ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 12. 10. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Maloobchodní tržby v srpnu meziročně vzrostly o 4,3 % Internetové a zásilkové obchody zvýšily tržby o 15 % Pohonné hmoty a automobilový segment zaznamenaly pokles tržeb Celoroční růst maloobchodu může dosáhnout přibližně čtyř procent Český maloobchod pokračoval v srpnu v růstu, jeho meziroční tempo však oproti předchozímu měsíci mírně zpomalilo. Tržby bez započtení prodeje a oprav motorových vozidel se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvýšily o 4,3 %, zatímco v červenci rostly po revizi o 5,1 %. Meziměsíčně maloobchodní tržby vzrostly o 0,2 %. Přestože meziroční dynamika oslabila, výsledky naznačují pokračující odolnost spotřebitelské poptávky. Hlavním tahounem zůstává nepotravinářské zboží, především oděvy, obuv a kosmetika. Významný příspěvek přinesly také internetové obchody, které si udržují podstatně rychlejší růst než maloobchod jako celek. Odlišný vývoj byl patrný u pohonných hmot a automobilového segmentu. Tržby čerpacích stanic meziročně klesly, stejně jako příjmy z prodeje a oprav motorových vozidel. Vyšší ceny paliv podle ekonomických hodnocení ovlivňují chování českých spotřebitelů, kteří na zdražování reagují omezením některých výdajů nebo využíváním cenově výhodnějších možností tankování. Celkový obraz českého maloobchodu však zůstává relativně příznivý. Spotřebitelské výdaje podporuje růst reálných příjmů domácností a dosavadní tempo maloobchodních tržeb přibližně odpovídá průměru od začátku letošního roku. Nepotravinářské zboží a e-commerce táhnou českou spotřebu Nejsilnější meziroční růst zaznamenaly v srpnu obchody s nepotravinářským zbožím. Jejich tržby se oproti stejnému období předchozího roku zvýšily o 7,4 %, zatímco prodej potravin vzrostl o 3 %. Zveřejněná data ukazují, že růst nepotravinářského segmentu byl poměrně široký. Vyšší tržby zaznamenaly všechny sledované skupiny sortimentu, přičemž největší příspěvek k celkovému růstu měly obchody s oděvy a obuví. Právě v těchto prodejnách se tržby meziročně zvýšily o 10 %. Zvýšený zájem spotřebitelů se projevil také u kosmetiky, která společně s oblečením patřila mezi výrazněji nakupované kategorie. Pozitivní vývoj nepotravinářského sortimentu je důležitý zejména proto, že ukazuje pokračující ochotu domácností utrácet také za zboží mimo základní každodenní potřeby. Významným motorem růstu zůstává internetový prodej. Tržby internetových a zásilkových obchodů vzrostly meziročně o 15 %, což představovalo nejvyšší tempo mezi sledovanými skupinami prodejců. Internetové obchody tak opět patřily mezi hlavní zdroje růstu českého maloobchodu. Jejich výkonnost zároveň potvrzuje význam tohoto prodejního kanálu v celkové struktuře spotřebitelských nákupů. Vedle internetových prodejců přispěly k růstu také nespecializované obchody s převahou potravin. Jejich tržby se meziročně zvýšily o 3,1 %. Růst pokračoval rovněž v meziměsíčním srovnání. U nepotravinářského zboží se tržby proti červenci zvýšily o 0,7 % a u potravin o 0,3 %. Obě kategorie tak přispěly k celkovému meziměsíčnímu zvýšení maloobchodních tržeb o 0,2 %. Zajímavý je také vývoj potravinářského segmentu. Přestože jeho tržby rostly pomaleji než u nepotravinářského zboží, meziroční zvýšení o 3 % ukazuje pokračující růst hodnoty nákupů. Za tímto vývojem mohou stát rozdílné faktory. Jedním z možných vysvětlení jsou nižší ceny některých potravin, které mohou podporovat poptávku. Další pohled zdůrazňuje změnu spotřebitelských preferencí, kdy domácnosti častěji nakupují kvalitnější a dražší výrobky. Samotný růst tržeb proto nemusí automaticky znamenat, že spotřebitelé nakupují výrazně větší množství zboží. Může také odrážet změny ve skladbě jejich nákupů. Vyšší ceny pohonných hmot brzdí čerpací stanice i automobilový trh Zatímco nepotravinářský segment