Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa přistoupila k mimořádnému kroku, který nemá v moderní historii amerického kapitálového trhu obdoby. Trump blokuje dividendy a odkupy akcií, dokud obranné firmy nezrychlí výrobu Nová pravidla vážou finanční odměny na včasné dodávky zbrojních systémů Politický zásah vyvolal okamžitý výprodej akcií obranného sektoru Cílem je přesunout kapitál od akcionářů k reálné výrobní kapacitě Prezident oznámil, že pozastaví vyplácení dividend a zpětné odkupy akcií u obranných dodavatelů, dokud se výrazně nezrychlí výroba zbraní a vojenského vybavení. Tento zásah do zavedených finančních praktik okamžitě otřásl akciemi celého sektoru a signalizuje zásadní změnu vztahu mezi státem a americkým vojensko-průmyslovým komplexem. Rozhodnutí přichází v době, kdy Bílý dům i Pentagon dlouhodobě kritizují obranný průmysl za vysoké náklady, zpoždění projektů a pomalé tempo výroby. Trumpova administrativa dává jasně najevo, že v prostředí zvýšených bezpečnostních požadavků považuje dosavadní priority velkých dodavatelů za neudržitelné.a Prezident ve svém výkonném nařízení uvedl, že po letech „nesprávně nastavených priorit“ byli tradiční obranní dodavatelé motivováni upřednostňovat výnosy investorů před potřebami armády. Tato formulace představuje přímou kritiku modelu, na kterém obranný sektor po dekády fungoval – stabilní vládní zakázky kombinované s pravidelnými dividendami a masivními odkupy akcií. Trhy reagovaly prakticky okamžitě. Akcie společnosti RTX (RTX) , která zahrnuje divizi Raytheon, po Trumpových výrocích klesly přibližně o dvě procenta, než se po uzavření burzy částečně zotavily. Ještě výraznější propady zaznamenaly další klíčové firmy sektoru. Akcie Lockheed Martin (LMT) během odpoledního obchodování v New Yorku oslabily o 4,8 %, Northrop Grumman (NOC) ztratila 5,5 % a General Dynamics (GD) odepsala 3,6 %. Propad přišel poté, co se akcie obranných firem krátce vezly na vlně optimismu spojeného s využitím amerického vojenského vybavení při operaci, která vedla k zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky. Trumpovy výroky však tyto zisky rychle smazaly a investoři si znovu uvědomili politické riziko, které sektor nyní nese. Raytheon v centru pozornosti administrativy V jednom ze svých příspěvků na sociální síti Truth Social Trump uvedl, že jej „ministerstvo války“ informovalo o tom, že Raytheon nejméně reaguje na potřeby ministerstva. Raytheon, klíčová součást skupiny RTX, patří mezi nejvýznamnější dodavatele americké armády. Vyrábí mimo jiné protiraketový systém Patriot, který byl intenzivně využíván na Ukrajině, a střely Tomahawk dodávané armádám po celém světě. Přestože se mluvčí RTX k prezidentovým výrokům bezprostředně nevyjádřil, samotné zmínění konkrétní společnosti na nejvyšší politické úrovni bylo pro trh jasným signálem, že administrativa je připravena jít do detailu a veřejně jmenovat firmy, které považuje za problémové. Výkonný příkaz mění pravidla hry Trumpův výkonný příkaz stanoví, že obranní dodavatelé nesmějí vyplácet dividendy ani provádět zpětné odkupy akcií, dokud neprokážou schopnost dodávat špičkové produkty včas a v rámci rozpočtu. Jde o přímé propojení finanční politiky firem s jejich provozním výkonem, což je v americkém obranném sektoru zcela výjimečné. Nařízení ukládá šéfovi Pentagonu Petu Hegsethovi, aby do 30 dnů identifikoval společnosti, které nesplňují požadované standardy a současně se věnují zpětným odkupům akcií. Tyto firmy budou mít následně 15 dnů na předložení nápravného plánu. Pokud Pentagon plán vyhodnotí jako nedostatečný, vláda si vyhrazuje právo přijmout donucovací opatření k zajištění nápravy. Do dvou měsíců má Pentagon zajistit, aby všechny budoucí obranné kontrakty obsahovaly ustanovení zakazující zpětné odkupy akcií v případě neplnění smluvních závazků. Zároveň mají být odměny vrcholových manažerů navázány nikoli na krátkodobé finanční ukazatele, jako je zisk na akcii, ale na včasné dodávky, zvýšení produkce a zlepšení provozu. Výkonný příkaz rovněž vyzývá Komisi pro cenné papíry a burzu USA, aby zvážila vydání odpovídajících regulačních pravidel. Kritika platů managementu a strukturální problémy sektoru Prezident se ostře vymezil i proti odměňování vrcholových manažerů v obranném průmyslu, které označil za „přemrštěné a neopodstatněné“. Podle něj by měly být omezeny na pět milionů dolarů ročně, což je výrazně méně než současná praxe, kdy generální ředitelé velkých obranných firem běžně inkasují více než 20 milionů dolarů ročně v hotovosti a akciových grantech. Nařízení sice detailně nepopisuje mechanismus omezení, ale dává Pentagonu pravomoc zmrazit základní platy v případě neuspokojivých výsledků. Trump zároveň zdůraznil nutnost budování nových a moderních výrobních závodů, které mají zajistit jak údržbu stávající techniky, tak výrobu nejnovějších zbraňových systémů. Tento apel přichází na pozadí dlouhodobých problémů velkých programů. Například stíhací letoun F-35 od Lockheed Martin patří mezi nejdražší obranné projekty a potýká se s rostoucími náklady i zpožděními. Podobně program mezikontinentálních balistických raket Sentinel v hodnotě 140 miliard dolarů, řízený Northrop Grumman, má být podle americké armády opožděn o několik let a překročit rozpočet o 81 %. Právě tato kombinace zpoždění, překročených rozpočtů a vysokých výnosů pro akcionáře je jádrem Trumpovy kritiky. Největší obranné společnosti, včetně Boeingu (BA) , na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly. Je však zřejmé, že nový přístup administrativy může zásadně přepsat vztahy mezi státem, investory a managementy firem, které tvoří páteř americké obranné infrastruktury.