Když Mark Zuckerberg v říjnu 2021 oznámil přejmenování Facebooku na Meta, prezentoval tento krok jako zásadní milník v dalším vývoji společnosti. Meta (META) přecenila tempo technologického vývoje a nastavila očekávání metaverse výrazně nad reálné možnosti trhu Slabší uživatelský zájem, technická omezení a klesající prodeje VR headsetů podkopaly původní vizi virtuálních světů Společnost omezuje investice do metaverse a přesouvá zdroje směrem k chytrým brýlím a nositelným zařízením Metaverse nezmizelo, ale spíše se mění v dlouhodobý trend postupné konvergence více technologií Meta (META) se podle tehdejších slov měla posunout od tradičních 2D obrazovek k plně imerzivním zážitkům, založeným na rozšířené a virtuální realitě. Metaverse bylo popsáno jako další evoluce sociálních technologií – propojený digitální svět, ve kterém budou lidé pracovat, komunikovat i se bavit prostřednictvím 3D avatarů. O pět let později je však zřejmé, že tato vize se nenaplnila v podobě, jakou Meta slibovala. Společnost do vývoje metaverse investovala miliardy dolarů, přesto nyní přistupuje k výraznému omezení aktivit v této oblasti. Nejnovější propouštění v divizi Reality Labs a uzavření několika herních studií zaměřených na virtuální realitu potvrzují, že Meta od původně ambiciózního směru ustupuje. Otázkou tak zůstává, kde se původní vize zadrhla a co si z tohoto vývoje mohou odnést investoři. Přehnaná očekávání a realita technologického vývoje Jedním z hlavních problémů strategie Mety byla příliš vysoká očekávání, která vedení společnosti samo nastavilo. Zuckerberg při představení metaverse ukázal efektní video připomínající sci-fi svět, v němž se uživatelé přirozeně pohybují v digitálním prostoru, setkávají se s přáteli a pracují ve virtuálních kancelářích. Už tehdy ale zaznívalo, že k naplnění této vize bude zapotřebí řada technologických průlomů, které ještě neexistují. Jak upozornil analytik IDC Ramon Llamas, Meta sama přiznávala, že metaverse závisí na inovacích, jež se teprve musí uskutečnit. Problém nastal ve chvíli, kdy se očekávání spotřebitelů dostala výrazně před realitu. Místo plynulých 3D světů přišla platforma Meta Horizon, která si mezi uživateli nenašla silnou odezvu. Kritiku si vysloužila nejen slabší grafika, ale i technické kompromisy, jako byli často zesměšňovaní avataři bez nohou. K tomu se přidaly i hardwarové limity. Headsety pro virtuální realitu zůstávají relativně objemné a nepohodlné při delším používání, což výrazně omezuje jejich masové rozšíření. Tento problém není specifický pouze pro Metu – s podobnými překážkami se potýkají i konkurenti. Slábnoucí zájem spotřebitelů a celý trh VR Slábnoucí pozice metaverse není pouze interním problémem Mety, ale odrazem širšího vývoje trhu. Podle dat Counterpoint Research klesly globální dodávky VR headsetů v první polovině roku 2025 meziročně o 14 %. To naznačuje, že spotřebitelé zatím nejsou připraveni přijmout virtuální realitu jako běžnou součást každodenního života. Ani prémiová zařízení nedokázala tento trend zvrátit. Například headset Vision Pro od Apple (AAPL) se navzdory vysokým očekáváním nestal masovým produktem. Podobně i Samsung otevřeně přiznal, že jeho headset Galaxy VR slouží spíše jako přechodný krok k budoucím chytrým brýlím než jako samostatná platforma. Pro Metu to znamenalo nutnost přehodnotit priority. Investice do metaverse se ukázaly jako dlouhodobé a kapitálově náročné, zatímco návratnost zůstávala nejistá. Propouštění v Reality Labs a pozastavení spolupráce na VR headsetech třetích stran od ASUS a Lenovo tak lze vnímat jako snahu o zvýšení finanční disciplíny a omezení ztrát. Obrat směrem k chytrým brýlím a umělé inteligenci Namísto plnohodnotného metaverse se Meta nyní soustředí na chytré brýle a nositelná zařízení. Produkty jako Ray-Ban Meta a Ray-Ban Meta Display představují pragmatičtější přístup k rozšířené realitě. Nevyžadují masivní změnu chování uživatelů a navazují na již existující návyky, což zvyšuje jejich šanci na širší adopci. Z pohledu strategie jde o významný posun. Meta sází na to, že chytré brýle se mohou stát další klíčovou výpočetní platformou po smartphonech. Pokud by se tento scénář naplnil, společnost by získala větší kontrolu nad vlastním ekosystémem a nemusela by se v takové míře podřizovat pravidlům obchodů s aplikacemi, které dnes určují Google (GOOG) a Apple. Zároveň je však třeba počítat s tvrdou konkurencí. Apple, Google, Samsung i další technologické firmy pracují na vlastních řešeních chytrých brýlí a rozšířené reality. Výhoda Mety spočívá v tom, že díky investicím do metaverse získala technologické know-how, které nyní může využít v realističtějších projektech. Metaverse jako dlouhodobý trend, nikoli uzavřená kapitola Přestože se Meta od původní vize metaverse viditelně odklání, nelze tvrdit, že by samotný koncept definitivně skončil. Analytik společnosti Gartner Tuong Nguyen upozorňuje, že metaverse není jedním konkrétním produktem, ale spíše konvergencí více technologií – od virtuální a rozšířené reality přes digitální displeje až po chytré brýle. Z tohoto pohledu lze současný vývoj chápat spíše jako přechodnou fázi, během níž se trh snaží najít udržitelnější formu využití těchto technologií. Meta sehrála v tomto procesu významnou roli, i když za cenu vysokých investic a zklamaných očekávání. Pro investory je klíčové pochopit, že neúspěch metaverse v původně zamýšlené podobě neznamená konec inovací v oblasti imerzivních technologií. Spíše ukazuje, že cesta k jejich masovému přijetí bude delší a postupnější, než jak naznačovaly původní prezentace. Meta se nyní snaží tuto realitu reflektovat a přizpůsobit svou strategii – s menšími sliby, ale s větším důrazem na praktické využití a finanční udržitelnost.