Americká centrální banka pod vedením Kevina Warshe zvýšila 127 dní po jeho nástupu základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Šlo o první zvýšení od července 2023. Cílové pásmo sazby federálních fondů tak dosáhlo 3,75 % až 4 %, přičemž rozhodnutí bylo přijato jednomyslně poměrem 12-0.
Index výdajů na osobní spotřebu, preferovaný inflační ukazatel Fedu, v červenci vykázal růst cen o 3,7 %, zatímco inflační cíl centrální banky činí 2 %. Opční trh přisuzuje přibližně 70% pravděpodobnost dalšímu zvýšení sazeb na říjnovém zasedání. Futures počítají až se dvěma dalšími zvýšeními před jarem.
Rozdíl mezi výnosem dvouletých amerických státních dluhopisů a efektivní sazbou federálních fondů se rozšířil téměř na celý procentní bod, nejvíce od roku 2023. Bloomberg Commodity Index od ledna vzrostl o více než 30 % a cena motorové nafty stoupla o 83 %.
Warshův plán omezit rozvahu Fedu v objemu 6,7 bilionu USD zatím nepokročil. Další komplikací je růst výnosu desetiletých státních dluhopisů nad 5 %.
Původní článek: QuartzTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů.
