Představenstvo ČEZ si vydělalo 135 milionů Kč, šéf Beneš 35 mil. Kč

7 členů představenstva energetické společnosti ČEZ mělo v loňském roce celkový příjem stejný jako v roce 2022. Celkem si přišli na téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostal šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který měl nárok na skoro 35 milionů korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné pozvánky na červnovou valnou hromadu společnosti. Polostátní ČEZ měl v loňském roce čistý zisk zhruba 29,6 miliardy Kč. Celkový příjem člena představenstva firmy se člení na pevnou a pohyblivou složku. Pohyblivá složka vychází z plnění ukazatelů výkonnosti, které stanovuje a vyhodnocuje dozorčí rada. Nárok na plnou výši pohyblivé složky za loňský rok mají podle zprávy podniku všichni členové představenstva. "Příjem vedení společnosti zůstal na shodné úrovni jako v předchozím roce," potvrdil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Nejvíce dostal generální ředitel společnosti Daniel Beneš. Jeho celkový roční příjem činil 34,98 milionu korun, což je oproti předloňsku o procento méně. Místopředseda představenstva Pavel Cyrani dostal 21,25 milionu Kč, ředitel divize finance Martin Novák si pak přišel na 20,48 milionu korun. Ředitel divize nová energetika Tomáš Pleskač dostal 14,6 milionu Kč. Ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek získal za loňský rok přes 14,7 milionu Kč a ředitelka sekce správa Michaela Chaloupková 14,7 milionu Kč. Přes 14,6 milionu korun pak připadlo i Janu Kalinovi, který je služebně nejmladší, když nastoupil do představenstva během roku 2021 a nahradil Ladislav Štěpánka. Firma dnes spolu s odměnami vedení zveřejnila také pozvánku na schůzi valné hromady podniku, která se uskuteční v pondělí 24. června v Praze. Na dividendách v ní společnost navrhuje rozdělit 80 procent z loňského očištěného zisku, který činil 34,8 miliardy korun. Navržená dividenda tak odpovídá 52 korunám na akcii a celkem 28 miliardám korun. Akcionáři mohou podat vlastní protinávrh k dividendě. Loni tak stát jako největší z nich učinil, když prosadil vyplacení plného zisku. O konečné výši dividendy rozhodne valná hromada. Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Zdroj: Getty Images WSJ: Prodej muniční firmy české CSG vzbudil v USA odpor Dva senátoři či bývalý ministr zahraničí už ve Spojených státech vystoupili proti tomu, aby americká společnost Vista Outdoor prodala svou muniční divizi českému průmyslově-technologickému holdingu Czechoslovak Group (CSG). Všímá si toho dnes deník The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého by se ještě v nedávné minulosti takováto akvizice nejspíše s výraznějším odporem nesetkala. Dohoda s CSG ale přišla v době zvýšených obav ze zahraničního vlastnictví firem a problémů dodavatelských řetězců. Prodej, který obě strany oznámily loni v říjnu, aktuálně v USA posuzuje vládní výbor pro zahraniční investice v USA, označovaný zkratkou CFIUS. Pokud by tento orgán doporučil zastavení dohody, v zásadě by to znamenalo její konec, píše WSJ. Podle listu se také očekává, že akcionáři skupiny Vista budou o dohodě hlasovat na schůzi v červnu, na který se setkání posouvalo z původního květnového termínu. CSG vedená jedním z nejbohatších Čechů Michalem Strnadem nabídla americké firmě 1,91 miliardy dolarů (skoro 45 miliard Kč) za její muniční divizi Kinetic Group, která zahrnuje známé značky jako Remington a loni měla na 4000 zaměstnanců. Podle CSG skupina patří mezi největší výrobce malorážové munice na světě a je největším dodavatelem munice pro civilní trh i policejní a bezpečnostní složky v USA. Kritika jejího plánovaného převzetí holdingem sídlícím v ČR se opírá mimo jiné o jeho dřívější obchody v Rusku a Číně. Ty spadaly do civilní sféry a nebyly nijak rozsáhlé, uvádí CSG, která zároveň odmítá jakékoli vazby na režim ruského prezidenta Vladimira Putina, o nichž hovoří někteří američtí činitelé. Jedním z nich je republikánský senátor J. D. Vance, považovaný za jednoho z nejbližších spojenců exprezidenta Donalda Trumpa v Kongresu, který CSG v lednu označil za "společnost napojenou na Kreml". Deník WSJ napsal, že i další republikánský senátor John Kennedy nebo někdejší Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo vyzvali CFIUS, aby prodej Kinetic Group českému zájemci zablokoval. Kennedy nebo další kritici včetně sdružení amerických šerifů zároveň vyjadřují obavy z toho, že schválení dohody by mohlo vést k problémům s dodávkami munice pro některé policejní sbory. "Ještě před několika málo lety by myšlenka, že společnost z členské země NATO kupuje americký podnik zaměřený na civilní trh, pravděpodobně žádné pozdvižení nevyvolala," komentuje vývoj WSJ. "Spor kolem aktuální dohody odráží zvýšené obavy ze zahraničního vlivu a překrývá se s globálním nedostatkem střelného prachu. Také přichází v době, kdy se americká vláda zdá být čím dál ochotnější narušovat zahraniční akvizice, u kterých dojde k závěru, že mohou ohrozit národní bezpečnost," pokračuje list. Zatímco se dohoda s CSG stala terčem kritiky, dostala Vista nabídku od jisté americké investiční společnosti, která chce za přibližně tři miliardy dolarů převzít nejen její muniční divizi, ale celou skupinu. Právě kvůli této nabídce se jednání akcionářů přesouvalo z května na červen, píše WSJ. Vedení společnosti ovšem očekává, že obchod s CSG brzy dostane od americké vlády zelenou. "Nadále jsme přesvědčeni o naší schopnosti získat souhlas CFIUS, což je poslední regulatorní povolení potřebné k uzavření transakce," uvedla Vista v prohlášení. Zdroj: ČTK