Vedení energetické skupiny ČEZ navrhlo vyplacení dividendy ve výši 80 procent z loňského očištěného zisku. Odpovídá to 52 korunám na jednu akcii a celkové dividendě 28 miliard korun. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O konečné výši dividendy bude v červnu rozhodovat valná hromada podniku. Akcionáři, z nichž největší je stát, mohou podat vlastní návrh. Loni ČEZ na návrh státu vyplatil rekordní dividendu 145 korun za akcii, celkově pak 78 miliard korun. Aktuální návrh by v případě schválení znamenal třetí nejvyšší dividendu, byla by ve stejné výši jako v roce 2021. Návrh, o němž rozhodlo představenstvo firmy na svém dnešním zasedání, je tak na horní hranici současného výplatního poměru dividendy ČEZ. Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný poměr výplaty navrhlo vedení energetické skupiny i před rokem. Valná hromada ovšem následně schválila protinávrh od ministerstva financí na vyplacení 100 procent z očištěného zisku. Jaký bude letošní postoj ministerstva, které v roli akcionáře zastupuje stát, ČTK zjišťuje. Představenstvo ČEZ dnes podle Kříže rovněž rozhodlo o svolání řádné valné hromady společnosti. Uskuteční se v pondělí 24. června. Podle analytika XTB Tomáše Cverny lze očekávat, že ministerstvo financí stejně jako v loňském roce podá protinávrh na výplatu ve výši celého čistého zisku. "A to i navzdory tomu, že ČEZ čekají vysoké investice nejen do teplárenské infrastruktury. Pokud by došlo k vyplacení celého čistého zisku, činila by dividenda za loňský rok asi 64 korun na akcii," podotkl Cverna. Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč. Skupina ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Po zdražování v dubnu se některé potraviny v květnu dostaly pod březnové ceny Poté, kdy v dubnu potraviny sledované Českým statistickým úřadem (ČSÚ) meziměsíčně hlavně zdražovaly, se některé položky v květnu dostaly pod březnové ceny či se jim téměř vyrovnaly. Například za kilogram pšeničné hladké mouky lidé zaplatili 19,18 koruny, což bylo o 2,89 procenta méně než v březnu a pokles o 9,27 procenta proti dubnu. Opačný vývoj měly zejména brambory, které se dostaly na nejvyšší ceny od začátku roku, a jablka. Celkově ale většina potravin v květnu podle ČSÚ zlevnila jak meziměsíčně, tak také ve srovnání s lednem a meziročně. Údaje vycházejí z pravidelného měsíčního průzkumu ČSÚ. Ceny jsou zjišťovány jednorázově v terénu a nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen. Ve srovnání s dubnem lidé v květnu ušetřili na sedmi sledovaných položkách ze 13. Kromě mouky také na kilogramu krystalového cukru. Stál 26,55 koruny, což bylo o 7,94 procenta méně. Nejvyšší cenu měl letos cukr v lednu, kdy vyšel na 29,90 koruny, tedy o přibližně 13 procent více. Nejvýrazněji pak proti dubnu v květnu zdražilo balení deseti vajec. Zatímco předchozí měsíc ho lidé koupili za 43,32 koruny, nyní cena stoupla na 44,72 koruny. Ve srovnání s lednem vejce podle ČSÚ naopak zlevnila o 3,99 procenta a meziročně téměř o čtvrtinu. V meziměsíčním zdražování pokračoval kilogram konzumních brambor, za který lidé v květnu zaplatili 28,02 koruny, což bylo od začátku roku nejvíce. Brambory jsou od ledna v obchodech jedinou položkou, která podle ČSÚ ve srovnání s minulým rokem výrazně zdražuje. Předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček už dříve ČTK řekl, že za navyšováním cen brambor stojí mimo jiné dlouhodobé sucho a špatná úroda. Na 37,43 koruny pak vzrostla cena za kilogram jablek, a nepatrně tak překonala maximum z letošního února ve výši 37,42 koruny. Zejména pěstitele ovoce tento rok zasáhly silné mrazy. Stát je na jejich podporu připraven vyčlenit peníze ze státního rozpočtu. Vedle toho žádá o příspěvek Evropskou komisi, uvedl už dříve ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Z dnes zveřejněných údajů ČSÚ vyplývá, že v dubnu ceny výrobců v zemědělství meziročně klesly 12. měsíc za sebou, a to o 13,4 procenta. Zlevňovala zejména rostlinná výroba, meziročně o 18,6 procenta. Ceny zeleniny klesly zhruba o pětinu a obilovin o více než čtvrtinu. Naproti tomu o 55,6 procenta zdražilo ovoce a o pětinu brambory. Vývoj výrobních cen v zemědělství podle analytiků snižuje riziko dalšího skokového zdražení potravin, jaký spotřebitelé v obchodech zaznamenali v dubnu. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší sazby DPH 12 procent. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů. <!-- DIP popup-->