ZdrojCNBCDatum zveřejnění článku: 19. 10. 2026Původní článek: CNBCTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Při protestech proti vysokým životním nákladům a zhoršování veřejných služeb bylo zadrženo téměř 2 400 lidí. Při střetech utrpělo zranění bezmála 1 000 policistů a četníků, jeden demonstrant zemřel po srdeční zástavě. Nepokoje vypukly před hlasováním o rozpočtu, v němž vláda hledá úspory ve výši 54 miliard eur.   Pokojné pochody zastínilo násilí Francie o víkendu čelila nejvážnějším nepokojům za poslední roky. Celostátní demonstrace vyvolané vysokými životními náklady a zhoršující se úrovní veřejných služeb v sobotu na řadě míst přerostly v násilnosti. Podle ministerstva vnitra bylo zadrženo téměř 2 400 lidí. V desítkách měst po celé zemi pochodovalo přibližně 550 tisíc účastníků, z toho 110 tisíc v Paříži. Statisíce lidí protestovaly pokojně, část demonstrací však narušily násilné skupiny, které se střetly s policií, napadaly veřejné budovy, rabovaly obchody a poškozovaly jejich výlohy. Na budovách se objevily také rozsáhlé graffiti. Při zásazích utrpělo zranění téměř 1 000 policistů a četníků. Jeden z demonstrantů zemřel během protestů v Paříži po srdeční zástavě, další podrobnosti policie nezveřejnila. Bezpečnostní složky v neděli odpoledne použily slzný plyn a omračující granáty k rozehnání shromáždění na pařížském náměstí Place de la République, kde hořela jízdní kola. Nejnovější vlna protestů navázala na měsíc trvající studentské hnutí upozorňující na nedostatek učitelů a stav škol. Nespokojenost současně zesílila mezi odborovými organizacemi. Do ulic tak vedle studentů vyšli také zaměstnanci veřejného sektoru a další skupiny kritizující životní náklady a fungování státních služeb. Útoky poškodily radnice i stovky obchodů Rozsáhlé škody zaznamenalo několik velkých měst. V Limoges ve střední Francii útočníci rozbili okno historické radnice a objekt zapálili. Budova stará 143 let byla požárem z velké části zničena. Starosta Guillaume Guérin uvedl, že útok podle něj vykazoval známky předem připraveného záměru radnici vypálit a lidé uvnitř se obávali o život. V Marseille demonstranti pronikli do budovy městské správy, zatímco v Lyonu zachvátil požár turistické informační centrum. Ministr vnitra Laurent Nuñez v neděli oznámil, že značné materiální škody utrpělo několik stovek obchodů. Starosta Bordeaux Thomas Cazenave vyčíslil počet vyrabovaných prodejen ve svém městě až na 100. Prezident Emmanuel Macron v nedělním televizním projevu násilí odsoudil a slíbil nekompromisní reakci vůči pachatelům. Odpovědnost připsal agitátorům z okrajových skupin krajní levice, k nimž se podle něj připojilo množství běžných pachatelů trestné činnosti. Současně zdůraznil, že ničení veřejného i soukromého majetku nelze ničím ospravedlnit. Macron nevyhlásil výjimečný stav ani zákaz nočního vycházení. Prefekti a starostové však budou moci v odůvodněných případech zakázat konkrétní shromáždění, pokud to bude nutné k ochraně veřejných budov a místních podniků. Prezident rovněž nařídil prověřit, zda nedošlo k pochybení při shromažďování zpravodajských informací nebo při přípravě policejních jednotek. Rozpočet počítá s úsporami 54 miliard eur Nepokoje přicházejí před klíčovým hlasováním o první části rozpočtového návrhu na rok 2027. Menšinová vláda premiéra Sébastiena Lecornua v něm hledá úspory ve výši 54 miliard eur, tedy přibližně 61 miliard dolarů. Národní shromáždění má o této části zákona formálně hlasovat v úterý. Vláda se snaží snížit rostoucí rozpočtový schodek a stabilizovat veřejné finance. Francouzský dluh ve druhém čtvrtletí dosáhl rekordních 3,6 bilionu eur, což odpovídá 119 procentům hrubého domácího produktu. Jeho obsluha se zároveň prodražuje v souvislosti s růstem úrokových sazeb ve světě. Macron vyzval vládu, aby během týdne svolala zástupce studentů, učitelů, zákonodárců, odborů a podnikatelské sféry. Jednání má přinést konkrétní návrhy reagující na společenskou krizi. Ministr hospodářství Roland Lescure zároveň přislíbil státní podporu podnikatelům, kteří během nepokojů utrpěli škody, a uvedl, že pachatelé ponesou odpovědnost za způsobené škody. Opoziční politička Marine Le Penová prohlásila, že události podle ní ukazují vyčerpanost a dezorientaci Macronovy vlády. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon vyzval prezidenta, aby reagoval na požadavky protestujících středoškoláků, a varoval před dalším vyhrocením situace. Oba patří mezi kandidáty pro příští prezidentské volby.