Spojené státy americké otevřely nové kolo obchodního napětí tím, že oficiálně zahájily vyšetřování proti Brazílii kvůli podezření na „nekalé“ obchodní praktiky. Tento krok, iniciovaný na pokyn prezidenta Donalda Trumpa, představuje významné zhoršení vztahů mezi Washingtonem a desátou největší ekonomikou světa. Vyšetřování, které povede úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR), se bude týkat široké škály oblastí – od digitálního obchodu a elektronických platebních systémů až po cla, ochranu duševního vlastnictví a přístup na trh s etanolem. USTR ve svém prohlášení uvedl, že cílem je zjistit, zda Brazílie přijímá „nepřiměřená nebo diskriminační a zatěžující“ opatření, která omezují americký export a poškozují americké společnosti. Jedná se o vyšetřování podle článku 301 obchodního zákona z roku 1974, který umožňuje USA jednostranně reagovat na praktiky zahraničních vlád, jež mají negativní dopad na americký obchod. Cíl: digitální sektor a platební systémy Jedním z hlavních předmětů šetření je systém Pix, vládní digitální platební infrastruktura, která si od svého spuštění v roce 2020 získala v Brazílii mimořádnou popularitu. USTR tvrdí, že Brazílie tímto nástrojem neoprávněně zvýhodňuje domácí řešení na úkor amerických konkurentů a omezuje možnosti vstupu zahraničních firem na trh. Kromě toho Spojené státy vyjadřují obavy, že brazilské úřady uplatňují tlak na americké platformy sociálních médií, aby cenzurovaly politický obsah, a že hrozí vysokými sankcemi v případě nesplnění těchto požadavků. Tato tvrzení úzce souvisí s vnitropolitickou situací v Brazílii. Trump již dříve veřejně kritizoval vyšetřování bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, jehož blízké vazby na amerického exprezidenta nejsou žádným tajemstvím. Bolsonaro čelí obvinění z pokusu o převrat s cílem zvrátit výsledky prezidentských voleb v roce 2022, v nichž zvítězil současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Trump obvinil Lulovu vládu z „honu na čarodějnice“ a vyzval k revizi přístupu k obchodu s Brazílií. Cla, BRICS a reakce Brazílie Spojené státy sice nemají s Brazílií obchodní deficit – naopak v roce 2024 zaznamenaly přebytek 6,8 miliardy dolarů – ale Trump přesto pohrozil uvalením drakonických cel, včetně možného 50% cla. Tento krok je v ostrém kontrastu s předchozími hrozbami vůči jiným zemím, které byly převážně motivovány právě existencí obchodního deficitu. V případě Brazílie se jedná především o politický tlak, což potvrzuje i neobvyklý tón Trumpova dopisu prezidentu Lulovi, v němž USA hovoří o „útocích na svobodu projevu Američanů“ a „nezákonných zásazích“ do činnosti amerických firem. Brazílie reagovala rázně. Prezident Lula prohlásil, že pokud USA uvalí nová cla, jeho země bude reagovat stejným způsobem. S odvoláním na obchodní přebytek USA s Brazílií uvedl, že by to byla spíše Brazílie, kdo má právo zavést cla. Lula dále oznámil, že je připraven bránit zájmy své země u Světové obchodní organizace (WTO) a jednat s ostatními členy bloku BRICS, kterému Brazílie v současnosti předsedá. Podle prezidenta Luly představuje americký přístup porušení principů rovného přístupu k mezinárodnímu obchodu. Jeho administrativa vnímá tlak ze strany USA jako pokus o ovlivnění domácí politiky a oslabení vlivu Brazílie na mezinárodní scéně. Širší souvislosti a možný dopad Současná eskalace mezi Spojenými státy a Brazílií přichází v době, kdy USA zintenzivňují svou obchodní a geopolitickou strategii vůči rozvíjejícím se ekonomikám, zejména těm, které jsou součástí bloku BRICS. Trumpova administrativa otevřeně hovoří o nutnosti ochrany dominance amerického dolaru, aniž by přesně definovala, jak by nová cla k tomuto cíli přispěla. To vyvolává otázky o skutečné povaze a účelu tohoto postupu. Vyšetřování podle článku 301 může v praxi vést k uvalení odvetných cel, obchodním omezením nebo jiným represivním opatřením. Pokud USTR shledá, že Brazílie skutečně diskriminuje americké společnosti nebo porušuje mezinárodní závazky, může Trumpova administrativa přistoupit k rychlé implementaci sankcí. Na druhé straně však vyšetřování a vyhrocené výroky z obou stran zvyšují riziko roztržky mezi dvěma významnými hráči západní polokoule. USA a Brazílie mají dlouhou historii obchodních vztahů, která zahrnuje jak spolupráci v oblasti zemědělství, tak i přímé investice a technologické transfery. Zhoršení těchto vztahů by mohlo mít negativní dopad na celou řadu odvětví, zejména americké digitální firmy, exportéry etanolu a dodavatele platebních služeb. Pokud se situace dále vyhrotí, může se Brazilie pokusit hledat nové partnery v rámci BRICS nebo v rámci rozvojových trhů, čímž by mohla přispět k větší polarizaci globálního ekonomického systému. Zda se podaří krizi diplomaticky urovnat, nebo se spor přelije do otevřeného obchodního konfliktu, zůstává zatím nejasné.