Ceny elektřiny na evropských trzích budou podle skupiny ČEZ (CEZ) v příštím roce dále klesat. Důvodem je především zlevňování plynu, nižší ceny emisních povolenek a celkově lepší dostupnost energetických surovin. Pokles cen má ale zároveň zásadní dopad na hospodaření společnosti, která už letos zaznamenala citelný propad provozního zisku. <!-- DIP popup--> Podle člena představenstva a finančního ředitele Martina Nováka se letos snížil provozní zisk o 10,5 miliardy korun, a příští rok může být dopad ještě výraznější. „Na burzách je už nyní patrné, že cena elektřiny klesá a určitě nedosáhneme na úroveň, kterou máme letos,“ uvedl Novák v rozhovoru pro ČTK. Realizační ceny elektřiny prudce klesají Zatímco letos se průměrné realizační ceny elektřiny pohybují okolo 120 eur za megawatthodinu (MWh), pro příští rok už ČEZ očekává pouze 94 eur za MWh. Jde tedy o pokles přibližně o 22 %, který výrazně ovlivní příjmy firmy. V současnosti má společnost za tyto ceny prodáno 79 % plánované výroby na příští rok. Výhled přitom ukazuje, že trend poklesu bude pokračovat i v dalších letech: 2027: přibližně 83 eur za MWh, 2028: kolem 76 eur za MWh. Podle Nováka se tyto změny už začínají promítat i do účtů pro zákazníky. ČEZ nedávno oznámil zlevnění pro 1,6 milionu domácností se smlouvami na dobu neurčitou – od ledna 2026 sníží cenu elektřiny o 240 Kč za MWh a plynu o 70 Kč za MWh. Tento krok následují i další dodavatelé, takže zákazníci mohou v příštím roce očekávat plošnější zlevnění energií. Pokles zisků, ale silná investiční aktivita I přes tlak na výnosy zůstává ČEZ extrémně aktivní v investicích. Společnost plánuje do roku 2030 investovat přes 426 miliard korun, tedy téměř trojnásobek oproti minulým letům. Podle Martina Nováka jde o „největší investiční program v moderní historii firmy“. Roční výdaje se mají v nejbližších letech pohybovat kolem 100 miliard korun, zatímco dříve to bylo přibližně 30 miliard. Největší část investic směřuje do rozvoje distribuční soustavy, která musí zvládnout připojení nových obnovitelných zdrojů a zvládnout vyšší zátěž v důsledku elektrifikace průmyslu i domácností. Do roku 2030 půjde na tuto oblast 143 miliard korun, z toho 23,4 miliardy v příštím roce, což je o 1,1 miliardy více než letos. Další velkou položkou je modernizace jaderných elektráren, především v Dukovanech a Temelíně, kde ČEZ plánuje prodloužit životnost bloků o desítky let. „Jde o investici, která se nám mnohonásobně vrátí – je to asi nejlepší investice, kterou můžeme udělat,“ zdůraznil Novák. Transformace portfolia: od uhlí k bezemisní energetice Transformace energetiky v Česku postupuje a ČEZ v ní hraje klíčovou roli. Firma urychluje odstavování uhelných elektráren a přestavuje teplárny na plynový provoz. Zároveň expanduje v oblasti obnovitelných zdrojů, ESCO služeb a zahraničních akvizic. Skupina se zaměřuje také na růst v Německu, Itálii a v zemích Beneluxu, kde vidí prostor pro expanzi v oblasti energetických úspor a decentrální výroby energie. Podle předsedy představenstva a generálního ředitele Daniela Beneše jsou investice do bezemisních zdrojů prioritou: „Daří se nám naplňovat strategii rozvoje bezemisních zdrojů, posilujeme pozici v distribuci a rozšiřujeme aktivity v oblasti plynu.“ Po loňské akvizici distributora GasNet letos ČEZ dokončuje koupi společnosti Gas Distribution, čímž s výjimkou Prahy pokrývá distribuci plynu v celé České republice. Finanční výsledky potvrzují stabilitu, ale i tlak na marže Za tři čtvrtletí roku 2025 dosáhla skupina ČEZ čistého zisku 21,5 miliardy korun, což představuje pokles o 6,5 % oproti loňsku. Provozní zisk (EBITDA) však mírně vzrostl o 3 % na 103,2 miliardy korun. Celkové provozní výnosy klesly o 2 % na 240,4 miliardy korun, přičemž pozitivně se do výsledků promítlo začlenění GasNetu a růst výnosů z distribuce a prodeje elektřiny. Naopak negativně působily nižší realizační ceny elektřiny a nižší zisk z obchodování s komoditami. ČEZ také potvrdil očekávání celoročního provozního zisku 132–137 miliard korun a očištěného čistého zisku 26–28 miliard korun. Letos firma investovala 38,7 miliardy korun, o 11 % více než loni. Největší nárůst investic směřoval do výroby a modernizace jaderných bloků. Výroba jaderných elektráren by měla letos vzrůst o dvě terawatthodiny (TWh) na 32 TWh. Spotřeba elektřiny na území společnosti ČEZ Distribuce meziročně vzrostla o 1 % na 24,9 TWh, zatímco spotřeba plynu na území GasNet stoupla o 9 % na 42,2 TWh. Stabilní základ, nejistý výhled Přestože pokles cen elektřiny bude pro ČEZ představovat výrazný tlak na ziskovost, firma vstupuje do další fáze energetické transformace se silnou kapitálovou pozicí a podporou státu, který vlastní přibližně 70 % akcií. Dlouhodobý výhled společnosti zůstává pozitivní – díky masivním investicím do infrastruktury, obnovitelných zdrojů a modernizace jaderných kapacit má ČEZ potenciál udržet si pozici největšího a finančně nejstabilnějšího energetického hráče ve střední Evropě.