ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 12. 10. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Rozpočtový výbor doporučil schodek 386 miliard korun Plánované výdaje vzrostou o 156,8 miliardy korun Opozice požaduje snížení deficitu až na 290 miliard korun První čtení rozpočtu proběhne 21. října Česká republika by měla v příštím roce hospodařit se schodkem státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun. Sněmovní rozpočtový výbor hlasy koaličních poslanců doporučil Poslanecké sněmovně schválit základní parametry vládního návrhu, přestože opozice požadovala jeho vrácení k přepracování. Navrhovaný deficit je o 76 miliard korun vyšší než schválený schodek letošního rozpočtu. Vládní návrh počítá s celkovými příjmy ve výši 2,199 bilionu korun a výdaji dosahujícími 2,585 bilionu korun. Zatímco příjmy mají meziročně vzrůst o 80,8 miliardy korun, výdaje se mají zvýšit o 156,8 miliardy korun. Výrazně rychlejší růst výdajů tak představuje hlavní důvod prohloubení plánovaného rozpočtového deficitu. Vláda považuje navrhovaný schodek za nejnižší možný vzhledem k plánovaným prioritám a rozpracovaným investičním projektům. Opozice naopak upozorňuje na pokračující zadlužování státu, rostoucí náklady na obsluhu veřejného dluhu a skutečnost, že část deficitu slouží k financování běžného provozu. Rozpočtový výbor doporučení přijal devíti hlasy koaličních poslanců z celkových 16 přítomných členů. Návrhy opozice na vrácení rozpočtu vládě a snížení plánovaného schodku podporu nezískaly. Rozhodující jednání nyní čeká Poslaneckou sněmovnu. První čtení vládního návrhu je naplánováno na středu 21. října, kdy budou poslanci rozhodovat o základních parametrech hospodaření státu pro příští rok. Výdaje rostou téměř dvojnásobným tempem než příjmy Základní parametry návrhu ukazují pokračující růst výdajů státního rozpočtu. Vláda plánuje v příštím roce hospodařit s příjmy 2,199 bilionu korun, což představuje meziroční zvýšení o 80,8 miliardy korun. Na výdajové straně však počítá s podstatně výraznějším růstem. Celkové výdaje mají dosáhnout 2,585 bilionu korun, tedy o 156,8 miliardy korun více než letos. Rozdíl mezi růstem příjmů a výdajů odpovídá navýšení plánovaného schodku o 76 miliard korun. Oproti letošnímu schválenému deficitu 310 miliard korun tak má schodek vzrůst na 386 miliard korun. Navrhovaný deficit zároveň výrazně převyšuje skutečný výsledek loňského hospodaření, které skončilo schodkem 291 miliard korun. Zásadní otázkou zůstává způsob financování tohoto rozdílu. Stát počítá s tím, že schodek pokryje především prostřednictvím dalšího zvýšení státního dluhu. Právě pokračující zadlužování vyvolává obavy z budoucího růstu nákladů na obsluhu dluhu. Podle údajů diskutovaných během jednání výboru by se úrokové výdaje měly přiblížit 130 miliardám korun. Takto vysoká částka představuje významnou položku rozpočtu, protože prostředky vynakládané na úroky nelze současně využít na jiné veřejné výdaje. Vyšší zadlužování navíc znamená, že stát bude muset nadále získávat finanční prostředky k pokrytí rozpočtových deficitů. Náklady na jejich získávání přitom závisí také na podmínkách dluhopisového trhu. Vláda však zdůrazňuje, že část plánovaných výdajů souvisí s pokračováním investičních projektů, jejichž zastavení by mohlo vyvolat další náklady. Podle ministryně financí Aleny Schillerové představuje navrhovaný schodek maximum možného rozpočtového omezení při zachování vládních priorit. Kabinet mezi hlavní oblasti podpory řadí investice, zdravotnictví, sport a spravedlivé odměňování. V rámci zdravotní politiky přitom zdůrazňuje nejen přímé výdaje na zdravotnictví, ale také podporu zdraví prostřednictvím sportovních aktivit. Významným argumentem vlády je také vysoká rozestavěnost některých projektů. Přerušení nebo zakonzervování již zahájených staveb by podle jejího hodnocení mohlo znamenat další finanční náklady. Rozpočtová debata se tak soustředí především na otázku, zda je pokračování plánovaných výdajů dostatečným důvodem pro další zvýšení schodku. Opozice požaduje snížení deficitu až na 290 miliard korun Opoziční poslanci předložený návrh kritizovali zejména kvůli výraznému růstu výdajů a pokračujícímu zadlužování