Akcie společností Visa a Mastercard zaznamenaly výrazný pokles poté, co se na veřejnost dostaly zprávy o tom, že někteří velcí maloobchodníci, včetně Walmartu, zvažují využití stablecoinů jako alternativy k tradičním karetním platbám. Tyto digitální měny, jejichž hodnota je obvykle navázána na americký dolar, by mohly obchodníkům umožnit obejít poplatky, které v současnosti platí karetním společnostem a bankám. Investoři reagovali na zprávy obavami z možného oslabení postavení tradičních platebních sítí. V důsledku toho se akcie Visa (V) propadly o téměř 5 % a Mastercard (MA) ztratila více než 4,6 %. Tento vývoj stáhl dolů i širší index Dow Jones Industrial Average. Mluvčí Walmartu (WMT) odmítl situaci komentovat a ani Visa bezprostředně nereagovala. Mastercard však v dřívějším prohlášení uvedla, že vidí v technologiích stablecoinů potenciál k zefektivnění plateb v rámci celého hodnotového řetězce. Podle produktového ředitele Jorna Lamberta může širší přijetí této technologie posílit svobodu a volbu pro firmy i spotřebitele. Otázky ohledně přijetí stablecoinů mezi spotřebiteli Přestože obchodníci vnímají stablecoiny jako způsob, jak snížit své náklady na přijímání plateb, někteří analytici pochybují, že se tento způsob placení skutečně ujme mezi běžnými spotřebiteli. David Koning ze společnosti Baird upozorňuje, že zákazníci oceňují výhody kreditních karet, zejména možnost odložené platby a ochranu při reklamaci. Z praktického hlediska si navíc není jistý, zda budou lidé ochotni převádět peníze na digitální měny, obzvlášť pokud stablecoiny nenabízejí stejnou míru ochrany jako běžné platební karty. Dále poznamenal, že i nyní existují možnosti, jak provádět platby přímo z bankovního účtu a vyhnout se tak karetním poplatkům – ale tyto metody si nikdy nezískaly širší popularitu. To podle něj naznačuje, že ani stablecoiny nemusí mít jednoduchou cestu ke skutečně masovému využití. Skeptické pohledy analytiků a budoucnost trhu K podobnému závěru dospěla i Harshita Rawatová z Bernstein, podle níž bude rozšíření stablecoinů trvat roky a pravděpodobně se omezí pouze na specifické scénáře – například přeshraniční platby nebo využití v rozvíjejících se trzích. Připomněla také, že společnost PayPal (PYPL) již provozuje vlastní stablecoin, který se navzdory rozsáhlé uživatelské základně platformy zatím příliš neprosadil. Andrew Jeffrey z William Blair naopak vnímá aktuální pokles cen akcií Visa a Mastercard jako příležitost. Podle něj obchodní stablecoiny nejsou ideální pro běžné transakce mezi podniky a zákazníky. I když je obchodníci považují za prostředek ke snížení nákladů, nemusí to znamenat výraznou změnu v chování spotřebitelů. Zároveň upozorňuje, že ve hře je i legislativní faktor. The Wall Street Journal uvedl, že maloobchodní řetězce podporují Genius Act, návrh zákona zaměřený na regulaci stablecoinového trhu. Pokud by byl přijat, mohl by vytvořit jasnější rámec pro vydávání a používání těchto digitálních měn. Jaret Seiberg z TD Cowen však zpochybňuje, zda americká vláda nakonec skutečně umožní soukromým firmám vydávat široce používané stablecoiny. I když podle něj tlak na rychlejší platby poroste, stále existují pochybnosti o tom, zda by se nové modely opravdu prosadily proti stávajícímu platebnímu systému. Struktura trhu zůstává stabilní, ale vývoj je třeba sledovat Visa a Mastercard sice samy nezískávají přímo poplatky, které obchodníci platí bankám při karetních transakcích, ale profituji z celkové ekonomiky karetních plateb. Vzhledem k silným finančním zájmům bank i samotných sítí se zdá, že změna v zavedeném systému bude obtížná. Seiberg v této souvislosti připomněl, že maloobchodníci dlouhodobě tlačí na změnu platební infrastruktury, což může časem ovlivnit i přístup bank. Zmínka o tom, že firmy jako Walmart a Amazon zkoumají možnosti využití stablecoinů, podle něj ukazuje na rostoucí vliv obchodníků v debatě o budoucnosti platebních metod. Zda se tento vliv promění v reálné změny, zůstává otázkou. Zatím však převládá názor, že revoluce ve spotřebitelských platbách nebude okamžitá, a investoři by měli rozlišovat mezi krátkodobou reakcí trhu a dlouhodobým vývojem technologií.