ZdrojČTKDatum zveřejnění článku: 14. 10. 2026Původní článek: ČTKTento článek slouží výhradně k informačním účelům a nepředstavuje individuální investiční doporučení ani investiční poradenství. Představuje redakční zpracování veřejně dostupných informací. Cílem je přiblížit čtenářům podstatné informace srozumitelnou formou při zachování významu původních zdrojů. Meziroční inflace v Česku zrychlila na 2,5 % Pohonné hmoty zdražily o 37,5 %, jádrová inflace dosáhla 3,1 % Česko má osmou nejnižší inflaci ze 42 evropských zemí ČNB může v listopadu zvýšit sazbu ze současných 3,75 % Inflace v České republice během září výrazně zrychlila a vyrovnala nejvyšší letošní hodnotu. Spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 2,5 %, zatímco v srpnu jejich růst dosahoval 1,9 %. Hlavním důvodem bylo prudké zdražení pohonných hmot a zmírnění poklesu cen potravin. Výsledek zároveň překonal prognózu České národní banky (ČNB), což zvyšuje pravděpodobnost dalšího zpřísnění měnové politiky. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se spotřebitelské ceny v meziměsíčním srovnání nezměnily. Meziroční inflace však zrychlila již třetí měsíc po sobě a dostala se na stejnou úroveň jako v dubnu, kdy dosáhla dosavadního letošního maxima. Zářijová inflace byla navíc o 0,3 procentního bodu vyšší, než předpokládala aktuální prognóza ČNB. Právě tento rozdíl může hrát důležitou roli při listopadovém rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb. Pozornost centrální banky se přitom nesoustředí pouze na pohonné hmoty. Jádrová inflace, která lépe zachycuje domácí cenové tlaky, zrychlila na 3,1 %. To naznačuje, že zdražování zůstává patrné také v dalších částech ekonomiky. Přestože Česká republika nadále patří mezi země s relativně nižší inflací v evropském srovnání, aktuální cenový vývoj komplikuje výhled na stabilizaci úrokových sazeb. Bankovní rada tak může již v listopadu zvažovat další zvýšení základní sazby, která nyní dosahuje 3,75 %. Pohonné hmoty zdražily o 37,5 %, služby zůstávají pod tlakem Nejvýraznějším faktorem zářijového zrychlení inflace byly ceny pohonných hmot a maziv. Ty se oproti loňskému září zvýšily o 37,5 %, což představuje mimořádně výrazný cenový nárůst. Vyšší ceny paliv souvisejí především s napětím na světovém energetickém trhu. Pokračující konflikt na Blízkém východě ovlivňuje ceny ropy a současně zvyšuje náklady na její zpracování. ČNB upozornila, že právě vývoj světových cen ropy a rafinačních nákladů je zásadním důvodem, proč se zdražování pohonných hmot tak výrazně promítá do české inflace. Rostoucí ceny benzinu a nafty dopadají přímo na domácnosti, které pravidelně využívají automobilovou dopravu. Zároveň mohou zvyšovat náklady podniků, zejména v dopravě a logistice. Do dalších měsíců však mohou přinést určitou úlevu vládní opatření zaměřená na ceny pohonných hmot. Snížení spotřební daně a cenová regulace by se podle ČNB měly projevit až v říjnových inflačních údajích. Jejich účinek proto zatím není součástí zářijové statistiky. Důležitým faktorem zůstávají také ceny služeb. Zatímco zboží v září meziročně zdražilo v průměru o 1,2 %, služby zaznamenaly růst o 4,6 %. Tento rozdíl ukazuje, že cenové tlaky v sektoru služeb zůstávají podstatně silnější než u samotného zboží. Výrazně rostly zejména některé náklady spojené s bydlením. Nájemné se meziročně zvýšilo o 6 %, což představuje významný výdaj především pro domácnosti žijící v nájemních bytech. Stravovací služby zdražily o 3,8 % a ceny ubytovacích služeb vzrostly dokonce o 7 %. Vyšší ceny se projevily také u alkoholických a tabákových výrobků. Zdražovaly destiláty, víno i pivo, zatímco ceny tabákových výrobků vzrostly o více než 7 %. Naopak u některých potravin pokračovalo výrazné meziroční zlevňování. Vepřové maso bylo proti loňskému září levnější o 15,5 %, polotučné trvanlivé mléko zlevnilo přibližně o pětinu a ceny vajec klesly o 12,6 %. Nejvýraznější pokles zaznamenalo máslo, jehož cena se meziročně snížila o 37,3 %. Přesto byl celkový pokles cen potravin méně výrazný než v srpnu. To znamená, že potraviny sice nadále pomáhaly tlumit inflaci, ale jejich protiinflační účinek postupně slábl. Celková stagnace spotřebitelských cen proti srpnu proto neznamená, že by zdražování v ekonomice ustalo. Některé položky výrazně rostly, zatímco jiné jejich vliv kompenzovaly. Jádrová inflace překročila 3 %, ČNB zvažuje další zvýšení sazeb Pro měnovou politiku představuje důležitý signál především vývoj jádrové inflace. Ta v září meziročně zrychlila o desetinu procentního bodu na 3,1 %, přičemž vyšší dynamiku zaznamenaly ceny zboží i služeb. Jádrová inflace nezahrnuje vybrané položky, jejichž ceny výrazně kolísají, například energie a některé potraviny. Díky tomu poskytuje