Deset dní před vypršením odkladu cel, který prezident Donald Trump vyhlásil, se ukazuje, že Bílý dům pravděpodobně nedosáhne rozsáhlých obchodních reforem, jaké během jarního období avizoval. Jednání se zhruba dvanácti největšími obchodními partnery USA sice pokračují, ale výsledkem budou spíše rámcové dohody s vágním obsahem a bez jasně definovaných pravidel. Klíčové detaily mají být dořešeny později, což snižuje jejich význam i dopad na globální obchod. Podle expertů se Trumpův tým chystá prezentovat tyto rámcové dohody jako plnohodnotné smlouvy, ačkoli svým obsahem nenaplní běžné definice obchodních dohod. Profesor Tim Meyer z Duke University očekává, že veřejnosti budou nabídnuty „politické dokumenty s omezeným obsahem, které budou vydávány za obchodní úspěch“. Trump také varoval, že země, které do 9. července nedosáhnou dohody, mohou čelit navýšení cel na více než 10 %. Ministr financí Scott Bessent uvedl, že to zasáhne zejména „menší obchodní partnery“, zatímco větší ekonomiky mají šanci na pokračující jednání – ovšem za cenu vyšších tarifů po vypršení odkladu. Nejistota místo jasných podmínek Trump a jeho poradci kolem sebe udržují atmosféru nejistoty. Před blížícím se termínem vysílají nejednoznačné signály, které země mají šanci uzavřít dohodu a které nikoli. Dokonce i předem avizované rámcové dohody s Čínou nebo Velkou Británií obsahují vágní ujednání a nedořešené body. USA ponechaly v platnosti například 25% clo na ocel a hliník, i když se původně očekávalo jejich zrušení. Napětí zvyšují i rychlé obraty v komunikaci. Prezident například náhle ukončil jednání s Kanadou kvůli dani z digitálních služeb a pohrozil zavedením nového cla. Tento nečekaný krok sloužil jako varovný signál pro další země, že prezidentova strategie je nevyzpytatelná. Kanada následně oznámila zrušení daně, aby mohla pokračovat v rozhovorech. Tím se ukazuje, že i minimální ústupky stačí Trumpově administrativě k tomu, aby je prezentovala jako vítězství. Právě tento vzorec chování investoři nazývají zkratkou „TACO“ – Trump Always Chickens Out. Zákulisní jednání a tlak na dohody V posledních dnech před termínem se jednotlivé země snaží dojednat dohodu za každou cenu. Delegace z různých států cestují do Washingtonu, přičemž Trump sám střídavě naznačuje pokrok i hrozí jednostranným zavedením cel. USA podle zákulisních informací směřují k dohodě s Tchaj-wanem, Indonésií a možná i s Vietnamem nebo Jižní Koreou. Trump přitom usiluje o to, aby počet dosažených dohod působil působivě. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka by mělo být uzavřeno „deset nejdůležitějších dohod“ a ostatní země se přizpůsobí. Přesto je zřejmé, že nebude dosaženo cíle, který v dubnu vytyčil obchodní poradce Peter Navarro – tedy „90 dohod za 90 dní“. Evropská unie i Indie stále váhají s podpisem dohod, protože se obávají následků jednostranných cel na čipy, léky nebo letadla, jejichž vyhlášení se očekává v příštích týdnech. Závažnost těchto kroků může dále ovlivnit vztahy USA s tradičními spojenci. Právní i politická rizika Další komplikací je právní stránka celé věci. Trump při zavádění cel využil mimořádné prezidentské pravomoci, které jsou nyní předmětem právního sporu. Americký Mezinárodní obchodní soud už v květnu rozhodl, že většina těchto opatření je nelegální, ale odvolací soud zatím platnost cel zachoval. Verdikt se očekává do konce července a může mít zásadní dopad na další vývoj celní politiky. Pro prezidenta však často není důležité, jak robustní dohoda je, ale že ji může oznámit jako úspěch. Vyjednávání vnímá jako divadelní akt, kde rychlost a veřejná prezentace převažují nad obsahem. Sám několikrát otevřeně projevil netrpělivost s pomalým tempem diplomatických rozhovorů, které podle něj brzdí reálný pokrok. Přestože investoři a podniky sledují vývoj s obavami, Trumpův tvrdý styl může vést k některým ústupkům. Současně ale zvyšuje nejistotu na trzích, a to právě v době, kdy světová ekonomika čelí mnoha jiným výzvám včetně zpomalení růstu a napětí na rozvíjejících se trzích. Průzkumy navíc ukazují, že většina voličů s prezidentovým přístupem k obchodu nesouhlasí – podle výzkumu Quinnipiac University jde o 57 % dotázaných, což signalizuje i možné politické riziko.