Mezinárodní měnový fond očekává, že globální ekonomika si v roce 2026 udrží relativně stabilní tempo růstu, a to navzdory přetrvávajícím obchodním nejistotám a geopolitickým rizikům. Podle nejnovější aktualizace výhledu světové ekonomiky hraje klíčovou roli zejména pokračující boom investic do umělé inteligence, který pomáhá vyvažovat negativní dopady cel a narušení mezinárodního obchodu. MMF tak opět mírně zlepšil svůj odhad globálního hospodářského výkonu. Fond nyní předpokládá, že globální hrubý domácí produkt v roce 2026 poroste tempem 3,3 %, což představuje zvýšení o 0,2 procentního bodu oproti říjnové prognóze. Stejný růst ve výši 3,3 % očekává MMF i pro rok 2025, což je rovněž lepší výsledek, než s jakým počítal na podzim. Pro rok 2027 zůstává odhad beze změny na úrovni 3,2 %, což naznačuje spíše stabilní, než zrychlující globální expanzi. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas uvedl, že globální růst se ukazuje jako překvapivě odolný. Podle něj se světová ekonomika postupně vyrovnává s otřesy, které přinesla obchodní a celní opatření z roku 2025. Firmy i celé ekonomiky se dokázaly přizpůsobit novým podmínkám, přesměrovat dodavatelské řetězce a najít nové odbytiště. Výsledkem je výkon, který překonává očekávání z doby před znovuzvolením prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období. MMF ve svých nových projekcích vychází z předpokladu, že efektivní celní sazba Spojených států dosáhne přibližně 18,5 %. To je výrazně méně než téměř 25 %, s nimiž fond počítal ještě v dubnu 2025. Ke zmírnění přispěly jednak nové obchodní dohody, jednak skutečnost, že Čína i další země dokázaly část vývozu přesunout na jiné trhy mimo USA. Tím se snížil přímý negativní dopad amerických cel na globální obchodní toky. Spojené státy by podle MMF měly v roce 2026 růst tempem 2,4 %, což je o 0,3 procentního bodu více než v říjnovém odhadu. Významnou roli zde hrají masivní investice do infrastruktury umělé inteligence, včetně výstavby datových center, rozvoje energetických kapacit a výroby výkonných čipů. Tyto investice podporují nejen krátkodobou poptávku, ale také očekávání dlouhodobého růstu produktivity. Na rok 2027 však fond prognózu růstu USA mírně snížil na 2,0 %, což naznačuje určité zpomalení po odeznění investičního impulsu. Pozitivní vliv technologických investic se neomezuje pouze na Spojené státy. MMF zlepšil výhled například pro Španělsko, kde očekává růst HDP v roce 2026 na úrovni 2,3 %, a to díky silné investiční aktivitě a technologickému rozvoji. Ve Spojeném království fond ponechal prognózu růstu beze změny na 1,3 %, přičemž i zde hrají technologie důležitou roli při udržení ekonomické aktivity. Boom umělé inteligence však podle MMF nepředstavuje pouze pozitivní scénář. Gourinchas upozornil, že příliš rychlý růst investic do AI může v krátkém horizontu zvyšovat inflační tlaky, zejména prostřednictvím vyšší poptávky po energii, pracovních silách a kapitálu. Zároveň varoval, že pokud se nenaplní vysoká očekávání ohledně růstu produktivity a ziskovosti, může dojít ke korekci přehřátých ocenění na finančních trzích, což by oslabilo investiční aktivitu i spotřebitelskou poptávku. MMF proto řadí umělou inteligenci mezi rizika s tendencí směrem dolů, spolu s možným obnovením geopolitického napětí a narušením dodavatelských řetězců. Dalším zdrojem nejistoty je očekávané rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ohledně rozsáhlých celních opatření. Pokud by prezident Trump po případném nepříznivém verdiktu zavedl nová cla na základě jiných obchodních zákonů, znamenalo by to další zátěž pro globální obchodní prostředí. Z dlouhodobějšího pohledu však MMF považuje umělou inteligenci za výrazně pozitivní faktor. Pokud se investice promění v široké přijetí technologií a skutečný růst produktivity, může globální ekonomický růst v roce 2026 vzrůst až o 0,3 procentního bodu. Ve střednědobém horizontu by pak AI mohla každoročně přispívat k růstu o 0,1 až 0,8 procentního bodu, v závislosti na rychlosti adopce a připravenosti jednotlivých ekonomik. Regionální výhled zůstává smíšený. Čína by měla v roce 2026 růst tempem 4,5 %, což je sice méně než silných 5,0 % v roce 2025, ale stále o něco více, než MMF očekával na podzim. Eurozóna by měla dosáhnout růstu 1,3 %, podpořeného vyššími veřejnými výdaji v Německu a dobrým výkonem Španělska a Irska. Japonsko těží z fiskálních stimulů nové vlády, zatímco Brazílie čelí zpomalení kvůli přísnější měnové politice. Inflace by podle MMF měla globálně dále klesat, z 4,1 % v roce 2025 na 3,8 % v roce 2026 a 3,4 % v roce 2027. To vytváří prostor pro uvolněnější měnovou politiku, která by mohla podpořit růst v prostředí, kde se ekonomiky snaží vyvážit technologický optimismus s přetrvávajícími riziky.