centrální bance lepší představu o trvalejších cenových tlacích v ekonomice. Zářijový výsledek ukazuje, že inflace není způsobena výhradně vysokými cenami pohonných hmot. Přestože energetický trh představuje nejvýraznější zdroj aktuálního zdražování, cenové tlaky se projevují také v domácí ekonomice, zejména v sektoru služeb. To je důležité především proto, že ČNB může prostřednictvím úrokových sazeb ovlivňovat domácí poptávku a podmínky financování, nikoliv přímo světové ceny ropy. Vyšší úrokové sazby zpravidla zdražují úvěry a podporují opatrnější přístup domácností i podniků k výdajům. Tím mohou postupně omezovat domácí inflační tlaky. Současně však představují vyšší náklady pro dlužníky a mohou tlumit investiční aktivitu. Bankovní rada ČNB naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o 0,25 procentního bodu na 3,75 %. Zářijový vývoj inflace nyní zvyšuje pravděpodobnost, že by mohlo následovat další zvýšení. ČNB totiž původně předpokládala meziroční růst spotřebitelských cen pouze o 2,2 %. Skutečný výsledek tuto hodnotu překonal o tři desetiny procentního bodu. Samotná odchylka od prognózy ještě automaticky neznamená, že centrální banka musí zvýšit sazby. V kombinaci se zrychlením jádrové inflace však představuje argument pro opatrnější měnovou politiku. Guvernér Aleš Michl již v září uvedl, že na příštím zasedání bude bankovní rada rozhodovat mezi ponecháním sazeb na současné úrovni a jejich zvýšením. Další rozhodování tak bude záviset především na tom, zda se cenové tlaky budou rozšiřovat a jak se do inflace promítne případné říjnové zlevnění pohonných hmot v důsledku vládních opatření. Podle tržních očekávání by se meziroční inflace mohla ve zbytku roku přiblížit 3 %. Pokud by se tento scénář naplnil, zvýšil by tlak na centrální banku, aby zabránila dlouhodobějšímu ukotvení inflace nad svým dvouprocentním cílem. Pro domácnosti a podniky bude rozhodování ČNB důležité zejména kvůli cenám úvěrů a dalším podmínkám financování. Případné zvýšení sazeb by mohlo ovlivnit také výnosy korunových finančních instrumentů a atraktivitu domácí měny. Česko má osmou nejnižší inflaci v Evropě, sousední země zdražují rychleji Přestože se domácí inflace v září zvýšila, Česká republika si v evropském srovnání udržela relativně příznivou pozici. Podle srovnání 42 sledovaných evropských zemí mělo Česko osmou nejnižší míru inflace. Oproti srpnu si sice pohoršilo o dvě příčky, nadále však vykazuje pomalejší růst spotřebitelských cen než všechny sousední státy. Na Slovensku dosáhla meziroční inflace 3,1 %, v Německu 3,3 % a v Rakousku 3,6 %. Ještě rychleji rostly ceny v Polsku, kde inflace dosáhla 4 %. Eurozóna jako celek zaznamenala meziroční růst spotřebitelských cen o 3,8 %, což bylo výrazně více než v České republice. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi souvisejí s odlišnou strukturou spotřebitelských výdajů, cenami energií, vývojem služeb i nastavením hospodářské politiky. Samotné evropské srovnání však neznamená, že domácí inflace nepředstavuje riziko. Pro rozhodování ČNB je zásadní především vývoj cen v České republice, nikoliv pouze relativní umístění mezi ostatními evropskými ekonomikami. Z tohoto pohledu je důležité, že inflace zrychlila již třetí měsíc po sobě a zároveň překonala prognózu centrální banky. Další komplikací zůstává rozdíl mezi cenami zboží a služeb. Přestože zboží zdražuje relativně mírným tempem, růst cen služeb dosahuje téměř dvojnásobku celkové inflace. Tento vývoj může zvyšovat tlak na spotřebitelské rozpočty především v oblastech, kde domácnosti nemají jednoduchou možnost své výdaje omezit. Zároveň platí, že prudké zdražení pohonných hmot může mít širší ekonomické důsledky, pokud se postupně promítne také do cen dopravy, distribuce a dalších výrobků či služeb. Příští měsíce proto ukážou, zda jde převážně o dočasné zvýšení inflace způsobené energetickými komoditami, nebo o trvalejší návrat silnějších cenových tlaků. Důležitá budou zejména říjnová data, která poprvé zachytí dopad vládních opatření na ceny pohonných hmot. Pokud by tato opatření vedla k výraznějšímu zpomalení celkové inflace, mohlo by to zmírnit část bezprostředních cenových tlaků. Pro ČNB však zůstane zásadní také vývoj jádrové inflace, která lépe odráží domácí ekonomické podmínky. Zářijová inflace ve výši 2,5 % tak představuje další signál, že cenová stabilita zůstává pro českou ekonomiku aktuální výzvou. Přestože se Česko v evropském srovnání řadí mezi země s nižší inflací, zrychlování cen a vyšší jádrová inflace mohou vést k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Pro listopadové zasedání bankovní rady bude rozhodující, zda nové údaje potvrdí pokračování inflačních tlaků, nebo naznačí jejich postupné zmírňování.