ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 1. 10. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Nezaměstnanost v EU zůstala v srpnu na 6,1 % Česko mělo nejnižší nezaměstnanost v EU, jen 3,2 % V EU bylo bez práce přibližně 13,6 milionu lidí Nezaměstnanost mladých v EU vzrostla na 15,4 % Míra nezaměstnanosti v Evropské unii zůstala v srpnu podle sezonně očištěných údajů na 6,1 %, tedy na stejné úrovni jako v červenci. Nejnižší nezaměstnanost ze všech členských států zaznamenala Česká republika, kde podíl lidí bez práce klesl na 3,2 % z červencových 3,3 %. Vyplývá to z aktuálních údajů statistického úřadu Eurostat. Česká republika si tak udržela pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé Evropské unii. Hned za ní následovaly Slovinsko a Malta, kde nezaměstnanost v srpnu činila shodně 3,4 %. Velmi nízkou míru nezaměstnanosti vykázalo také Polsko, kde dosáhla rovněž 3,4 %, zatímco v Bulharsku činila 3,5 %. Na opačném konci evropského žebříčku se nacházelo Finsko. Tam míra nezaměstnanosti v srpnu dosahovala 10,3 %, což byla nejvyšší hodnota v celé Evropské unii. Druhou nejvyšší nezaměstnanost mělo Španělsko s 10 %. Vyšší hodnoty vykázalo také Švédsko s 8,7 %, Francie s 8,2 % a Estonsko s 8 %. Celková situace na evropském trhu práce se tak mezi červencem a srpnem výrazně nezměnila. Nezaměstnanost v EU stagnovala na 6,1 % a stejný vývoj byl patrný také v eurozóně, kde míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 %. Česko zůstává zemí s nejnižší nezaměstnaností Česká republika v srpnu vykázala nezaměstnanost ve výši 3,2 %, což znamenalo meziměsíční pokles o 0,1 procentního bodu. V červenci činila 3,3 %, v červnu 3,2 % a v květnu dokonce 2,9 %. Ve srovnání se srpnem 2025, kdy nezaměstnanost činila 3,1 %, byla aktuální hodnota o 0,1 procentního bodu vyšší. Při interpretaci těchto údajů je však důležité rozlišovat mezi metodikou Eurostatu a údaji, které zveřejňuje Úřad práce ČR. Eurostat vychází ze standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce. Za nezaměstnané považuje osoby, které si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledaly zaměstnání a zároveň jsou schopné nastoupit do práce během následujících dvou týdnů. V případě České republiky Eurostat používá data Českého statistického úřadu, která vycházejí z výběrového šetření pracovních sil. Tato metodika se liší od přístupu Úřadu práce ČR, který pracuje s počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě kvůli rozdílnému způsobu výpočtu se mohou zveřejňované údaje výrazně lišit. Zatímco podle Eurostatu činila česká nezaměstnanost v srpnu 3,2 %, podle Úřadu práce ČR zůstala na červencových 5 %. Rozdíl tedy neznamená, že by některý z údajů byl chybný. Každý z nich sleduje trh práce jiným způsobem a pracuje s odlišně definovanou skupinou nezaměstnaných. V celé EU bylo bez práce přibližně 13,6 milionu lidí Eurostat odhadl, že v srpnu bylo v celé Evropské unii bez práce přibližně 13,6 milionu lidí. Z tohoto počtu připadalo téměř 11,4 milionu nezaměstnaných na eurozónu. Ve srovnání s červencem se absolutní počet lidí bez práce mírně zvýšil. V celé EU přibylo přibližně 12 000 nezaměstnaných, zatímco v eurozóně jejich počet vzrostl zhruba o 26 000. Přesto se míra nezaměstnanosti v obou případech nezměnila. V Evropské unii tak zůstala na 6,1 % a v eurozóně na 6,4 %. Ve srovnání se srpnem předchozího roku došlo v obou případech k mírnému růstu. V srpnu 2025 činila míra nezaměstnanosti v EU 6 %, zatímco v eurozóně dosahovala 6,3 %. Mezi jednotlivými státy však zůstávají výrazné rozdíly. Například Německo a Nizozemsko vykázaly v srpnu shodně nezaměstnanost 4 %, Chorvatsko 4,3 %, Maďarsko 4,7 % a Irsko 5 %. Portugalsko dosáhlo 5,7 %, stejně jako Slovensko. Naopak v některých zemích byla situace podstatně horší. Vedle Finska a Španělska vykazovalo vysokou nezaměstnanost například Švédsko s 8,7 %, Francie s 8,2 % nebo Estonsko s 8 %. Řecko zaznamenalo 7,4 % a Lotyšsko spolu s Lucemburskem 7,3 %. Z meziměsíčního pohledu se situace v některých státech zlepšila poměrně výrazně. Dánsko například snížilo nezaměstnanost z červencových 6,7 % na srpnových 5,9 %. V Řecku klesla ze 7,9 % na 7,4 % a v Belgii ze 6 % na 5,9 %. Jinde naopak nezaměstnanost rostla. V Rakousku se zvýšila z 6,2 % na 6,7 %, v Itálii z 6 % na 6,2 % a v Maďarsku ze 4,5 % na 4,7 %. Nezaměstnanost mladých v EU mírně vzrostla Samostatnou oblastí zůstává zaměstnanost mladých lidí do 25 let. V této věkové skupině se míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii v srpnu zvýšila na 15,4 % z červencových 15,3 %. Vývoj v České republice byl naopak příznivější. Nezaměstnanost mladých zde klesla o 0,5 procentního bodu na 12 %. To znamená, že se český trh práce v této věkové kategorii vyvíjel opačným směrem než Evropská unie jako celek. Celková čísla za srpen tak ukazují na relativně stabilní evropský pracovní trh. Míra nezaměstnanosti v celé EU ani v eurozóně se meziměsíčně nezměnila, přestože absolutní počet lidí bez práce mírně vzrostl. Česká republika si zároveň udržela nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii. Její hodnota 3,2 % byla výrazně pod unijním průměrem a zároveň nižší než ve všech ostatních členských státech. Dlouhodobější srovnání nicméně ukazuje, že ani v Česku není vývoj zcela stabilní. Od květnových 2,9 % nezaměstnanost v červnu vzrostla na 3,2 %, v červenci na 3,3 % a v srpnu následně mírně klesla zpět na 3,2 %. V rámci celé Evropské unie pak zůstává patrný výrazný rozdíl mezi zeměmi s velmi nízkou nezaměstnaností a státy, kde podíl lidí bez práce dosahuje nebo překračuje hranici 8 až 10 %. Srpnová data tak potvrzují nejen stabilitu celkového unijního průměru, ale také značnou rozdílnost situace na pracovních trzích jednotlivých členských zemí.