Rozhodnutí amerického federálního soudu, které ve středu zablokovalo většinu celních opatření Donalda Trumpa, znamená výrazný zlom v dosavadní obchodní politice USA. I přes tuto porážku však Trumpova administrativa nadále disponuje možnostmi, jak ovlivňovat zahraniční obchod – zejména prostřednictvím cel zaměřených na konkrétní odvětví, jež zůstávají v platnosti a mohou se dále rozšiřovat. Bezprostředním dopadem rozhodnutí Mezinárodního obchodního soudu je snížení průměrné efektivní celní sazby v USA. Podle Budget Lab na Yaleově univerzitě klesne tato sazba zhruba z 18 % na přibližně 7 %. Tento vývoj trhy zpočátku přivítaly pozitivně – hlavní americké akciové indexy otevřely ve čtvrtek výše. Stratégové z ING však varují před přílišným optimismem. Upozorňují, že nadšení může být krátkodobé, protože cla zaměřená na konkrétní sektory zůstávají nedotčena a jejich rozšíření je naopak velmi pravděpodobné. Například již existující 25% clo na dovoz oceli, hliníku, automobilů a některých jejich součástek zůstává beze změny. Tato opatření byla zavedena na základě tzv. paragrafu 232 zákona o rozšiřování obchodu z roku 1962, který se odvolává na národní bezpečnost. Jelikož se jedná o jiný právní rámec než v případě blokovaných cel, soudní rozhodnutí se na tato opatření nevztahuje. Další odvětví pod tlakem šetření a hrozby cel Trumpova administrativa navíc již několik týdnů vede šetření, která by mohla vést k dalším odvětvovým clům na základě § 232, případně § 301 zákona o obchodu z roku 1974, který se zaměřuje na nekalé obchodní praktiky. Mezi potenciálně zasažená odvětví patří farmaceutika, polovodiče, stavba lodí, těžká nákladní vozidla, měď, kritické minerály, mořské plody, jeřáby, dřevo a letecký průmysl. Zvláštní pozornost přitahují výrobci polovodičů a s nimi spojená elektronika. Prezident Trump nedávno varoval, že výrobci jako Apple (AAPL) a Samsung by mohli čelit novému 25% clu na dovoz smartphonů a souvisejících zařízení. Tato hrozba je spojena s úsilím o uvalení cel podle článku 232 právě na polovodiče a jejich komponenty. Přestože byly v dubnu některé elektronické produkty dočasně vyňaty z nedávno oznámených cel, úředníci upozorňují, že výjimky budou zřejmě jen přechodné. Situace s hlavními obchodními partnery zůstává napjatá Rozhodnutí soudu se dotklo nejen Číny, ale i dalších významných partnerů, jako jsou Kanada, Mexiko a Evropská unie. V případě Číny bylo zablokováno clo, které dříve dosahovalo až 145 % a později bylo sníženo na 30 % v rámci probíhajících obchodních jednání. I zde však Trumpova administrativa podala odvolání. Obdobná situace nastala u Kanady a Mexika, kde soud zrušil clo ve výši 25 % s výjimkami pro zboží spadající pod dohodu USMCA. Navíc byla dříve zavedena 10% cla na potaš (běžné hnojivo) a kanadské energetické produkty. Vztahy s EU zůstávají napjaté. Trump před nedávnem pohrozil 50% clem od 1. června, ale později dal Evropské unii čas na vyjednávání do 9. července. Rozhodnutí soudu však dočasně tato cla zablokovalo. Ve stejném duchu se vyvíjí i dialog s Velkou Británií, se kterou byla uzavřena dohoda o zachování 10% cla s výjimkami pro britské automobily, ocel a hliník. I zde ale hrozí obnovení cel v případě neúspěchu odvolacího řízení. Obchodní politika zůstává v pohybu Z vývoje posledních dní je patrné, že Trumpova obchodní politika zůstává dynamická a že se zaměřuje stále více na sektorově cílené zásahy, které se opírají o právně stabilnější nástroje než dříve. I přes soudní zásah tedy Bílý dům zůstává aktivní, a i když se momentálně celní sazby dočasně snížily, obchodní prostředí se může opět rychle změnit. Stratégové i investoři proto musí zůstat obezřetní. Vzhledem k probíhajícím šetřením a politickému tlaku nelze vyloučit další rozšíření cel na vybrané produkty nebo průmyslová odvětví. Zejména firmy působící v oblastech jako čipový průmysl, zdravotnictví nebo doprava se tak mohou v následujících týdnech ocitnout v centru obchodních střetů, které mohou výrazně ovlivnit jejich výrobní a dodavatelské řetězce.