EU pohrozila odvetou: digitální daň i cla na služby jako reakce na Trumpovu obchodní politikuEvropská unie se připravuje na možné zostření transatlantické obchodní války. V návaznosti na Trumpovu vlnu cel předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU zvažuje zásadní protiopatření, pokud jednání během 90denní pauzy nepřinesou výsledek. V sázce je především přístup amerických technologických gigantů na evropský trh – a s tím i budoucnost transatlantických vztahů.Digitální služby v hledáčku BruseluJedním z hlavních nástrojů, o kterých EU uvažuje, je daň z příjmů z digitální reklamy. Tato daň by zasáhla společnosti jako Meta [META], Google [GOOG] [GOOGL] nebo Amazon [AMZN], jejichž obchodní modely silně spoléhají na evropský trh. Na rozdíl od stávajících národních digitálních daní, které jednotlivé členské státy uplatňují samostatně, by se jednalo o opatření uplatněné jednotně v rámci celého evropského trhu.Von der Leyenová zároveň potvrdila, že Komise nechystá revizi předpisů týkajících se digitálního obsahu ani změny systému DPH, na které si americká strana dlouhodobě stěžuje. „Jedná se o naše suverénní rozhodnutí,“ uvedla s tím, že evropské daňové systémy nejsou předmětem obchodního vyjednávání. Předsedkyně Komise připustila možnost sladění technických norem mezi EU a USA, zároveň však upozornila, že kulturní rozdíly a způsob života brání plné harmonizaci pravidel. Z těchto důvodů neočekává, že by se podařilo dosáhnout zásadní shody v oblasti regulace.Odveta za cla: nejen zboží, ale i službyPokud jednání s USA selžou, EU podle von der Leyenové obnoví plánovaná odvetná opatření za americká cla na ocel a hliník. Ta byla pozastavena pouze kvůli šanci na diplomatické řešení a zasahovala zboží v hodnotě přibližně 21 miliard eur, včetně drůbeže, pomerančového džusu a jachet.Nově by se však odveta mohla rozšířit i na oblast služeb, kde mají Spojené státy výrazný přebytek v obchodní bilanci s EU. Von der Leyenová zdůraznila, že až 80 % dovážených služeb na evropský trh pochází z USA, což z nich činí logický cíl případných cel. Jako další možné opatření se diskutuje zdanění vývozu kovového šrotu, o který je mezi americkými ocelárnami vysoký zájem.„Připravujeme odvetná opatření,“ řekla von der Leyenová a dodala, že EU by mohla poprvé využít nástroj proti ekonomickému nátlaku, který umožňuje zasáhnout i do oblasti vývozu služeb. „Existuje široká škála protiopatření… přesné kroky ale závisí na výsledku vyjednávání s Washingtonem.“USA pod tlakem nejen z EU, ale i z ČínyTrumpovo rozhodnutí pozastavit většinu nových cel na své spojence bylo vnímáno jako ústupek před výprodejem na trzích a narůstající kritikou z řad republikánských zákonodárců a velkých donátorů GOP. Cla totiž vedla nejen k prudkému propadu akciových indexů, ale i k výraznému poklesu cen amerických státních dluhopisů.Na rozdíl od spojenců se však Čína ocitla v centru nových amerických sankcí – clo na její vývoz do USA bylo zvýšeno až na 125 %. Čínská strana okamžitě odpověděla odvetnými opatřeními a přerušila jakékoli diplomatické kontakty s USA. Von der Leyenová v této souvislosti varovala, že Brusel nebude tolerovat přesměrování čínského exportu zasaženého americkými cly do Evropy a že EU zavedla nový monitorovací mechanismus, který má tento jev podchytit.V telefonickém hovoru s čínským premiérem Li Čchiangem předsedkyně Komise uvedla, že EU očekává spolupráci při zamezení přetlaku čínského zboží na evropském trhu. Čínská strana odmítla, že by takové riziko existovalo, a poukázala na plán podpořit domácí spotřebu, která by měla absorbovat přebytečnou výrobu.Obchodní chaos jako impuls k reformě WTOPodle von der Leyenové Trumpova politika přinesla zásadní zlom v globálních obchodních vztazích, který nelze přehlížet. Přestože prezident dočasně pozastavil část svých opatření, trh již ztratil důvěru v dlouhodobou předvídatelnost americké politiky.„Nejsou v tom žádní vítězové, jen poražení,“ uvedla šéfka Komise s odkazem na ekonomické škody způsobené výkyvy trhů a celkovou nejistotou. Právě tato situace podle ní podnítila novou vlnu diplomatických kontaktů mezi EU a dalšími partnery, včetně Malajsie, Indonésie či Spojených arabských emirátů. Jejím cílem je posílení volného obchodu založeného na kvalitě, nikoli na clech.Společným jmenovatelem zůstává potřeba reformy Světové obchodní organizace . EU i USA se shodují, že stávající pravidla nedokázala zamezit neférovým praktikám Číny, která subvencuje výrobní sektor a tím uměle snižuje ceny na světových trzích. Von der Leyenová dodala, že reforma WTO musí být ambiciózní: „Nechceme zachovat to, co máme dnes, ale systém modernizovat a stabilizovat.“Závěrem citovala známé rčení: „Nikdy nepromarněte dobrou krizi.“ Evropští lídři tak obchodní napětí využívají jako příležitost ke strategickému přehodnocení obchodních aliancí a k posílení své globální vyjednávací síly. O tom, zda EU s Trumpovou administrativou dosáhne dohody, rozhodnou nadcházející týdny. Ale jedno je jisté – Evropa už nehodlá být pasivním hráčem.