Zdroj ČeskéNoviny.cz Datum zveřejnění článku: 10. 8. 2026 Tento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Nezaměstnanost v červenci vzrostla z 4,8 % na 5 % Nejvyšší nezaměstnanost mělo Karvinsko, kde dosáhla 10,4 % Úřad práce evidoval 367 346 uchazečů a 100 932 volných míst Na jedno volné pracovní místo připadalo průměrně 3,6 uchazeče Česká nezaměstnanost během prázdnin vzrostla. Podíl lidí bez práce se v červenci zvýšil na 5 % z červnových 4,8 %, přičemž v evidenci Úřadu práce ČR bylo na konci měsíce 367 346 uchazečů o zaměstnání. Oproti červnu jejich počet vzrostl o 11 212. Současně se ale zvýšila také nabídka pracovních míst evidovaných úřady. Zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce nabízeli 100 932 volných pozic, což bylo o 1 078 více než v předchozím měsíci. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka označil červencový nárůst nezaměstnanosti za tradiční vývoj spojený s obdobím letních prázdnin. Meziročně je však situace na trhu práce méně příznivá. V červenci loňského roku dosahovala nezaměstnanost 4,4 %, bez práce bylo evidováno 329 501 lidí a prostřednictvím úřadů práce zaměstnavatelé nabízeli 95 553 volných pozic. Letos je tedy vyšší jak počet nezaměstnaných, tak počet dostupných pracovních míst. Rozdíly mezi jednotlivými regiony zůstávají výrazné Vývoj nezaměstnanosti se nadále výrazně liší podle jednotlivých částí České republiky. Nejvyšší podíl lidí bez práce vykazoval na konci července Ústecký kraj se 7,3 %. Následoval Moravskoslezský kraj, kde nezaměstnanost dosahovala rovných 7 %. Na opačné straně žebříčku se nacházela Praha. V hlavním městě činil podíl nezaměstnaných 3,9 %. Ještě o něco vyšší, ale stále mezi nejnižšími hodnotami v zemi, byla nezaměstnanost v Pardubickém kraji, kde dosahovala 4 %. Ve většině krajů nezaměstnanost proti červnu rostla. Jedinou výjimkou byl Karlovarský kraj, kde se podíl nezaměstnaných snížil o 0,1 procentního bodu. V Praze, Ústeckém a Plzeňském kraji naopak vzrostl o 0,1 procentního bodu. Ve všech ostatních krajích byl zaznamenán meziměsíční nárůst o 0,2 procentního bodu. Ještě větší rozdíly jsou patrné při pohledu na jednotlivé okresy. Nejvyšší nezaměstnanost byla na konci července evidována na Karvinsku, kde dosahovala 10,4 %. Následovalo Mostecko s 10,2 % a Bruntálsko s 8,4 %. Naproti tomu v některých okresech zůstává podíl lidí bez práce pod hranicí tří procent. Týká se to okresů Praha-východ, Praha-západ a Rychnov nad Kněžnou. Data tak ukazují značné regionální rozdíly, které se projevují nejen samotnou mírou nezaměstnanosti, ale také počtem uchazečů připadajících na jednu dostupnou pracovní pozici. V červenci přibylo přes 46 000 nových uchazečů Během července se na Úřadu práce nově zaevidovalo 46 598 lidí. Z evidence ve stejném období odešlo 35 386 uchazečů, tedy méně než v červnu, ale více než ve stejném období předchozího roku. Rozdíl mezi novými registracemi a odchody z evidence tak přispěl k celkovému zvýšení počtu lidí bez práce. Do nového zaměstnání během července nastoupilo z evidence Úřadu práce 23 975 lidí. Vývoj odchodů z evidence je během letních měsíců ovlivněn také rodinnou situací některých uchazečů. Úřad práce upozornil na opakující se červencový trend u žen pečujících o děti do deseti let. Jejich podíl na celkových odchodech z evidence se v tomto období dostává na nejnižší úroveň v rámci roku. Důvodem je skutečnost, že část žen odkládá nástup do zaměstnání až na období před začátkem školního roku nebo na dobu po skončení letních prázdnin. Tehdy se znovu obnovuje pravidelný provoz škol a dalších školských zařízení. Sezonní charakter červencových údajů proto není spojen pouze s nabídkou pracovních míst, ale také s možnostmi jednotlivých uchazečů nastoupit do zaměstnání. Struktura nezaměstnaných ukazuje, že na konci července tvořily 54,5 % všech evidovaných uchazečů ženy. Absolventi škol a mladiství představovali 4,5 % celkového počtu nezaměstnaných. Podíl lidí se zdravotním postižením dosahoval 12,5 %. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na konci července 102 902 lidí. Jejich počet byl vyšší než v červnu a současně převyšoval úroveň zaznamenanou před rokem. Úřad práce podle předběžných údajů během července 2026 vyplatil na podporách v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci celkem 1,853 miliardy korun. V červnu přitom výdaje dosáhly 1,866 miliardy korun. Navzdory vyššímu počtu příjemců podpory tak byla celková červencová vyplacená částka mírně nižší než o měsíc dříve. Na jedno volné místo připadá v průměru 3,6 uchazeče Jedním z pozitivnějších signálů červencových dat je růst počtu volných pracovních míst evidovaných prostřednictvím Úřadu práce. Jejich nabídka se zvýšila nad hranici 100 000 a dosáhla přesně 100 932 pozic. Toto číslo však nepředstavuje kompletní nabídku českého pracovního trhu. Řadu pracovních míst zaměstnavatelé inzerují samostatně, například prostřednictvím internetových pracovních portálů, aniž by byly pozice součástí evidence Úřadu práce. Skutečný počet dostupných pracovních příležitostí je proto širší než oficiální databáze úřadu. Z evidovaných údajů vyplývá, že na jedno volné pracovní místo připadalo v červenci v celorepublikovém průměru 3,6 uchazeče o zaměstnání. Také tento ukazatel ale vykazuje výrazné regionální rozdíly. Nejvyšší počet zájemců na jednu pozici připadal na Karvinsku, kde šlo o 19,1 uchazeče. Velmi vysoká hodnota byla zaznamenána rovněž na Sokolovsku, kde na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 18,3 uchazeče. Červencová čísla tak přinášejí smíšený obraz českého trhu práce. Nezaměstnanost meziměsíčně vzrostla z 4,8 % na 5 % a počet evidovaných uchazečů se zvýšil o více než 11 000. Současně však přibylo volných pracovních míst a jejich počet se drží nad hranicí 100 000. Ve srovnání s loňským červencem je podíl nezaměstnaných vyšší o 0,6 procentního bodu. Zatímco tehdy bylo bez práce evidováno 329 501 lidí, letos jejich počet dosáhl 367 346. Rozdíly přitom zůstávají výrazné především na regionální úrovni, kde se některé okresy pohybují pod třemi procenty nezaměstnanosti, zatímco na Karvinsku a Mostecku podíl lidí bez práce přesahuje deset procent.