Éra dominance samotných dat končí a technologičtí giganti nyní svádějí boj o nejcennější komoditu věku umělé inteligence – elektřinu. Podle výzkumu Goldman Sachs by globální poptávka datových center po energii mohla do konce desetiletí vzrůst o 165 % ve srovnání s úrovní z roku 2023. Získat nové zdroje je však extrémně náročné, přičemž energetické firmy běžně uvádějí čekací doby dva až čtyři roky jen na dokončení studií proveditelnosti. Google ​ například vyčlenil 1 miliardu dolarů na projekt datového centra v Indianě, který však musel kvůli obavám z místního veta přehodnotit.

Z této situace těží společnosti jako Bitzero, které již disponují zajištěnými dlouhodobými projekty v energeticky výhodných oblastech. Společnost má v Norsku, Finsku a Severní Dakotě potenciální kapacitu čisté energie přesahující 1 gigawatt, která je z velké části již schválená nebo ve výstavbě. Význam energetické náročnosti digitální ekonomiky ukazuje i Bitcoin ​ , jehož síť bude v roce 2025 spotřebovávat odhadem 175 terawatthodin elektřiny ročně. Vítězi AI horečky se tak stávají ti, kteří mají přímý přístup ke stabilnímu výkonu.

Koncentrace titulů spojených s umělou inteligencí dosáhla podle stratégů Bank of America úrovně, která v minulosti vedla ke splasknutí bublin. Skupina deseti největších AI hráčů nyní tvoří 41 % indexu S&P 500, což připomíná technologickou horečku z éry dot-com.

Analytici se však rozcházejí v názoru, zda trhu hrozí bezprostřední kolaps. Zatímco někteří varují před vysokým oceněním a nedávným oslabením u akcií firem Micron a Sandisk, jiní poukazují na to, že současní lídři mají na rozdíl od roku 1999 reálné produkty i zisky. Vedle toho makroekonomická data a slabé výsledky společnosti Nike potvrzují pokračující trend ekonomiky ve tvaru písmene K, v níž majitelé aktiv prosperují, zatímco lidé bez úspor čelí finanční stagnaci.