Prezident Donald Trump oznámil novou sérii cel, která významně zasáhne několik klíčových sektorů americké ekonomiky. Nejvíce pozornosti vzbudilo 100% clo na patentované farmaceutické výrobky, pokud jejich výrobci nestaví výrobní závod na území Spojených států. Tento krok je součástí širší strategie, která má podpořit domácí výrobu a snížit závislost na zahraničních dodávkách. Vedle farmaceutik budou nově zdaněny také těžké nákladní automobily 25% clem, kuchyňské a koupelnové skříňky 50% clem a čalouněný nábytek 30% clem. Podle výpočtů Bloomberg Economics mohou tato opatření zvýšit průměrnou celní sazbu v USA až o 3,3 procentního bodu, a to i přes možné výjimky pro firmy, které budují závody přímo v Americe. Dopad na farmaceutické společnosti a zahraniční trhy Trumpovo oznámení se okamžitě promítlo do evropských akcií. Novo Nordisk (NVO) ztratil až 3,1 %, AstraZeneca (AZN) klesla o 1,6 % a menší ztráty zaznamenala také GSK. Podle odborníků však může mít reálný dopad menší rozsah, protože většina velkých výrobců má alespoň částečnou výrobní přítomnost na americkém trhu. Například Johnson & Johnson (JNJ) a Merck & Co (MRK) už dříve oznámily miliardové investice do rozšíření své výroby v USA, čímž reagovaly na opakované Trumpovy výhrůžky ohledně dovozních daní. Novartis (NVS) a další hráči však stále spoléhají na závody v Evropě, zejména ve Švýcarsku a Dánsku. Mezi nejvíce ohrožené země patří právě Švýcarsko a Singapur, odkud proudí do USA velké objemy vysoce ziskových patentovaných léků. V případě, že tyto společnosti nezačnou stavět nové závody v USA, budou jejich produkty čelit clům, která mohou významně zvýšit koncovou cenu pro pacienty i zdravotnické systémy. Nejprodávanější léky pod tlakem K nejvíce diskutovaným příkladům patří léky Ozempic a Wegovy od Novo Nordisk, jejichž klíčové složky se vyrábějí v Dánsku. Podobně přípravek Mounjaro od Eli Lilly (LLY) má zásadní výrobní kroky v Irsku. Johnson & Johnson vyrábí imunitní lék Stelara ve Švýcarsku, zatímco jeho přípravek na rakovinu Darzalex vzniká v Dánsku. Další velcí hráči, například Bristol-Myers Squibb (BMY) s imunoterapeutikem Opdivo nebo Novartis s léky Cosentyx a Entresto, jsou silně navázáni na švýcarské výrobní kapacity. V případě zavedení nových cel se jejich produkty mohou stát výrazně dražšími, pokud výrobci nepřesunou klíčové části výroby do USA. Zajímavostí je, že některé společnosti již na hrozbu reagují. Novo Nordisk staví nový obrovský závod v Severní Karolíně a Eli Lilly oznámila výstavbu čtyř nových továren na americké půdě. Tímto způsobem se snaží minimalizovat riziko a zajistit si přístup na největší farmaceutický trh světa. Politický rozměr a širší souvislosti Trump využívá ustanovení § 232 zákona o rozvoji obchodu, které mu umožňuje ukládat cla bez schválení Kongresem, pokud je dovoz považován za hrozbu pro národní bezpečnost. Tento mechanismus již v minulosti použil například u oceli, hliníku nebo automobilů. Tentokrát se ale zaměřil na oblast, která přímo ovlivňuje zdravotní péči amerických občanů. Administrativa navíc zvažuje, že podobný přístup uplatní i v dalších odvětvích – mluví se o polovodičích, průmyslových strojích či zdravotnických zařízeních. V dubnu bylo zahájeno vyšetřování veškerého dovozu léků, včetně generik a surovin, zda neohrožují národní bezpečnost. Politický kontext je neméně důležitý. Trump spojil oznámení cel s tlakem na farmaceutické firmy, aby dobrovolně snížily ceny svých výrobků. Již dříve podepsal výkonné nařízení, které požaduje, aby americké ceny odpovídaly nejnižším cenám v zahraničí. Pokud firmy nevyhoví, hrozí jim regulační zásahy. Tento tvrdý postoj prezident opakovaně využívá jako vyjednávací nástroj, a to i v komunikaci se šéfy největších farmaceutických firem. Trumpovo rozhodnutí zavést 100% clo na patentované léky představuje dramatické rozšíření jeho obchodní politiky. Přestože někteří analytici očekávají, že skutečný dopad bude omezený díky již existující výrobě na americké půdě, farmaceutický sektor reagoval okamžitým poklesem akcií. Zasaženy jsou zejména firmy závislé na švýcarských a dánských závodech, jako jsou Novo Nordisk, Novartis nebo Johnson & Johnson. Kroky Bílého domu se tak stávají dalším významným faktorem, který může přetvářet globální farmaceutický trh i dodavatelské řetězce. Zda se jedná o účinný tlak na snížení cen léků v USA, nebo o krok, který povede ke zdražení a narušení dostupnosti některých léčiv, ukáže až praxe po jejich zavedení.