Americký prezident eskaluje globální obchodní válku dva dny poté, co soud rozhodl o nezákonnosti jeho cel. Donald Trump oznámil zásadní krok v pokračující obchodní válce: zdvojnásobení cel na dovoz oceli a hliníku z původních 25 % na 50 %. Tento krok prezident vyhlásil během vystoupení v Pensylvánii, kde představil nové partnerství mezi americkou společností US Steel a japonským výrobcem Nippon Steel v hodnotě 15 miliard dolarů. Trump prohlásil, že jeho cílem je „vybudovat celní bariéru“ kolem amerického těžkého průmyslu a ochránit jej před zahraniční konkurencí, kterou označil za neférovou a ničivou. Podle něj již 25% clo nestačí k efektivní obraně amerických továren a pracovních míst. „Při 25 % se přes tu bariéru ještě dá nějak dostat. Při 50 % už se přes ni nedostanou,“ prohlásil s důrazem před nadšeným davem v městě West Mifflin. Na sociální síti Truth Social následně potvrdil, že nové clo vstoupí v platnost 4. června. Motivace: domácí politika a volby Trumpův krok není jen ekonomickým opatřením, ale i silným politickým signálem, mířícím přímo na voliče v tradičně průmyslových státech jako je Pensylvánie, kterou vyhrál v posledních volbách. Právě v těchto regionech si jeho administrativa slibuje podporu dělníků, kteří vnímají globalizaci a levné dovozy jako hrozbu pro místní zaměstnanost. Obchodní bariéry, které Trump zavádí, jsou součástí jeho širší strategie „America First“, která má omezit závislost Spojených států na zahraničních surovinách a zároveň posílit domácí průmysl. Jde o pokračování linie, kterou započal již v roce 2018, kdy zavedl původní 25% clo na ocel a hliník jako jednu z prvních epizod své globální obchodní války. Tímto způsobem prezident doufá nejen ochránit pracovní místa, ale také znovu nastartovat průmyslové regiony, které v posledních dekádách ekonomicky stagnují. Kritika od spojenců i ekonomů Trumpovo rozhodnutí ale vyvolalo okamžitou a ostrou reakci ze zahraničí. Nejhlasitěji se ozvali zástupci Kanady, která je největším zdrojem dovozu oceli do USA. Candace Laingová z Kanadské obchodní komory varovala, že opatření naruší efektivní a provázané přeshraniční dodavatelské řetězce, což poškodí jak kanadské, tak americké firmy. Evropská komise rovněž označila krok za potenciálně škodlivý pro globální ekonomiku. Podle ní rozhodnutí zvyšuje nejistotu a náklady pro podniky i spotřebitele a může negativně ovlivnit transatlantické vztahy. Brusel proto pohotově oznámil, že připravuje odvetná opatření, která by mohla být aktivována již 14. července nebo dříve, pokud se situace bude dále vyhrocovat. Kritiku vyjádřila i Velká Británie. Gareth Stace, šéf britské obchodní organizace UK Steel, upozornil, že vývoz britské oceli do USA má hodnotu 400 milionů liber ročně a že nový celní režim může tento důležitý exportní trh zcela uzavřít. Opatření proto označil za „další tvrdý úder“ britskému průmyslu. Nestabilita a tržní nejistota Celní politika současné americké administrativy je navíc často vnímána jako nepředvídatelná a nestabilní, což podle analytiků zvyšuje nejistotu nejen pro firmy, ale i pro globální trhy. Trumpova tendence oznámit nová cla a následně je zase zrušit, nebo výrazně pozměnit, již v minulosti způsobila výrazné výkyvy na akciových trzích a podkopala důvěru obchodních partnerů v dlouhodobou předvídatelnost americké obchodní politiky. Páteční oznámení navíc přišlo jen dva dny poté, co americký obchodní soud označil některá prezidentova cla za nelegální, i když se toto rozhodnutí netýkalo odvětvových daní, jako jsou právě cla na ocel a hliník. Bílý dům už přislíbil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Zároveň eskalace přichází krátce poté, co Trump oznámil dosažení dohody s Čínou o snížení cel, která měla ulevit od dlouhodobého napětí ve vzájemných vztazích. Nyní však prezident obvinil Peking z jejího porušení, čímž podle mnohých analytiků znovu podkopává důvěru v jakoukoli udržitelnou obchodní dohodu. Shrnutí Trumpova nová cla na dovoz oceli a hliníku představují další eskalaci jeho celní politiky, která se opírá o ochranu domácího průmyslu a snahu posílit americkou ekonomiku zevnitř. Přestože tento krok může přinést politické body mezi dělníky a voliči v klíčových státech, zahraniční reakce, hrozby odvetných opatření a nestabilita v obchodní politice ukazují na možná rizika širšího dopadu. S rostoucím napětím a právními výzvami se Spojené státy ocitají v komplikované pozici, která může ovlivnit nejen jejich ekonomiku, ale i jejich postavení na globálním trhu.