Hospodaření energetické skupiny ČEZ letos podle analytiků nadále ovlivňuje státní daň z neočekávaných zisků a nově také loňská akvizice společnosti GasNet. Odborníci tak za první čtvrtletí očekávají výrazný meziroční propad čistého zisku ČEZ, tržby společnosti by naopak měly mírně vzrůst, vyplývá z jejich komentářů. Výsledky za první čtvrtletí roku firma zveřejní ve čtvrtek ráno. Analytici upozornili, že meziroční srovnání hospodářských výsledků ovlivní akvizice plynárenské firmy GasNet, kterou ČEZ začlenil do své skupiny až ve druhé polovině loňského roku. Očekává se proto podstatný nárůst tržeb z distribuce, zároveň však také zvýšení nákladů na materiál, personál nebo služby. Podstatně by měly podle Trampoty vzrůst také odpisy, a to i kvůli uhelným aktivům společnosti. Celkově analytici předpokládajá čistý zisk za první čtvrtletí na úrovni 8,3 miliardy korun, což by znamenalo meziročně propad až o 38 procent. Tržby naopak čeká proti prvnímu kvartálu loňského roku zhruba o šest procent vyšší, což by znamenalo 92,7 miliardy korun. Čistý zisk skupiny podle analytiků meziročně klesl zhruba o 26 procent na 10,1 miliardy korun, tržby odhaduje vyšší oproti loňsku asi o dvě procenta na 89,5 miliardy korun. Analytici dále připomněli, že v minulosti vedení ČEZ často spolu s výsledky za první čtvrtletí zveřejňovalo návrh dividendy ze zisku minulého roku. Současná dividendová politika ČEZ počítá s výplatou 60 až 80 procent z očištěného zisku. V loňském roce byla dividenda 52 Kč za akcii. Pro letošní rok zatím analytici nepočítají se změnami výhledu hospodaření, který podnik představil v březnu. Společnost by podle nich měla potvrdit výhled celoročního čistého zisku na úrovni mezi 25 až 29 miliardami korun. ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. <!-- DIP popup--> Odklad dohody posouvá i harmonogram celého projektu Dukovan, řekl šéf EDU II S odkladem podpisu finální dohody ke stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech se posouvá i harmonogram celého projektu a jeho jednotlivé fáze. O měsíce se tak v plánech posune i samotné zprovoznění nových reaktorů. První z nich by podle aktuálního stavu měl být spuštěný na přelomu let 2036 a 2037. Na dnešní konferenci NextGen Energetika 2035+ v Praze to řekl Petr Závodský, předseda představenstva společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II), která je za jaderný tendr zodpovědná. Připomněl i rostoucí náklady na projekt. Podpis finální dohody s KHNP byl původně plánovaný na středu 7. května, Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku. Podle Závodského se tím tak posouvá nejen dokončení prvního bloku v Dukovanech, ale i stavba druhého reaktoru a dalších zvažovaných bloků v Temelíně. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl. Společnost Elektrárna Dukovany II, která má jaderný tendr na starosti, proti opatření podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Spolu se zpožděním rostou podle Závodského i náklady na celý projekt. Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš v minulém týdnu připustil, že v případě zdržení o několik měsíců může jít až o stovky milionů korun. "Každý měsíc zpoždění se na projektu určitě projeví," uvedl Závodský. Odmítl komentáře, že na projektu, který trvá přes deset let, nebude mít zdržení v řádu měsíců žádný dopad. "Pokud máte projekt s harmonogramem, kde jsou přesně dané licenční lhůty a podobně, tak v případě, že se některá fáze posune o několik měsíců, tak se i dokončení stavby o několik měsíců posune," podotkl. Zopakoval, že společnost EDU II v současné době připravuje kasační stížnost proti předběžnému opatření soudu. Podnik má pro ní čas do středy 20. května. "Myslím, že máme dost silné argumenty, aby Vrchní správní soud rozhodnutí Krajského soudu o předběžném opatření zvrátil," uvedl šéf EDU II. Krajský soud podle něj dostatečně nezvážil veřejný zájem celého projektu. "Není tady nyní projekt s větším veřejným zájmem," dodal. KHNP loni uspěla v tuzemském jaderném tendru, vláda její nabídku upřednostnila před společnostmi EDF a Westinghouse. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou vůbec. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.