V probíhající obchodní válce mezi Spojenými státy a Čínou hrají klíčovou roli takzvané vzácné zeminy – skupina 17 kovových prvků, které jsou nezbytné pro moderní technologie, obranu i zdravotnictví. Zatímco prezident Donald Trump zvažuje uvalení dalších cel na čínský dovoz a hovoří o geopolitických zájmech v Grónsku či na Ukrajině, právě vzácné zeminy se stávají jedním z nejcitlivějších bodů celého konfliktu. Kontrola nad těžbou a zpracováním těchto prvků dává Číně v tomto sporu silnou páku. Američtí představitelé čelí dilematické závislosti: ačkoli USA některé z těchto surovin samy těží, nejsou schopny je samostatně zpracovávat v potřebném rozsahu. Tato slabina se v kontextu napjatých obchodních vztahů ukazuje jako strategické riziko, které má přímý dopad nejen na průmysl, ale i na národní bezpečnost. Co jsou vzácné zeminy a kde se využívají Pod pojmem vzácné zeminy se skrývá 17 chemických prvků, mezi nimi například skandium, yttrium nebo lanthanidy. Ačkoli jejich název může evokovat extrémní vzácnost, ve skutečnosti jsou poměrně rozšířené – v zemské kůře se vyskytují častěji než například zlato. Problém však spočívá v jejich náročné a ekologicky zatěžující těžbě a separaci. Vzácné zeminy hrají zásadní roli ve výrobě celé řady produktů, bez nichž si moderní život těžko představíme. Jsou součástí smartphonů, větrných elektráren, LED osvětlení, plochých televizorů i baterií pro elektromobily. Nezastupitelné jsou také v medicíně – využívají se v MRI skenerech nebo při léčbě rakoviny. Významná je rovněž jejich role v obranném průmyslu, kde se objevují například v letounech F-35, ponorkách, raketách nebo vojenských laserech. Bez přístupu k těmto surovinám by velká část moderního průmyslu i armádních kapacit Spojených států ztratila svou výkonnost, nebo se stala závislou na alternativních, často méně efektivních technologiích. Dominance Číny a americká závislost Podle Mezinárodní energetické agentury pochází přibližně 61 % celosvětové těžby vzácných zemin z Číny, přičemž tato země ovládá až 92 % kapacit na jejich zpracování. To znamená, že i když některé země – včetně USA – těží vzácné zeminy samy, zpracování probíhá v naprosté většině případů v Číně. V USA dnes funguje pouze jeden důl na vzácné zeminy – v Kalifornii. Tento důl se však donedávna spoléhal na to, že vytěžený materiál bude posílat zpět do Číny k separaci těžkých prvků, což ukazuje, jak silně je americká infrastruktura v této oblasti nedostatečná. Když Trumpova administrativa v dubnu oznámila uvalení vysokých cel na čínský dovoz, Peking odpověděl omezením vývozu sedmi vzácných kovů a produktů z nich. Tento krok byl chápán jako strategická reakce na tlak USA. Ačkoliv obě strany v květnu podepsaly příměří v Ženevě, Čína vývozní omezení nezrušila, což vyvolalo další napětí. Podle americké geologické služby pocházelo mezi lety 2020 a 2023 až 70 % dovozu vzácných zemin do USA právě z Číny. Tento fakt činí z celní politiky velmi křehký nástroj – případné přerušení dodávek by mohlo mít okamžitý dopad na stovky výrobních a technologických procesů. Geopolitické ambice a role Grónska a Ukrajiny Vedle přímé obchodní rivality hraje otázka vzácných zemin roli i v širší zahraniční politice Spojených států. Trump se například opakovaně vyjadřoval o zájmu USA na získání Grónska, které je bohaté na nerostné suroviny včetně vzácných zemin. Přestože dánská vláda jeho návrh odmítla, Grónsko zůstává předmětem strategického zájmu. Podobně uzavřel Trump dohodu o vzácných zeminách také s Ukrajinou. Ačkoliv její těžební sektor je zatím velmi mladý a neexistují přesné odhady ekonomické životaschopnosti jednotlivých ložisek, i tato dohoda naznačuje snahu Spojených států diverzifikovat své zdroje. Na druhé straně analytici varují, že takové kroky jsou dlouhodobého charakteru a řešení problému americké závislosti na Číně v oblasti těchto kritických surovin nemohou přinést v horizontu měsíců či několika let. Chybějící technologie, infrastruktura a odborné kapacity v USA představují zásadní překážky. Závěr: obchodní nástroj i bezpečnostní riziko Vzácné zeminy představují v dnešní globální ekonomice strategickou komoditu, jejíž význam daleko přesahuje běžné tržní vztahy. Pro USA jsou nezbytné nejen pro běžný průmysl a technologii, ale také pro udržení obranné soběstačnosti. Čínská kontrola nad těžbou i zpracováním těchto prvků činí z tohoto segmentu silný nástroj vlivu – a to nejen v obchodní válce, ale i ve formování geopolitické rovnováhy. Pokusy americké administrativy omezit tuto závislost narážejí na komplexní technologické i ekonomické bariéry. Ačkoliv se USA snaží navazovat strategická partnerství s jinými zeměmi a zvažují rozšíření vlastní těžby, bez domácí kapacity na zpracování vzácných zemin zůstávají silně zranitelné vůči jakýmkoli výkyvům v čínské politice.