ZdrojČeskéNoviny.czDatum zveřejnění článku: 25. 9. 2026Původní článek: ČeskéNoviny.czTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Rozpočet na rok 2027 počítá se schodkem 386 miliard korun Výdaje mají růst o 6,2 %, příjmy o 3,3 % Hlavní část fiskální konsolidace se odsouvá do let 2028–2029 Český rating zůstává AA minus se stabilním výhledem České veřejné finance čeká výraznější uvolnění. Návrh státního rozpočtu na rok 2027 společně s revidovaným střednědobým fiskálním rámcem počítá s vyššími deficity a rychlejším růstem veřejného dluhu, než předpokládaly předchozí plány. Vláda navrhla pro příští rok schodek státního rozpočtu 386 miliard korun, což odpovídá přibližně 4,1 % hrubého domácího produktu. Pro letošní rok je přitom schválen deficit 310 miliard korun. Meziročně by se tak plánovaný schodek zvýšil o 76 miliard korun. Rozpočtové výdaje mají vzrůst rychleji než příjmy a samotná konsolidace veřejných financí se přesouvá především do let 2028 a 2029. Problémem je, že zatím není podložena konkrétními opatřeními, která by plánované snížení deficitů zajistila. Rating České republiky přesto zůstává na úrovni AA minus se stabilním výhledem, což je nejvyšší hodnocení mezi zeměmi Visegrádské skupiny. Výdaje mají růst téměř dvakrát rychleji než příjmy Návrh rozpočtu na rok 2027 předpokládá růst celkových výdajů o 6,2 %, zatímco příjmy se mají zvýšit pouze o 3,3 %. Tento rozdíl se promítá do výrazného rozpočtového schodku. Deficit státního rozpočtu ve výši 386 miliard korun ale není přímo totožný se schodkem celého sektoru vládních institucí. Ten by mohl při naplnění všech rozpočtových předpokladů dosáhnout přibližně 3,7 % HDP. Významnou část vyšších výdajů tvoří investice a obrana. Rozpočet počítá s rekordními kapitálovými výdaji ve výši 290 miliard korun. Výdaje na obranu se mají zvýšit přibližně na 195 miliard korun, což by odpovídalo zhruba dvěma procentům HDP. Součástí návrhu jsou také další výdajové závazky. Počítá se například s jednorázovým příspěvkem k důchodům ve výši 2 000 korun a se zvýšením důchodů pro seniory starší 80 let. Předpokládaný deficit sektoru vládních institucí je vyšší než dřívější odhad ve výši 2,7 % HDP i než vládní cíl 2,8 % HDP pro rok 2027 stanovený ve fiskálně-strukturálním plánu na období 2027 až 2030. Část rozdílu souvisí s výdaji na obranu, které předchozí prognóza nezahrnovala v současném rozsahu. Tyto výdaje jsou pokryty národní únikovou doložkou Evropské unie, která za stanovených podmínek umožňuje členským státům dočasně se odchýlit od běžné fiskální trajektorie například kvůli zvýšeným obranným výdajům. Rozpočtová politika pro rok 2027 je přesto výrazně expanzivnější než předchozí fiskální plány. To se promítá nejen do samotného deficitu, ale také do očekávaného vývoje veřejného dluhu. Konsolidace veřejných financí se odsouvá Nový střednědobý fiskální plán je volnější než předchozí plán pro období 2025 až 2028. Změna je patrná zejména při porovnání očekávaných deficitů. Průměrný schodek v letech 2026 a 2027 má dosahovat přibližně 2,8 % HDP, což je zhruba o 1,5 procentního bodu více, než se původně předpokládalo. Posouvá se také termín dosažení primárního strukturálního přebytku. Původní plán počítal s přebytkem 0,4 % HDP už v roce 2028. Nově by stejné úrovně mělo být dosaženo až v roce 2030. Primární strukturální saldo očišťuje rozpočtovou bilanci o vliv hospodářského cyklu a úrokové náklady spojené s veřejným dluhem. Jeho vývoj proto poskytuje pohled na dlouhodobější nastavení veřejných financí bez části krátkodobých faktorů. Hlavní fáze konsolidace se nyní přesouvá do let 2028 a 2029. Současný plán však neobsahuje konkrétní opatření, která by požadované zlepšení rozpočtového salda zajistila. Pro splnění vládního cíle na rok 2028 by bylo potřeba během jediného roku přijmout konsolidační opatření odpovídající přibližně 1,5 % HDP. Takto výrazná změna by znamenala potřebu rychle snížit výdaje, zvýšit příjmy nebo kombinovat oba přístupy. Realizaci může komplikovat také politický kalendář, protože období plánované konsolidace se přibližuje prezidentským a parlamentním volbám. Dosavadní očekávání přitom počítalo s tím, že schodky sektoru vládních institucí zůstanou v letech 2026 a 2027 těsně pod hranicí tří procent HDP a veřejný dluh se do roku 2028 dostane přibližně na 48 % HDP. Aktuální výhled je méně příznivý. Pro roky 2027 a 2028 se nyní očekávají deficity v rozmezí 3 až 3,5 % HDP. Vyšší deficity mohou oslabit silnou stránku českého ratingu Vývoj veřejných financí je důležitý také pro úvěrové hodnocení České republiky. Přetrvávající schodky nad třemi procenty HDP, nové výdajové závazky a volnější fiskální pravidla zvyšují nejistotu ohledně rychlosti budoucí konsolidace. Právě stav veřejných financí dosud patří mezi silnější stránky českého úvěrového profilu. Dlouhodobější posun směrem k vyšším deficitům a rychlejšímu zadlužování by proto mohl tuto výhodu postupně oslabovat. Nejistota nespočívá pouze ve velikosti schodku v jednom konkrétním roce. Podstatná je především změna celé fiskální trajektorie. Dříve plánované zlepšování strukturálního salda se odsouvá a významná část potřebné konsolidace se přesouvá do pozdějších let. Česká republika má v současnosti rating AA minus se stabilním výhledem. V rámci Visegrádské skupiny, kterou kromě Česka tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko, jde o nejvyšší úvěrové hodnocení. Samotný návrh rozpočtu tedy neznamená změnu ratingu. Ukazuje však na výraznější fiskální expanzi, než se dříve očekávalo, a zvyšuje význam konkrétních kroků, které budou potřeba pro následné snižování deficitů. Rozpočet na rok 2027 kombinuje rekordní kapitálové výdaje, vyšší obranné výdaje a další nové závazky s pomalejším růstem příjmů. Výsledkem je schodek 386 miliard korun a posunutí hlavní části konsolidace do následujících let. Rozhodující proto bude, zda se plánované snižování deficitů skutečně podaří realizovat. Bez konkrétních opatření by se současné vyšší schodky mohly promítnout do rychlejšího růstu veřejného dluhu a postupně zhoršovat fiskální pozici země.