Podle nejnovější analýzy výzkumného institutu Deutsche Bank vstupuje umělá inteligence do nejnáročnější fáze svého dosavadního vývoje. Deutsche Bank varuje před koncem euforie kolem umělé inteligence Trhy začínají vyžadovat konkrétní výnosy místo slibů Sektor AI čelí deziluzi, infrastrukturním omezením i rostoucí nedůvěře Rok 2026 může být pro řadu AI společností rozhodující Technologie, která v posledních letech dominovala investičním příběhům a přitahovala obrovské objemy kapitálu, se nyní dostává pod stále přísnější dohled trhu. Investoři podle banky začínají být méně ochotni spoléhat se na sliby o budoucím potenciálu a stále více vyžadují konkrétní, měřitelné finanční výsledky. Wall Street sází na to, že rok 2026 bude pro sektor umělé inteligence zlomový. Po období euforie přichází fáze střízlivění, kdy se přehodnocuje nejen skutečná přidaná hodnota AI, ale i ocenění společností, které se s touto technologií úzce spojují. Tento posun se již začal projevovat na akciových trzích, zejména u softwarových společností, jejichž byznys modely mohou být umělou inteligencí narušeny nebo dokonce ohroženy. Napětí na trzích zesílilo i v důsledku geopolitických událostí. Při nedávném globálním výprodeji, který následoval po zostření rétoriky amerického prezidenta Donald Trump ohledně Grónska, patřily technologické a AI akcie k nejvíce zasaženým. Technologický sektor indexu S&P 500 klesl o více než dvě procenta a výrazné ztráty zaznamenaly i nejznámější společnosti spojené s umělou inteligencí. Akcie společnosti Nvidia (NVDA) odepsaly téměř čtyři procenta, mateřská společnost Googlu Alphabet (GOOGL) oslabila o dvě procenta a Broadcom (AVGO) ztratila téměř pět procent. Podle úterní zprávy, jejímž spoluautorem je analytik Adrian Cox z Deutsche Bank Research Institute, se sektor AI letos střetne se třemi zásadními výzvami, které shrnuje do pojmů deziluze, dislokace a nedůvěra. Tyto faktory mají podle banky potenciál zásadně změnit způsob, jakým investoři i firmy k umělé inteligenci přistupují. První fází má být deziluze. Přestože se využití umělé inteligence rychle rozšířilo, její přínosy jsou zatím nejvíce patrné u technologických lídrů a zkušených early adopters. Manažeři tradičních společností však podle Coxe stále častěji narážejí na to, že očekávaný prudký nárůst příjmů se nedostavuje. Diskuse o nasazení pokročilých agentních modelů AI často podceňují složitost jejich integrace do reálných firemních procesů a každodenního provozu. Cox upozorňuje, že generativní AI má bezpochyby transformační potenciál, avšak jeho plné projevení bude trvat déle, než trhy původně očekávaly. Jak se pilotní projekty přesouvají do ostrého provozu, podniky narážejí na omezení v oblasti přesnosti, spolehlivosti v nepředvídatelných situacích a ekonomické efektivity. V mnoha případech zatím není jisté, zda dokáže AI nahradit lidskou práci levněji a efektivněji. Druhým tématem je rostoucí dislokace v celém ekosystému umělé inteligence. Podle Deutsche Bank se prohlubuje propast mezi poptávkou po výpočetním výkonu a reálnou kapacitou infrastruktury. Problémy v dodávkách čipů, omezení energetických sítí a nedostatek kvalifikovaných odborníků začínají brzdit další expanzi. Tyto problémy mohou výrazně zvýšit náklady a zpomalit návratnost investic, což je pro kapitálové trhy klíčový faktor. Zvlášť složitou situaci mohou podle analytika zažívat soukromé společnosti zaměřené na vývoj AI modelů. Mezi ně patří například OpenAI, Anthropic nebo xAI. Tyto subjekty čelí silné konkurenci ze strany technologických gigantů, kteří disponují vlastními datovými centry, kapitálem i distribučními kanály. Podle Coxe by největší tlak mohla pocítit právě OpenAI, zejména poté, co společnost Apple zvolila pro své AI funkce konkurenční model Gemini od Googlu. Analytik upozorňuje, že letošní rok může být pro samostatné výrobce AI modelů rozhodující. OpenAI je podle něj obzvlášť zranitelná, protože dosud nenašla stabilní obchodní model, který by pokryl její rychle rostoucí náklady. Výdaje společnosti dosáhly loni zhruba devíti miliard dolarů a letos by se mohly přiblížit až k sedmnácti miliardám dolarů. Ve srovnání s konkurenty, kteří financují vývoj AI z vlastních ziskových aktivit, se její konkurenční výhoda jeví jako omezená. Třetím a možná nejcitlivějším tématem je rostoucí nedůvěra vůči umělé inteligenci. Podle Deutsche Bank se bude letos stále více prosazovat debata o nahrazování pracovních míst, soudní spory o autorská práva a ochranu soukromí, ale také o dopadech masivních investic do datových center na spotřebu energie a vody. Do popředí se dostává i geopolitický rozměr, protože AI se stává strategickým nástrojem soupeření mezi velmocemi, zejména mezi Spojenými státy a Čínou. Cox uzavírá, že obavy spojené s umělou inteligencí se letos změní z tlumeného šumu v hlasitou debatu, která ovlivní nejen investiční rozhodování, ale i regulaci a veřejné vnímání celé technologie. Pro investory to znamená, že éra bezpodmínečné víry v rychlé zisky z AI je u konce a nastává období, kdy bude rozhodovat schopnost společností proměnit technologický pokrok ve skutečnou ekonomickou hodnotu.