veřejných financí. Jedním z hlavních argumentů je skutečnost, že vláda plánuje expanzivní rozpočtovou politiku v období hospodářského růstu. Podle kritiků by příznivější ekonomické podmínky měly být naopak využity ke snižování rozpočtového deficitu. V rozpočtovém výboru proto zazněly návrhy na výrazné omezení plánovaných výdajů. První varianta počítala se snížením výdajů alespoň o 76 miliard korun, čímž by se schodek dostal na úroveň letošního schváleného rozpočtu, tedy 310 miliard korun. Druhá varianta navrhovala ještě rozsáhlejší úspory ve výši 96 miliard korun. Výsledný deficit by se tak snížil na 290 miliard korun. Právě druhá možnost získala podporu části opozice, která považuje současný návrh za příliš nákladný vzhledem k ekonomické situaci země. Dalším požadavkem bylo snížení schodku pod hranici tří procent hrubého domácího produktu. Tento cíl souvisí se snahou omezit rozsah deficitního hospodaření a stabilizovat vývoj veřejných financí. Kritika se týkala také struktury plánovaných výdajů. Podle části opozičních poslanců není rozpočet dostatečně zaměřený na investice, protože celkový schodek převyšuje výdaje určené na investiční projekty. Zazněly rovněž výhrady, že významná část deficitu slouží k pokrytí běžného provozu státu. Takové financování opozice považuje za problematické zejména vzhledem k dlouhodobému růstu veřejného dluhu. Vedle celkové výše výdajů byla předmětem kritiky také jejich struktura. Někteří poslanci upozorňovali například na nedostatečnou podporu dostupného bydlení, především pro mladé lidi. Opozice proto požadovala, aby rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně základní parametry neschválit a návrh vrátit vládě k přepracování. Ani jedna z předložených variant však nezískala potřebnou podporu. Koaliční poslanci nakonec prosadili doporučení schválit rozpočet v podobě navržené vládou. Spor tak odráží dva odlišné přístupy k rozpočtové politice. Vláda klade důraz na pokračování investic a financování svých priorit, zatímco opozice požaduje výraznější omezení výdajů a pomalejší zadlužování. První čtení rozhodne o základních parametrech rozpočtu Dalším krokem bude projednání rozpočtu na plénu Poslanecké sněmovny, které je naplánováno na středu 21. října. Právě první čtení představuje zásadní fázi schvalovacího procesu. Poslanci v něm rozhodují o základních parametrech státního rozpočtu, tedy o celkové výši příjmů, výdajů, schodku a způsobu jeho vypořádání. Pokud Sněmovna tyto parametry schválí, nebude možné je v dalších fázích projednávání měnit. Poslanci následně budou moci navrhovat pouze přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými položkami. Nebudou však moci zvýšit nebo snížit celkový schodek ani změnit schválené souhrnné příjmy a výdaje. Z tohoto důvodu má první čtení mimořádný význam pro další podobu rozpočtu. Opozice má v této fázi možnost pokusit se prosadit vrácení návrhu vládě k přepracování. Zákon o státním rozpočtu totiž nelze standardním způsobem zamítnout, ale je možné jej vládě vrátit s požadavkem na úpravy. Současně platí, že prostřednictvím zákona o státním rozpočtu nelze měnit jiné zákony. Rozpočtové projednávání se proto musí soustředit na samotné hospodaření státu a rozdělení finančních prostředků. Doporučení rozpočtového výboru představuje pro vládu důležitý krok, ale samo o sobě neznamená konečné schválení rozpočtu. O jeho dalších osudech rozhodne až hlasování celé Poslanecké sněmovny. Pokud poslanci základní parametry potvrdí, stane se schodek 386 miliard korun výchozím rámcem pro další rozpočtové jednání. Přestože následně mohou vznikat návrhy na změny jednotlivých kapitol, nebude již možné upravit celkový objem plánovaných výdajů ani financování rozpočtového deficitu. Vláda tak bude při dalším projednávání usilovat především o zachování předložených parametrů. Opozice naopak považuje první čtení za zásadní příležitost k prosazení rozpočtových úspor. Rozhodující otázkou zůstává, zda Poslanecká sněmovna přijme plánovaný schodek 386 miliard korun, nebo zda vládě uloží návrh přepracovat. Výsledek bude důležitý nejen pro podobu státního hospodaření v příštím roce, ale také pro další vývoj zadlužení a nákladů na financování veřejného dluhu.