Schodek státního rozpočtu ke konci dubna se prohloubil na 153,1 miliardy korun z březnových 105 miliard korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Je to třetí nejhlubší dubnový rozpočtový deficit, loni dosáhl rekordní hodnoty 200 miliard korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se na meziročním zlepšení salda projevuje počátek ekonomického oživení. Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 591,9 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 10,9 procenta. Výdaje do konce dubna činily 745 miliard korun, ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostly o 1,5 procenta. "Ve výsledcích rozpočtu se již odráží počátek ekonomického oživení doprovázený růstem mezd. Inkaso daní z příjmů vykazuje dvouciferné nárůsty, silnější než loni jsou i příjmy z DPH. Podobný obrázek ostatně ilustrují i data o vývoji ekonomiky za první čtvrtletí, kde domácí spotřeba představovala hlavní zdroj současného růstu HDP," uvedl Stanjura. Na hodnocení dopadů konsolidačního balíčku je podle něj zatím brzy, první měsíce ale naznačují, že ekonomiku nedusí. "Ačkoliv parametry rozpočtu nevypadají špatně - daně se vybírají slušně a výdaje příliš nerostou - tak se rozpočet nevyvíjí úplně dobře. Sice se vyvíjí lépe než rozpočet za loňský rok, ale hůře než rozpočet za rok 2022," okomentoval zveřejněné údaje ekonom Deloitte Václav Franče. Rizikem podle něj zůstává, že rozpočet byl sestaven s předpokladem vyššího hospodářského růstu. Přesto neočekává překročení plánovaného celoročního deficitu 252 miliard korun. Na příjmové straně rozpočtu nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob. Meziročně se zvýšilo o 21,3 procenta na 46,1 miliardy korun. Na růstu inkasa se podle ministerstva projevuje letošní snížení prahu pro vyšší sazbu příjmové daně či úprava zdanění nepeněžních benefitů. Výběr daně z příjmu právnických osob se zvýšil o 17,1 procenta na 44,1 miliardy korun. Rychle rostlo také inkaso spotřebních daních, které se meziročně zvýšilo o 10,8 procenta na 48,1 miliardy korun. Zvyšuje se zejména výběr daně z minerálních olejů a z lihu. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát za první čtyři měsíce roku získal 120,9 miliardy korun, meziročně o 2,9 procenta víc. Na výdajové straně rozpočtu byly tradičně dominantní položkou sociální dávky. Meziročně se zvýšily o 5,5 procenta na 304,2 miliardy korun, z toho 239,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 36,1 procenta se proti loňskému roku snížily transfery podnikatelům, což souvisí s ukončením podpory podnikatelům kvůli cenám energií. Kapitálové výdaje za první čtyři měsíce roku dosáhly 54,9 miliardy korun, o čtyři procenta víc než loni. Většinu peněz tvořilo spolufinancování projektů, které využívají dotace Evropské unie. Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka. Dráhy do roku 2031 investují 12 miliard korun do rozvoje údržby a servisu vlaků Národní dopravce České dráhy (ČD) plánuje do roku 2031 investovat více než 12 miliard korun do rozvoje údržby a servisu vlaků. Z toho například více než šest miliard korun půjde do nových opravárenských hal a do jejich rekonstrukcí. Dalších zhruba 3,5 miliardy Kč zamíří do obnovy a zřízení odstavných kolejišť, prohlížecích kanálů, zřízení nového tzv. podúrovňového soustruhu na Moravě pro provoz ve východní části republiky a do dalších stavebních úprav ve střediscích údržby po celé ČR. Dalších zhruba 1,5 miliardy korun pak půjde na pořízení nové strojní techniky. V dnešní tiskové zprávě o tom ČTK informoval mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Dráhy v současnosti provozují asi dva tisíce hnacích vozidel a téměř 1800 osobních vozů. Kvůli investicím do nových vlaků v příštích deseti letech v objemu přes 160 miliard korun nahradí velké množství starých vlaků nové. Tato nová vozidla však podle místopředsedy představenstva a náměstka generálního ředitele ČD pro servis Michala Krause potřebují nové zázemí pro údržbu. "Proto musíme s obnovou vlaků investovat do servisního zázemí a technologií, které nám umožní naplno využívat výhody jejich konstrukce," řekl Kraus a dodal, že se údržba musí přizpůsobit i jinému charakteru nových vlaků a organizaci provozu. "Budeme stále méně pracovat s jednotlivými vozy, pro které jsme mohli použít původní haly nebo rotundy. Nyní budeme potřebovat více dlouhých průjezdných hal, ve kterých uděláme servisní prohlídky i větší opravy najednou na celé několikavozové jednotce," dodal. Servis a údržba je podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČD Michala Krapince třetí nejdůležitější složkou podnikání dopravce. "Naším cílem je zajistit ve spolupráci s vhodnými partnery komplexní péči o naše vozidla a nabídnout údržbu i periodické obnovy také dalším vlastníkům vozidel v Česku a v zahraničí," řekl.