Zdroj ČTK Datum zveřejnění článku: 15. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Potraviny v červenci meziročně zlevnily o 3,1 %. Řetězce některé produkty prodávají pod nákupní cenou. Regulace by podle Prouzy mohla zdražit máslo až o 48 %. ÚOHS prověřuje mimořádně nízké ceny másla. Ceny potravin v Česku klesají. Jedním z hlavních faktorů je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy intenzivní konkurence mezi obchodními řetězci, které některé základní produkty prodávají dokonce pod vlastní nákupní cenou. Řetězce tímto způsobem zlevňují například mléko, máslo nebo vejce. Cílem není vydělávat na konkrétním produktu, ale přilákat zákazníka do prodejny, kde následně nakoupí další zboží. Podle Prouzy přitom dodavatelé na této strategii finančně netratí, protože od obchodníků dostávají cenu sjednanou ve smlouvách. Data potvrzují, že pokles cen je v posledních měsících výrazný. Potraviny a nealkoholické nápoje v červenci meziročně zlevnily o 3,1 % a meziměsíčně o dalších 0,4 %. U některých kategorií se ceny dostávají na úrovně, které český trh dlouhou dobu nezažil. Řetězce používají levné potraviny jako marketing Prodej vybraného zboží pod nákupní cenou funguje v maloobchodu především jako nástroj pro získávání zákazníků. Obchodník může na konkrétním produktu prodělat, pokud očekává, že zákazník během stejné návštěvy nakoupí další položky, na kterých už obchod vytvoří standardní marži. Podle Prouzy jde v podstatě o alternativu ke klasickým marketingovým výdajům. Namísto investice do billboardů nebo jiné reklamy může řetězec použít část svého marketingového rozpočtu na snížení ceny několika atraktivních produktů. Dodavatel přitom podle něj není nucen automaticky nést ztrátu obchodníka. Zemědělec nebo potravinář má za dodávku získat sjednanou částku bez ohledu na to, za jakou cenu následně obchod produkt nabídne zákazníkům. Prouza proto odmítá argument, že například producenti mléka musí kvůli mimořádně levným akcím prodávat litr mléka za šest korun, přestože jejich výrobní náklady dosahují přibližně deseti korun. Rozdíl mezi nákupní a konečnou prodejní cenou v takovém případě nese samotný obchodník. Rozsah současného zlevňování ukazují také statistiky. Podle Českého statistického úřadu bylo letos v červenci máslo meziročně levnější o 77,7 Kč, kilogram celého kuřete zlevnil přibližně o 11 korun, mouka o necelou korunu a litr polotučného mléka o 2,6 Kč. Pokles navíc není omezen pouze na několik jednotlivých produktů. Podle České národní banky jde o relativně plošný a mimořádný vývoj, přičemž ceny některých mléčných výrobků se dostávají dokonce na nejnižší úrovně za 15 let. Nízké ceny másla prověřuje antimonopolní úřad Mimořádně nízké ceny současně přitáhly pozornost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten prověřuje podnět týkající se cen másla z hlediska možného porušení zákona o významné tržní síle. Samotné správní řízení však zatím zahájeno nebylo. Úřad navíc upozorňuje, že prodej pod nákupní cenou není podle současné české legislativy automaticky nekalou obchodní praktikou. Pozornost se proto soustředí především na to, zda nejsou nízké spotřebitelské ceny financovány prostřednictvím nepřiměřeného tlaku na dodavatele. Problematické by mohlo být například dodatečné požadování slev nebo jiných protiplnění poté, co byly původní obchodní podmínky již sjednány. Právě tento rozdíl je pro posouzení situace zásadní. Pokud řetězec nakoupí produkt za standardně sjednanou cenu a následně se dobrovolně vzdá části marže nebo jej prodá se ztrátou, náklady na slevovou akci nese sám. Jiná situace by nastala, pokud by ztrátu dodatečně přenášel na dodavatele. Nízké ceny nicméně vyvolaly také diskusi o možné změně pravidel. Na ministerstvu zemědělství se v rámci pracovní skupiny zabývající se transparentností potravinového řetězce diskutovalo například o přesnější definici slev a způsobu jejich označování. Objevily se rovněž návrhy na zákaz prodeje potravin pod nákupní cenou. Povinná minimální marže by podle Prouzy vedla ke zdražení Prouza před podobnými zásahy varuje. Podle něj by omezení slevových akcí nebo přímá regulace tvorby cen dopadla především na spotřebitele a oslabila současnou konkurenci mezi jednotlivými řetězci. V některých zemích existují pravidla, podle kterých obchodník nesmí prodávat určité produkty pod nákupní cenou a musí k ní připočítat minimální marži. Zavedení obdobného systému v Česku by podle Prouzy mělo u některých základních potravin velmi výrazný dopad. U másla by podle jeho propočtu mohla výsledná cena při zavedení podobného mechanismu vzrůst až o 48 %. Současná situace podle něj naopak ukazuje, že konkurenční prostředí funguje. Řetězce soupeří o zákazníky cenou a část nákladů této konkurence nesou prostřednictvím nižších marží nebo přímých ztrát na vybraných produktech. Pro spotřebitele je výsledkem viditelný pokles cen. Meziroční zlevnění potravin o více než tři procenta zároveň přichází po období výrazného zdražování, které české domácnosti zasáhlo v předchozích letech. Otázkou zůstává, jak dlouho bude současná cenová válka pokračovat a zda se mimořádně nízké ceny udrží. Prouza nicméně nevidí důvod pro zavádění nové regulace. Podle něj současný vývoj neznamená, že by čeští zemědělci nebo potravináři museli automaticky prodávat pod výrobními náklady. Ztrátu na akčních cenách mohou nést samotné obchodní řetězce, které je využívají jako nástroj konkurenčního boje.