Zejména se rozšíří okruh subjektů, které budou prověřovat své klienty kvůli možné legalizaci peněz z trestné činnosti. Vládní novelu, která navíc desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz, nyní dostanou k posouzení senátoři. Předloha má být účinná od měsíce následujícího po jejím vyhlášení ve sbírce.

Zákon proti praní špinavých peněz, označovaný také anglickou zkratkou AML, umožňuje určovat skutečné majitele firem a prověřovat původ majetku nebo podezřelé finanční transakce. Povinnost prověřování klientů zákon ukládá zejména těm podnikatelským subjektům, které se mohou podílet na transakcích zneužitelných pro praní peněz nebo pro financování terorismu. Týká se například úvěrových institucí, realitních kanceláří, auditorů a správců svěřenských fondů.

Nově budou muset klienty podle vládní novely prověřovat také insolvenční správci, restrukturalizační správci a provozovatelé on-line loterie a on-line binga. Předloha navíc výslovně zakotví obchodníky s drahými kovy, protože podle dosavadní úpravy nebylo jednoznačné, zda se na ně zákon vztahuje, stojí ve zdůvodnění. Rozšíření působnosti zákona si podle ministerstva financí vyžádaly zkušenosti z praxe.

Novela rovněž zvyšuje na milion korun horní hranici pokuty pro jednotlivce za neprovedení kontroly institucí, která zákonu podléhá. Dosavadní maximální postih 100.000 korun podle důvodové zprávy nesplňuje požadavek na to, aby byl dostatečně odrazující.

Sněmovna podle návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy zpřístupnila bankám a pojišťovnám registr majetkových oznámení politicky exponovaných osob a dalších veřejných funkcionářů, jako tomu bylo v minulosti. Údaje z těchto oznámení by pak měly banky a pojišťovny podle úpravy přednostně využívat při zjišťování původu jejich majetku.

Poslanci souhlasili také s úpravou Jiřího Havránka (ODS), jež míří proti využívání padělaných nebo pozměněných průkazů totožnosti či odcizených dokladů k otevírání platebních účtů a také proti využívání služby úschovy cenností nebo pronájmu bezpečnostních schránek ke skrývání výnosů z trestné činnosti.

Zákon výslovně zakotví pravidlo, že úvěrové instituce a poskytovatelé platebních služeb pořídí v těchto případech kopii dokladu totožnosti klienta nebo elektronický dokument v případě jeho prokázání digitálním stejnopisem občanského průkazu. „Kopie průkazu totožnosti umožní následně prokázat nejen například zneužití identity klienta, který bude v postavení poškozeného, a nikoliv pachatele, ale též odhalit pachatele,“ stojí ve zdůvodnění Havránkova pozměňovacího návrhu.

Předloha přinese také možnost neprověření klienta v případě rizika, že by pro něj mohla být taková kontrola varováním před případným zásahem Finančního analytického úřadu (FAÚ). Subjekty podléhající zákonu ale budou muset v případě neprovedení kontroly ihned upozornit FAÚ na podezřelý obchod. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona poznamenalo, že využití tohoto ustanovení očekává jen výjimečně.

Zhruba polovina prodávaných ojetých aut v Česku má za sebou nějaké poškození po nehodě. Průměrná škoda se přitom pohybuje okolo 94.100 korun. Vyplývá to ze statistiky služby carVertical v tiskové zprávě.

Přibližně pět procent prověřovaných ojetin v Česku mělo podle carVertical stočený tachometr. Průměrně je takový tachometr v Česku stočený o 78.480 km. Až 48,5 procenta automobilů se do České republiky doveze z jiných států. Průměrný věk vozidla zkontrolovaného na carVertical je 10,1 roku.

„Takové vozy již ztratily značnou část své hodnoty a mohou svádět nepoctivé prodejce k úpravě najetých kilometrů, aby tak zvýšili jejich prodejní cenu,“ uvedl Matas Buzelis z carVerticalu.

V žebříčku transparentnosti trhu s ojetinami se Česko umístilo na 13. místě mezi 25 sledovanými evropskými zeměmi. Trh s ojetými vozy je nejvíce transparentní v západní Evropě. Naopak na východě starého kontinentu je nejvíc podvodů s auty. Česko a Slovensko se pohybují ve středu žebříčku.

„Západní trhy a skandinávské země jsou obecně transparentnější než země ve východním křídle Evropy, a to především díky přísnější legislativě, menšímu počtu dovážených ojetých automobilů a vyššímu podílu HDP na obyvatele. Zpravidla mají země se silnější ekonomikou mladší vozové parky a méně podvodů, jelikož kupující méně sahají po levnějších vozech,“ dodal Buzelis.

Prodej ojetých osobních aut na českém trhu loni podle údajů společnosti Cebia vzrostl o 1,5 procenta na 671.000 vozů. Průměrná cena se zvýšila o 5,8 procenta na 304.700 Kč.