Cla a chaos: Trumpova obchodní strategie naráží na ekonomickou realitu Do konce 90denní celní přestávky, označované prezidentem Donaldem Trumpem jako „Den osvobození“, zbývá pouhý týden a půl – a čas Bílého domu na naplnění slibovaných obchodních dohod rychle ubíhá. Trumpova administrativa přitom stále tvrdí, že uzavření smluv se blíží. Jenže reálný stav je jiný: byly podepsány pouze dvě dohody a desítky dalších zůstávají nedořešené. S blížícím se termínem 9. července se čím dál více ukazuje, že americká obchodní politika je zacyklena v nekončícím slibování. Zatímco administrativa ujišťuje, že se „jednání blíží ke konci“, konkrétní výstupy chybí. Prezident Trump v dubnu prohlásil, že uzavřel „200 dohod“, jen aby o dva týdny později připustil, že takové množství smluv nelze v daném časovém rámci zvládnout. Nyní mluví o tom, že zemím, které nedosáhnou dohody, prostě nařídí cla – bez ohledu na pokračující vyjednávání. Neustálé oddalování rozhodnutí a signály nejistoty Začátkem června tvrdil ministr obchodu Howard Lutnick, že série dohod je připravena a „začne se podepisovat příští týden, pak další a další“. Ještě ve čtvrtek pro Bloomberg slíbil brzké oznámení deseti obchodních smluv. Ale mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová zároveň uvedla, že 9. červenec není kritickým termínem. Ministr financí Scott Bessent pak přidal, že uzavření jednání by mohlo klidně počkat až do Dne práce. Mezitím Trump oznámil odstoupení od jednání s Kanadou kvůli dani z digitálních služeb a chystá zavedení nového cla. Bessent uvedl, že asi 20 zemí se po 9. červenci může vrátit ke clům z doby před „Dnem osvobození“, zatímco jiné dostanou delší lhůtu. Konkrétní státy nejmenoval, ale je známo, že v některých případech Trumpova administrativa dříve uvažovala o clích až ve výši 50 %. Ekonomové upozorňují, že naděje na vyřešení nejistoty do začátku léta se rozplynula. Profesor Justin Wolfers z Michiganské univerzity řekl pro CNN, že „celní agresivita není mrtvá“, jen opět oddálená. A to je problém – protože americká ekonomika začíná jevit známky zpomalování. Ekonomika vysílá smíšené signály Spojené státy zažily několik měsíců relativně silných ekonomických výsledků, avšak s přetrvávající slabou spotřebitelskou důvěrou. Tento měsíc se nálada sice zlepšila – podle průzkumu Michiganské univerzity vzrostla o 16 % – ale zlepšení se neprojevilo ve spotřebě. Naopak, výdaje spotřebitelů v květnu nečekaně poklesly, poprvé od ledna. Znepokojivé je, že tyto výdaje tvoří zhruba dvě třetiny americké ekonomiky. Zatímco akciové trhy dosahují historických maxim, inflace opět roste, růst zaměstnanosti se zpomaluje a maloobchodní tržby klesají. James Knightley z ING upozorňuje, že domácnosti se obávají, jak cla ovlivní jejich kupní sílu i pracovní stabilitu. Ceny nemovitostí v některých regionech klesají, zatímco firmy dokončují výprodej zboží dovezeného před zavedením cel. Jakmile budou tyto zásoby vyčerpány, ceny se mohou prudce zvýšit. A to se podle páteční inflační zprávy už začíná dít. Rober Ruggirello ze společnosti Brave Eagle Wealth Management podotýká, že vyšší ceny kvůli clům se „možná již projevují“. Hrozba odvet a geopolitických rizik Zavádění cel navíc hrozí vyvolat odvetná opatření obchodních partnerů USA. Ta by mohla výrazně zasáhnout americký export, zpomalit růst HDP a snížit příjmy státního rozpočtu. Michel Nies z Citi upozorňuje, že by tyto dopady mohly být dlouhodobé a zásadní. Ačkoli součástí Trumpovy agendy jsou i daňové škrty, které by mohly zmírnit dopady vyšších cen pro domácnosti, jejich účinnost je omezená. Obchodní válka s mnoha partnery přitom pokračuje a nejistota se stupňuje. Pokud se podaří uzavřít alespoň část slibovaných dohod, mohla by se situace stabilizovat. Ale zpoždění – a především nejasná strategie – vyvolávají u podniků i domácností obavy. A právě v době, kdy je třeba obnovit důvěru, přichází administrativa s hrozbami a zmatečnými signály.