Agresivní nákupní strategie pokračuje Česká národní banka (ČNB) ve třetím čtvrtletí letošního roku nakoupila 4,9 tuny zlata, čímž zvýšila své celkové zlaté rezervy na rekordních 66,8 tuny. Vyplývá to z aktuálních údajů o struktuře devizových rezerv, které centrální banka zveřejnila na konci září. Zlato nyní tvoří 4,9 % všech devizových rezerv ČNB, což představuje nejvyšší podíl v historii samostatné České republiky. Guvernér Aleš Michl přitom dlouhodobě deklaruje cíl dosáhnout do roku 2028 hranice 100 tun zlata. Tento plán potvrzuje, že centrální banka pokračuje v postupném, ale konzistentním navyšování svého zlatého portfolia. Hodnota zlatých rezerv ke konci září činila 8,2 miliardy dolarů, tedy zhruba 172,4 miliardy korun. Celkové devizové rezervy dosahovaly 169,4 miliardy dolarů, z nichž většinu tvoří státní dluhopisy denominované v cizích měnách. <!-- DIP popup--> Cíl: stabilita a diverzifikace Zlato podle vyjádření ČNB slouží k diverzifikaci devizového portfolia. Na rozdíl od dluhopisů či měnových nástrojů se totiž jeho cena pohybuje nezávisle na vývoji ostatních aktiv, což snižuje volatilitu hospodářského výsledku centrální banky. Tato strategie má chránit bilanci ČNB před prudkými výkyvy na finančních trzích. Od začátku letošního roku nakoupila ČNB celkem 15,7 tuny zlata, přičemž od roku 2023 nakupuje průměrným tempem zhruba pěti tun za čtvrtletí. Představitelé banky zároveň zdůrazňují, že ČNB nespekuluje na cenu, tedy neřídí se krátkodobými výkyvy tržních cen, ale zaměřuje se na dlouhodobé strategické držení. To se ukazuje jako klíčové právě v době, kdy cena zlata dosáhla rekordních hodnot. Tento týden poprvé překonala hranici 4 000 dolarů (přibližně 83 500 Kč) za troyskou unci. Zlato tak potvrzuje svou roli bezpečného aktiva v prostředí geopolitické i ekonomické nejistoty. Většina zlata leží v zahraničních trezorech Zlato, které ČNB eviduje ve svých rezervách, není celé fyzicky uloženo v jejích budovách. Významná část se nachází v trezorech britské centrální banky, což odpovídá běžné praxi většiny světových centrálních bank. Tento přístup umožňuje flexibilní správu aktiv a zároveň usnadňuje obchodní operace s jinými institucemi. ČNB rovněž část svých zlatých zásob půjčuje jiným centrálním bankám za úrok. Tímto způsobem dokáže i ze strategických rezerv generovat dodatečný výnos, aniž by musela prodávat samotné zlato. Tato praxe se v posledních letech rozšířila mezi mnoha centrálními bankami, které hledají způsoby, jak zefektivnit správu svých aktiv v době nízkých výnosů z dluhopisů. Historie zlatých rezerv ČNB Po rozdělení Československa v roce 1993 disponovala ČNB 63,3 tuny zlata. V následujících letech však došlo k výraznému prodeji – v roce 1998 tehdejší bankovní rada rozhodla o odprodeji větší části zlatých rezerv, a zůstalo tak pouze 14 tun. Historické minimum zaznamenala ČNB v roce 2019, kdy její zlaté rezervy činily pouhých 8 tun. Od té doby však dochází k postupnému obratu, který lze označit za nejagresivnější expanzi zlatých rezerv v historii ČNB. Zveřejněná data ukazují rychlé tempo nárůstu – během posledních osmnácti měsíců banka zvýšila své zlaté zásoby o více než 50 tun: DatumMnožství (tuny)Hodnota (mld. Kč)31.3.202435,652,530.6.202441,564,730.9.202446,483,631.12.202451,290,231.3.202556,2116,830.6.202561,9136,930.9.202566,8172,4 Tyto údaje dokládají, že ČNB postupuje podle předem stanoveného plánu a systematicky navyšuje podíl zlata v rámci svých rezerv. Strategický posun v duchu světového trendu Zvyšování zlatých rezerv není jen českým fenoménem. V posledních dvou letech k podobným krokům přistoupily také centrální banky v Polsku, Číně, Indii nebo Turecku, které vnímají zlato jako záruku stability v době geopolitických napětí a měnových otřesů. ČNB tak zapadá do širšího trendu, kdy centrální banky diverzifikují od dolarových aktiv a posilují reálné hmotné rezervy. V prostředí vysoké inflace a oslabené důvěry v dluhopisové trhy představuje zlato atraktivní zajištění proti ztrátě hodnoty měny. Pro Českou národní banku je tento přístup i symbolickou změnou filozofie. Po desetiletích, kdy se držela spíše konzervativní strategie s minimálním podílem zlata, nyní přechází k aktivnímu budování pozice ve fyzickém kovu – podobně, jako to dělají světové ekonomiky s rostoucími ambicemi.