly v roce 2020. Místo stabilizace dodavatelských řetězců tak američtí exportéři čelí masivnímu výpadku příjmů a ztrátě těžce vybudovaného tržního podílu. Diplomatická ofenziva a naděje vkládané do summitu Zraky amerických farmářů, producentů i velkých zpracovatelských korporací se nyní s obrovským očekáváním upírají k blížícímu se diplomatickému setkání na nejvyšší úrovni. Summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který je naplánován na 14. až 15. května, představuje podle mnohých jedinečnou příležitost k odblokování zamrzlé situace. Zástupci amerického agrárního sektoru doufají, že právě osobní jednání lídrů obou států poskytne tolik potřebný prostor pro vyjednání obnovy propadlých exportních licencí. Bílý dům v uplynulých týdnech vyvinul snahu uklidnit domácí producenty a aktivně komunikoval s předními zástupci odvětví, aby zmírnil rostoucí nervozitu na trhu. Justin Tupper, prezident United States Cattlemen's Association, která zastupuje zájmy amerických chovatelů, potvrdil, že jeho organizace obdržela od prezidentské administrativy jasné záruky. Personál Bílého domu chovatele ujistil, že otázka exportních licencí bude bezpochyby zařazena na oficiální agendu nadcházejícího summitu a nezůstane opomenuta. Sám Tupper, který dlouhodobě působí jako chovatel skotu ve státě Jižní Dakota, k tomu dodal, že asociace na administrativu silně apelovala. Cílem bylo zajistit, aby se tento palčivý problém stal nikoliv okrajovým bodem, ale významnou součástí bilaterálních diskusí. Přes tato ujištění ze strany Bílého domu však zůstává řada otázek nezodpovězena a oficiální místa jsou ve svých veřejných vyjádřeních extrémně zdrženlivá. Bílý dům odkázal veškeré dotazy novinářů ohledně detailů vyjednávání na americké ministerstvo zemědělství, které však na žádosti o komentář k aktuální situaci nijak nereagovalo. Stejně tak se do hradby mlčení zahalily i příslušné čínské instituce. Jak čínské ministerstvo obchodu, tak Generální správa cel ponechaly žádosti o vyjádření bez jakékoliv odpovědi. Tvrdá realita celních bariér a globální konkurence I v případě, že by diplomatická ofenziva na summitu přinesla kýžené ovoce a licence by byly plošně obnoveny, návrat na čínský trh nebude pro americké producenty vůbec jednoduchý. Celé odvětví se totiž potýká s výraznými domácími i mezinárodními makroekonomickými protivětry, které zásadně mění dynamiku celého trhu s masem. Na domácí půdě čelí Spojené státy tenčícím se zásobám dobytka, což logicky žene americké ceny hovězího masa na nové historické rekordy. Tento cenový šok přirozeně snižuje celkovou konkurenceschopnost amerického exportu v globálním měřítku a naopak stimuluje levnější dovozy ze zahraničí k uspokojení domácí poptávky. Joe Schuele nicméně poukazuje na to, že načasování by mohlo případnému obnovení přístupu do Číny paradoxně nahrávat. Důvodem je situace hlavní konkurence z Austrálie, která velmi rychle směřuje k dosažení svého ochranného limitu pro export v polovině roku 2026. Čína se navíc před zahraniční konkurencí aktivně brání sofistikovaným systémem restrikcí. V prosinci loňského roku zavedl Peking přísný systém dovozních kvót na hovězí maso. Pro hlavní dodavatele, mezi které patří právě Spojené státy a Austrálie, platí drakonické 55procentní clo na veškeré dovozy, které stanovenou kvótu překročí. Tento protekcionistický krok má primárně ochránit a podpořit domácí čínský masný průmysl. Podle oficiálních celních dat Austrálie vyčerpala více než 50 procent své přidělené kvóty na hovězí maso hned v prvním čtvrtletí letošního roku. Zástupci čínského masného průmyslu však tlumí přehnaná očekávání amerických farmářů. Podle jejich analýz je velmi nepravděpodobné, že by pouhé obnovení přístupu na trh okamžitě vyvolalo boom v importu. Americké hovězí totiž na čínském trhu čelí clu, které je o 10 procent vyšší než v případě australské konkurence. Kromě celních bariér musí američtí exportéři počítat i s rostoucí kvalitou lokální produkce. Domácí čínští producenti neustále stoupají v hodnotovém řetězci a představují tak stále sofistikovanější konkurenci pro drahé importované maso ze Spojených států.