vykazoval solidní růst, prodej pohonných hmot zaznamenal opačný vývoj. Tržby čerpacích stanic se v srpnu meziročně snížily o 3,2 % a meziměsíčně klesly o 2,1 %. Za tímto poklesem stojí podle ekonomických hodnocení především vysoké a kolísající ceny pohonných hmot. Čeští motoristé jsou na jejich vývoj citliví a při výraznějším zdražování mohou dočasně omezovat cestování automobilem. Vyšší ceny zároveň vytvářejí motivaci hledat levnější alternativy. Jednou z možností je tankování v zahraničí, například v Polsku, kde daňové zvýhodnění pohonných hmot může pro část českých řidičů znamenat cenovou výhodu. Tento přesun části spotřeby mimo tuzemský trh může přispívat ke slabším výsledkům českých čerpacích stanic. Odlišná situace oproti celkovému maloobchodu panovala také v automobilovém odvětví. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se v srpnu meziročně snížily o 2,2 %. V meziměsíčním srovnání klesly o 0,3 %. Pokles byl patrný v obou hlavních částech automobilového segmentu. Tržby za opravy motorových vozidel meziročně oslabily o 2,5 %, zatímco prodej automobilů včetně náhradních dílů zaznamenal pokles o 2,1 %. Výsledky tak ukazují rozdílnou dynamiku jednotlivých oblastí spotřebitelského trhu. Zatímco domácnosti zvyšovaly výdaje za oblečení, obuv nebo kosmetiku, některé oblasti související s automobilovou dopravou vykazovaly slabší výkonnost. Důležité přitom je, že pokles tržeb čerpacích stanic nelze automaticky vztahovat na celý maloobchod. Zveřejněná statistika ukazuje, že vyšší ceny paliv sice mohou měnit spotřebitelské chování, ale zatím nezabránily pokračujícímu růstu ostatních maloobchodních kategorií. Právě schopnost domácností udržovat výdaje za nepotravinářské zboží navzdory cenovým výkyvům představuje jeden z pozitivních signálů srpnových výsledků. Maloobchod by za celý rok mohl vzrůst přibližně o 4 % Výhled českého maloobchodu pro zbývající část roku zůstává převážně optimistický. Přestože srpnová data ukázala mírné zpomalení meziročního růstu, jeho současné tempo nadále odpovídá přibližnému průměru dosaženému od začátku roku. Významnou podporu představuje růst reálných příjmů domácností. Ten pomáhá udržovat jejich kupní sílu a vytváří prostor pro pokračující spotřebitelské výdaje. Pozornost si zaslouží také vývoj spotřebitelské důvěry. Ta v posledních měsících poklesla, ale dosavadní statistiky maloobchodních tržeb zatím neukazují odpovídající výrazné oslabení skutečných nákupů. Vzniká tak určitý rozdíl mezi tím, jak domácnosti hodnotí ekonomickou situaci, a tím, jak se jejich chování projevuje v maloobchodních výsledcích. Tento vývoj může být důležitý také pro další měsíce. Pokud bude růst reálných příjmů pokračovat, mohl by nadále podporovat spotřebu. Současně však přetrvává nejistota ohledně cen pohonných hmot a energií, které mohou ovlivňovat strukturu výdajů domácností. Dosavadní odhady předpokládají, že český maloobchod by mohl za celý rok 2026 zaznamenat růst přibližně mezi 3,5 % a 4,5 %. Část prognóz počítá se zvýšením tržeb kolem 4 %, zatímco některé odhady pro maloobchod bez prodeje automobilů dosahují 4,3 % až 4,5 %. Celkově tak očekávání naznačují, že letošní rok by mohl skončit solidním růstem maloobchodních tržeb, přestože výkonnost jednotlivých kategorií zůstává nerovnoměrná. Nejvýraznější růstovou dynamiku vykazují internetové obchody a prodejci nepotravinářského zboží. Naopak prodej pohonných hmot a automobilový segment čelí slabší poptávce měřené tržbami. Srpnová statistika proto nepředstavuje zásadní obrat ve vývoji české spotřeby. Ukazuje spíše mírné zpomalení tempa růstu při zachování relativně příznivé celkové situace. Pro další vývoj bude rozhodující především kupní síla domácností a jejich ochota pokračovat ve spotřebitelských výdajích. Pokud se současné podmínky výrazně nezhorší, může český maloobchod pokračovat v růstu také během zbývajících měsíců roku.