Začátek nového roku přinese řadu významných daňových a odvodových změn, které se dotknou živnostníků, zaměstnanců i firem. Největší pozornost přitahuje plánované zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které má vstoupit v platnost od ledna 2026. Vláda Andreje Babiše (ANO) však současně avizuje snahu toto opatření zrušit, a to se zpětným účinkem. Pokud by se tak skutečně stalo, živnostníci by mohli požádat o vrácení již zaplacených částek. Vedle odvodů OSVČ ale změny zasáhnou i oblast investic, zaměstnaneckých benefitů, pracovních dohod či účetnictví firem. Nový rok tak bude z hlediska daňových pravidel poměrně zásadní a vyžádá si zvýšenou pozornost jak podnikatelů, tak zaměstnavatelů. <!-- DIP popup--> Vyšší odvody OSVČ a nejistota kolem jejich zrušení Základním bodem změn je navýšení vyměřovacího základu pro sociální pojištění OSVČ. Ten má vzrůst z dosavadních 35 % na 40 % průměrné mzdy. Praktickým dopadem bude zejména zvýšení minimálních záloh. Živnostníci, kteří platí minimální odvody, budou od ledna 2026 hradit na sociálním a zdravotním pojištění dohromady o 1124 korun měsíčně více než dosud. Zdroj: Shutterstock Současně se toto navýšení promítne i do paušální daně v prvním pásmu, která vzroste o 1268 korun na celkových 9984 korun měsíčně. Právě paušální režim byl v minulých letech pro řadu drobných podnikatelů atraktivní díky jednoduchosti a relativně nízkému zatížení. Podle daňových poradců se však jeho výhodnost posouvá. Nově se paušální daň vyplatí zejména živnostníkům s ročními příjmy přibližně do 700 tisíc korun. Nad touto hranicí může být ekonomicky výhodnější návrat ke klasickému zdanění. Situaci dále komplikuje politická rovina. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již oznámila, že vládní koalice chce v lednu navýšení odvodů zrušit. Pokud by k tomu skutečně došlo, existuje možnost zpětného vrácení přeplatků, které OSVČ v prvních měsících roku uhradí. Do té doby však budou živnostníci nuceni odvody platit v nové, vyšší výši, což vytváří značnou nejistotu v jejich finančním plánování. Paušální daň, dohody a změny v zaměstnaneckých odvodech Vedle OSVČ se změny dotknou i dalších forem výdělečné činnosti. Limit pro odvody u dohod o provedení práce (DPP) se v roce 2026 zvýší. Nově se nebude platit sociální ani zdravotní pojištění, pokud hrubá měsíční odměna nepřesáhne 11 999 korun. Oproti letošku jde o navýšení hranice o 500 korun, což může částečně zvýšit atraktivitu tohoto typu pracovního vztahu. Významnou novinkou je také zavedení povinného příspěvku zaměstnavatelů na penzijní spoření u pracovníků v rizikových profesích. Zaměstnavatelé budou muset odvádět čtyři procenta z vyměřovacího základu na doplňkové penzijní spoření těchto zaměstnanců. Opatření cílí především na profese, u nichž je častý odchod do předčasného důchodu. Povinné spoření by jim mělo v budoucnu umožnit využít předdůchod, který je finančně výhodnější než předčasný důchod z veřejného systému. Investice, účetnictví a změny pro firmy Nový rok přináší i zásadní změnu v oblasti investic. Ruší se totiž roční limit 40 milionů korun pro daňové osvobození příjmů z prodeje akcií a podílů ve firmách, pokud jsou splněny časové testy. U akcií je to držba alespoň tři roky, u podílů ve firmách pět let. Při splnění těchto podmínek bude celý zisk z prodeje osvobozen od daně bez ohledu na jeho výši. Tento krok výrazně mění daňové plánování investorů, zejména u větších transakcí. Limit 40 milionů korun však zůstává zachován u kryptoaktiv, která se i nadále řídí odlišnými pravidly. Firmy se zároveň dočkají úlev v oblasti účetnictví. Novela zákona o účetnictví ruší povinnost auditu pro malé podniky do 50 zaměstnanců s ročním obratem do 240 milionů korun. Stejně tak malé skupiny účetních jednotek nebudou muset sestavovat konsolidované účetní závěrky. Přesto se očekává, že řada firem bude audit využívat dobrovolně, zejména kvůli vyšší důvěryhodnosti vůči bankám, investorům či obchodním partnerům. Zdroj: Shutterstock Spotřební daně a širší dopady změn Součástí změn, které vstoupí v platnost v novém roce, je také zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků a alkoholu. U cigaret a doutníků vzroste spotřební daň o pět procent, u zahřívaného tabáku dokonce o 15 procent. Vyšší zdanění se dotkne i náplní do elektronických cigaret, nikotinových sáčků a lihu, kde se sazba rovněž zvýší o pět procent. Celkově tak nový rok přináší kombinaci vyššího zatížení některých skupin a současně úlev či zjednodušení jinde. Pro živnostníky bude klíčové, zda vláda skutečně splní svůj slib a navýšení odvodů zruší. Do té doby však musejí počítat s vyššími náklady a pečlivě zvažovat, zda se jim nadále vyplatí paušální režim, nebo zda není vhodné upravit svou daňovou strategii.