Kryptoměny měly být od svého vzniku symbolem absolutní svobody, decentralizace a podnikání, na které jsou státní aparáty tak trochu krátké. Licenční proces pro kryptofirmy je nyní stejně náročný jako založení banky Na trhu pravděpodobně zůstane jen asi 15 licencovaných společností z původních stovek Malé firmy o pár lidech už legální kryptosměnárnu provozovat nedokážou Získaná licence nově funguje jako pas pro podnikání v celé EU Tento romantický obraz se však v roce 2026 definitivně rozplývá. Nová evropská legislativa, reprezentovaná především nařízením MiCA (Markets in Crypto-Assets), mění digitální divočinu v přísně střeženou zahradu. Podle právních expertů na finanční trhy se prostředí změnilo natolik, že získání licence pro poskytování služeb s kryptoaktivy je dnes procesem, který svou náročností téměř odpovídá bankovní licenci. Doba, kdy si skupina nadšenců mohla v garáži založit malou kryptosměnárnu, je nenávratně pryč. Licenční proces jako síto pro vybrané hráče na volatilním trhu Získat povolení od centrální banky k provozování krypto-byznysu je běh na velmi dlouhou trať. A je úplně jedno, zda děláte byznys založený na Bitcoinu (BTC) , nebo na jiném digitalizovaném aktivu. Typické licenční řízení obnáší měsíce intenzivních příprav, tisíce stran dokumentace a opakovaná kola komunikace s regulátorem. Hranice mezi úspěchem a krachem je přitom velmi tenká a často závisí na detailech, které dříve nikdo v oboru neřešil. Jednou z největších překážek se stala povinnost předkládat auditované účetní závěrky. Pro firmy, které vyrostly v neregulovaném prostředí, je zajištění auditora ochotného pracovat s kryptoměnami nesmírně obtížné. Další bariérou jsou kapitálové požadavky – žadatel musí doložit dostatek prostředků na minimálně tři roky stabilního provozu. Materiální stránka žádosti je pak z poloviny tvořena požadavky na digitální provozní odolnost (dle nařízení DORA). To v praxi znamená vybudování komplexního systému řízení kybernetických rizik, který dříve odpovídal spíše standardům velkých bankovních domů než technologických start-upů. Konec digitálních garáží a nutnost profesionálních týmů Pravidla jsou nastavena nekompromisně a princip proporcionality, tedy mírnější přístup k menším subjektům, se v praxi příliš neprojevuje. Pokud by dnes někdo chtěl provozovat směrnici v pěti lidech, narazí na personální limity. Regulace totiž striktně vyžaduje oddělení funkcí – například osoba odpovědná za obchod nesmí zároveň řídit rizika. Aby firma splnila požadavky na zastupitelnost a kontrolu, potřebuje tým čítající minimálně 9 až 10 specialistů. Mezi nezbytné interní role patří: IT manažer odpovědný za systémy. Risk manažer pro řízení kybernetických hrozeb. Auditor informačních a kybernetických rizik. Specialisté na compliance a boj proti praní špinavých peněz. Tento personální tlak spolu s neochotou komerčních bank otevírat kryptofirmám účty způsobuje, že trh se pro nové, menší hráče prakticky uzavřel. Už nejde o prostředí pro ty, kteří si chtějí podnikání „zkusit“, ale o vysoce profesionální sektor pro kapitálově silné hráče. Čištění trhu a evropský pas jako odměna Statistiky jsou neúprosné. Zatímco o licenci v první vlně projevily zájem stovky subjektů, odhaduje se, že povolení k dalšímu fungování získá do poloviny letošního roku jen zlomek z nich – přibližně 12 až 15 společností. Ostatní budou muset své služby ukončit, nebo se na trhu legálně neudrží. Tento proces „pročištění“ má však i svou světlou stránku. Pro licencované firmy se otevírá celá Evropská unie díky takzvanému evropskému pasu. Povolení od domácího regulátora jim nově umožňuje legálně podnikat ve všech členských státech, což dříve nebylo možné. Investorům by pak nová pravidla měla přinést vyšší míru bezpečí a transparentnosti. Marketing kryptofirem se nyní musí podřídit stejným pravidlům jako zbytek finančního světa – komunikace musí být férová a nesmí obsahovat neodborná investiční doporučení, a to ani od populárních influencerů. Krypto se sice vzdaluje své původní anarchistické myšlence, ale získává status dospělého a důvěryhodného finančního aktiva.